Konrad Kyeser
| Konrad Kyeser | |
|---|---|
 | |
| Narození | 26. srpna 1366 Eichstätt |
| Úmrtí | 15. století |
| Povolání | ženista, spisovatel, lékař a inženýr |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Konrad Kyeser (také Kieser, latinsky Conradus Kyeser, 26. srpna 1366 Eichstätt – po roce 1405) byl německý vojenský lékař, vojenský inženýr a technický spisovatel pozdně středověké Evropy. Napsal první německý ilustrovaný rukopis zabývající se válečnou a obléhací technikou s názvem Bellifortis (v latině „Bojová síla“), jeden z kompendií technických kreseb podle skic Villarda de Honnecourta z první poloviny 13. století a Guida da Vigevanos z první poloviny 14 století.
Život[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
.jpg)
Narodil se do středostavovské rodiny Rüdigera a Elisabeth Kyeserových v Eichstättu. Studoval medicínu v tamním dominikánském klášteře, posléze pak na italské univerzitě v Padově, kde po jistou dobu působil u zdejšího dvora.
V roce 1389 odešel s bavorským žoldnéřským vojskem do Itálie jako vojenský lékař. Zde získal nejen válečné zkušenosti, ale také se dostal do kontaktu s italským renesančním humanismem. Od roku 1394 se účastnil křížové výpravy uherského krále Zikmunda proti Osmanům, která byla roku 1396 poražena v bitvě u Nikopole, které se Kyeser rovněž zúčastnil. Z neúspěchu křesťanského vojska viní ve svých spisech právě Zikmunda.
V roce 1402 působil na dvoře českého krále Václava IV., Zikmundova bratra, na hradech Žebrák a Točník,[1] kde začal psát své stěžejní dílo, Bellifortis.
Následně zprávy o něm mizí. Zemřel patrně nedlouho po roce 1405, pravděpodobně v Čechách.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Bellifortis shrnuje příruční stroje a zařízení, zejména pro válečné účely, které autor znal ze starověkých textů nebo z vlastních pozorování. Zařízení nejsou z technického hlediska vždy reprodukována správně, ale pomocí zařízení, která znal z vlastní zkušenosti, Kyeser někdy dosáhl popsání mimořádného množství detailů. Některá zařízení jsou poprvé Kyeserovým rukopisem zobrazena v odborné literatuře vůbec poprvé. Kniha mj. obsahuje první detailní středověkou ilustraci archimedovského šroubu, ale také nejstarší známou kresbu pásu cudnosti. Částečně popisuje také nepraktické technické experimenty. V souladu s humanistickým chápáním přírodních věd, které Kyeser znal jako lékař, začlenil do svého Bellifortis také alchymistické a astrologické praktiky.
Kyeserovo dílo bylo distribuováno v několika různých redakcích, také díky rukopisovým manufakturám. Mezitím je známo 45 dochovaných rukopisů, z nichž některé se rozsahem, textem i obrazem značně liší od originálu. Kyeserův autograf je součástí velkolepého rukopisu z roku 1405, bohatě ilustrovaného malíři z královského dvora a věnovaný králi Ruprechtovi III. Falckému,[2] je od roku 1773 v inventáři univerzitní knihovny v Göttingenu. Kromě Kyeserova portrétu obsahuje tento autogram jména jeho rodičů Rüdigera a Elisabeth a uvádí 26. srpen 1366 jako jeho datum narození. Dílo bylo rozšířeno v rámci italské renesance a výzkumy z počátku 21. století ukázaly, že Kyeserovo dílo znal i Leonardo da Vinci a používal je pro své technické výkresy vlastních bojových strojů.[3]
Památka[editovat | editovat zdroj]
Ve městě Eichstätt, kde se patrně narodil a vyrostl, po něm pojmenovali ulici Konrad-Kieser-Straße. Muzeum Altmühl v Dollnsteinu vystavuje některé zmenšené modely jím nakreslených válečných strojů.
Konrad Kyeser se rovněž objevuje jako postava ve videohře Kingdom Come: Deliverance z roku 2018,[4] se kterou může hráč v rámci děje komunikovat. Hlas postavě propůjčil britský herec Brian Blessed.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konrad Kyeser na německé Wikipedii.
- ↑ Současnost - Hrady Točník a Žebrák. www.tocnik.com [online]. [cit. 2023-07-14]. Dostupné online.
- ↑ PH.D.-HSG, Cort MacLean Johns. The Industrial Revolution - Lost in Antiquity - Found in the Renaissance. [s.l.]: Cort MacLean Johns Ph.D.- HSG 478 s. Dostupné online. ISBN 978-94-6345-844-3. (anglicky) Google-Books-ID: Ce4UEAAAQBAJ.
- ↑ MOON, Francis C. The Machines of Leonardo Da Vinci and Franz Reuleaux: Kinematics of Machines from the Renaissance to the 20th Century. [s.l.]: Springer Science & Business Media 445 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4020-5598-0. (anglicky) Google-Books-ID: H1UPPfn2w6oC.
- ↑ Konrad Kyeser. Kingdom Come: Deliverance Wiki [online]. [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Franz Maria Feldhaus: Kyeser, Conrad. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 52, Duncker & Humblot, Leipzig 1906, S. 768 f.
- Friedrich Klemm: Kyeser, Conrad. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 13, Duncker & Humblot, Berlin 1982, ISBN 3-428-00194-X, S. 355.
- Götz Quarg (Hrsg.): . 2 Bände, 1: Faksimile der Handschrift 2° Cod. Ms. philos. 63 der Niedersächsischen Staats- und Universitätsbibliothek Göttingen, 2: Transkription und Übersetzung. Düsseldorf 1967.
- Marc van den Broek: Leonardo da Vincis Erfindungsgeister. Eine Spurensuche. NA Verlag, Mainz 2018, ISBN 978-3-96176-045-9.
- Udo Friedrich:Konrad Kyeser Bellifortis. Feuerwerkbuch. Farbmikrofiche-Edition der Bilderhandschriften Göttingen, Niedersächsische Staats- und Universitätsbibliothek, 2° Cod. Ms. philos. 64 und 64a Cim. Edition Helga Lengenfelder, München 1995, ISBN 3-89219-303-7.
- Rainer Leng: Ars belli. Deutsche taktische und kriegstechnische Bilderhandschriften und Traktate im 15. und 16. Jahrhundert. Band 2. Reichelt, Wiesbaden 2002, ISBN 978-3-89500-261-8, S. 423–440.
- Lynn Townsend White: Kyeser’s Bellifortis. The First Technological Treatise of the Fifteenth Century. In: Technology and culture. In: . Nr. 10, 1969, ISSN 0040-165X, S. 436–441 (anglicky).
- Regina Cermann: Astantes stolidos sic immutabo stultos - Von nachlässigen Schreibern und verständigen Buchmalern. Zum Zusammenspiel von Text und Bild in Konrad Kyesers Bellifortis In: Christine Beier, Evelyn Theresia Kubina (Hrsg.): . Böhlau, Wien 2014, ISBN 978-3-205-79491-2, S. 148–176.
- Rossella Paternò-Faustolo Rambelli: L'uomo subacqueo nei manoscritti del Quattrocento, Editrice La Mandragora, Imola 2022.
