Kokoška pastuší tobolka
Kokoška pastuší tobolka | |
---|---|
Kokoška pastuší tobolka | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
Čeleď | brukvovité (Brassicaceae) |
Rod | kokoška (Capsella) |
Binomické jméno | |
Capsella bursa-pastoris L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) je jednoletá až dvouletá bylina. Patří do čeledi křížatých neboli brukvovitých. Je vysoká 20 až 40 cm, ale může být i vyšší. Patří mezi léčivé rostliny – zastavuje krvácení. Dnes se jedná o obecný plevel, znehodnocuje především pícniny.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Kokoška pastuší tobolka je velmi proměnlivou nenápadnou rostlinou. Může být vysoká až půl metru. Často má větvenou lodyhu. Má přízemní listovou růžici, kterou tvoří chobotnatě laločnaté až peřenosečné, vzácně i nedělené listy. Všechny listy jsou chlupaté.[1] V horní části lodyhy se nachází celokrajné, objímavé, kopinaté listy se střelovitou bází.
Květy jsou drobné, bílé. Někdy jsou bezkorunné. Mohou být až 5 mm široké. Tvoří koncový hrozen. Klínovitě obvejčité, nekřídlaté šešulky jsou vícesemenné, trojúhelníkovité či podlouhle klínovité.[1][2][3]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]S touto bylinou se můžeme setkat na rumištích, polích, zahradách, okrajích cest, úhorech, dlažbách, hřištích atd.
Nalezneme ji v nížinách i v horských oblastech.[3] Ve vyšších polohách se s ní setkáme spíše roztroušeně a spíše v oblastech osídlených lidmi.[1]
Dokáže vyrůst i v půdách sešlapávaných a jinak zraňovaných. Snese půdy jílovité, písčité, humózní, štěrkovité, minerální atd.[1]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Tato bylina roste téměř po celém světě.[1] Často doprovází kulturní rostliny.[2] Původně byla rozšířena jen ve Středomoří a Malé Asii.[1]
Doba květu
[editovat | editovat zdroj]Doba květu této byliny je neobyčejně dlouhá. Kvete od února do října. Při teplých zimách si dokáže udržet květy po celý rok.[2]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Historicky byla užívaná v tradiční medicíně Japonska a Číny jako bylina hemostatická a diuretická.[4] Sbírá se kvetoucí nať po celou dobu vegetace, dá se jíst syrová i po převaření.[5] Byl prokázán pozitivní vliv jejích vodno-alkoholických extraktů na snížení objemu menstruační krve.[6] Má antibakteriální účinky (prokázané vůči několika bakteriálním kmenům)[7] a je zdrojem antioxidantů.[5] Může se užívat vnitřně – při krvácení z nosu, děložním či silném menstruačním krvácení, při onemocněních močových orgánů atd. Dále ji můžeme upotřebit při vnějších poraněních, jako jsou rány, otoky, pohmožděniny, záněty šlach, vyrážky[8] a potenciálně jako dezinfekce ústní dutiny[7]. Pro mírnou toxicitu se nedoporučuje užívat v těhotenství.[4]
Obsahuje tyramin, histamin, dusík, betain, cholin a jeho ester acetylcholin, saponiny, sirné látky, třísloviny, flavonový glykosid diosmin a větší množství minerálních látek.[1] Semena této rostliny lze použít místo tymiánu či hořčice.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g http://botanika.wendys.cz/kytky/K90.php
- ↑ a b c BERTRAM, Münker. Plané rostliny střední Evropy. Rudolf Rada. 1998. 287 s. ISBN 80-7202-306-3. str. 44
- ↑ a b TOMAN, Jan, HÍSEK, Květoslav. Přírodou krok za krokem : Rostliny. 2001. 191 s. ISBN 80-00-00912-9. str. 76
- ↑ a b Al-Snafi, A. E. (2015). The chemical constituents and pharmacological effects of Capsella bursa-pastoris-A review. International Journal of Pharmacology and toxicology, 5(2), 76-81. (online)
- ↑ a b Grosso, Clara, Vinholes, Juliana, Silva, Luís R., Pinho, Paula Guedes de, Gonçalves, Rui F., Valentão, Patrícia, Jäger, Anna K., & Andrade, Paula B.. (2011). Chemical composition and biological screening of Capsella bursa-pastoris. Revista Brasileira de Farmacognosia, 21(4), 635-643. Epub June 17, 2011.https://doi.org/10.1590/S0102-695X2011005000107
- ↑ Naafe, M., Kariman, N., Keshavarz, Z., Khademi, N., Mojab, F., & Mohammadbeigi, A. (2018). Effect of Hydroalcoholic Extracts of Capsella Bursa-Pastoris on Heavy Menstrual Bleeding: A Randomized Clinical Trial. The Journal of Alternative and Complementary Medicine, 24(7), 694-700. (online)
- ↑ a b SOLEIMANPOUR, Saman; SEDIGHINIA, Fereshteh Sadat; SAFIPOUR AFSHAR, Akbar. Synergistic Antibacterial Activity of Capsella bursa-pastoris and Glycyrrhiza glabra Against Oral Pathogens. Jundishapur Journal of Microbiology [online]. 2013-10-01 [cit. 2020-05-29]. DOI: 10.5812/jjm.7262. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ http://web.quick.cz/apropos/BYLINY/kokoska.htm
- ↑ RUBCOV, V. G., BENEŠ, K. Zelená lékárna. [s.l.] : [s.n.], 1985. 308 s., str. 294
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kokoška pastuší tobolka na Wikimedia Commons
- Taxon Capsella bursa-pastoris ve Wikidruzích
- Brukvovité
- Léčivé rostliny
- Plevele
- Flóra severní Afriky
- Flóra Česka
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra jihozápadní Evropy
- Flóra severní Evropy
- Flóra střední Evropy
- Flóra východní Evropy
- Flóra Arabského poloostrova
- Flóra jihozápadní Asie
- Flóra Kavkazu
- Flóra ruského Dálného východu
- Flóra Sibiře
- Flóra Střední Asie
- Flóra východní Asie
- Flóra Indického subkontinentu