Kostel svaté Markéty (Královice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svaté Markéty
Kostel sv. Markéty
Kostel sv. Markéty
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťKrálovice
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevkatolická církev
ZasvěceníMarkéta Antiochijská
Další informace
AdresaPraha, ČeskoČesko Česko
UliceK Markétě
Kód památky44418/1-2001 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filiální kostel svaté Markéty v pražské městské části Královice stojí osamoceně na návrší nad obcí. Nachází se v areálu někdejšího přemyslovského hradiště Šance. Je chráněn jako kulturní památka.[1]

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti tam, kde se dnes nachází kostel, stával hrádek, kde se českému králi Václavu II. a jeho manželce Jitce narodila dcera Markéta. Z vděčnosti její patronce sv. Markétě Antiochijské dal král hrádek přebudovat na kostel.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o kostele pochází z roku 1364. Tehdy Královice (původně náležející českému králi) patřily vyšehradské kapitule.

Od poloviny 14. stol. vedle kostela stávala fara. Počátkem 15. stol. již kostel zřejmě začínal chátrat, protože v této době byl povolán k opravám pražský zedník Václav Uzydil.[3] Po husitských válkách zde působili utrakvisté.

Kostel zdobí masivní čtyřboká renesanční věž, zakončená cimbuřím. V roce 1739 byl kostel barokně přestavěn. Úpravou byl pověřen českobrodský stavitel Tomáš V. Budil. Věž byla při úpravě pravděpodobně snížena o jedno patro a vrchol ozdobně upraven. Na přestavbu přispěla 1000 zlatými Marie Terezie Savojská. V roce 1865 byl kostel znovu rekonstruován, získal novou střechu, opravou prošla věž i kostelní lavice.[3]

Autorem obrazu sv. Markéty, který od roku 1861 zdobí hlavní oltář, je Jakub Husník. V kostele jsou jednomanuálové 3-rejstříkové varhany od Jindřicha Schiffnera ze začátku 20. století. Ve věži jsou dva staré zvony, jeden z nich v době druhé světové války za dramatických okolností unikl rekvizici.[2]

Naposled byl exteriér kostela opraven v letech 2002–2003. V roce 2008 získal nové vnitřní omítky a výmalbu. Interiér kostela ovšem silně utrpěl několika vloupáními, při nichž bylo odcizeno mnoho drobných plastik.[2]

Hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Hřbitov byl při rozšíření kostela roku 1740 obehnán zdmi z lomového kamene a byla na něm postavena barokní márnice. Pohřbívalo se sem kromě Královic také z Hájku u Uhříněvsi, ze Stupic a také z Úval. Jsou zde 3 kaplové hrobky: secesní hrobky rodiny Jedličkovy a Rathouzských a novorenesanční hrobka rodiny Krejčíkovy. Nejstarší dochovaný hrob je z 16. července 1877.[4]

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

V kostele je sloužena každou sobotu mše svatá s nedělní platností – v 18 hod. v letním období, v zimním v 16 hod.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-09-20]. Identifikátor záznamu 156781 : Kostel sv. Markéty. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c Filiální kostel sv. Markéty v Královicích [online]. ŘKF Uhříněves. Dostupné online. 
  3. a b Historie - Kostel sv. Markéty [online]. MČ Královice. Dostupné online. 
  4. Kovařík, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. S. 204 - 205.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého : dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém.. Svazek I. Vikariáty Českobrodský, Černokostelecký, Mnichovický a Prosecký.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. 319 s. Kapitola Filiální kostel sv. Markéty v Kralovicích, s. 214–215. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]