Přeskočit na obsah

Klášter klarisek v Chebu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klášter klarisek v Chebu
Barokní kostel sv. Kláry v Chebu, jehož autorem byl zřejmě Kryštof Dientzenhofer.
Barokní kostel sv. Kláry v Chebu, jehož autorem byl zřejmě Kryštof Dientzenhofer.
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
MístoCheb
UliceFrantiškánské náměstí v Chebu
Souřadnice
Map
Základní informace
ŘádChudé sestry svaté Kláry
Odkazy
Kód památky37952/4-3621 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter klarisek v Chebu je bývalý klášter řádu chudých sester sv. Kláry v západočeském Chebu.

Historie konventu klarisek na Chebsku sahá až do doby těsně před rokem 1270. V tomto roce došlo k velkému požár města, což se v kronikách projevilo záznamy s údaji, že klášter byl v roce 1288 přestavěn. Prvním spolehlivým listinným důkazem je dar od krále Přemysla Otakara II. z roku 1273.[1]

Klášter spadal pod správu řezenské diecéze a jeho poloha v privilegovaném městě v Chebsku mu propůjčovala zvláštní postavení. Chebský městský archivář Karl Siegl při prozkoumávání dochovaného urbáře nalezl kopie významných dokumentů.

Již na začátku 14. století klášter zahrnoval četné majetky v okolních vesnicích, například v Novém Drahově (Rohr), Kornau, Povodí (Ensenbruck), Oldřichově (Ulrichsgrün), Stebnici (Stabnitz), Hartoušově (Hartessenreut), Střížově (Triesenhof), Horním a Dolním Pelhřimově (Ober- a Unterpilmersreut), Horní vsi (Oberndorf) a Hájích (Gehag).[2] V roce 1347 následovaly další akvizice, mj. obce Doubrava u Aše (Grün), později přejmenovaná na Nonnengrün (dnes Hluboká, část Milhostova).

Nákupy nebo dary kláštera souvisejí mimo jiné s rodinou Nothaftů, zejména s rodovou linií z Vildštejna.

Chebské románské antependium

Kromě tohoto majetku se jeptišky staraly také o další zdroje příjmu.[3] Vyráběly např. skříňky na relikvie a svaté obrázky ze stříbrných a zlatých drátků a svíce. Dále pracovaly v pekárně na cukrovinky, sladké pečivo a perník a vyráběly různé speciality jako bábovky, smažené koblihy, koláče a podobně. Jako léky prodávali také bylinnou a žaludeční vodu a mitridatium. Chebské antependium od zdejších jeptišek je výšivka z románského období, kterou lze vidět v Chebském muzeu.

Seznam abatyší

[editovat | editovat zdroj]

První abatyše kláštera lze prokázat pouze na základě jednotlivých listin:[4]

  • Adelheid z Lobhausu, 1270
  • Markéta, 1313, 1317
  • Mechthilda, 1347
  • Kateřina, 1351
  • Anežka, 1372, 1374
  • Markéta z Kornbühlu, 1391, 1392, 1395
  • Kateřina Ebranová, 1436

Od roku 1465 je znám sled abatyší až do zániku kláštera:

  • Felizitas Trautmannová 1465-1470
  • Ursula Pirková, 1470-1474
  • Barbara Brumannová 1474-1489
  • Kunigunde Gradlová, 1489-1499
  • Kateřina ze Seebergu, 1499–1531
  • Hraběnka Uršula Šliková, 1531–1554
  • Markéta z Au, 1554–1559
  • Anna Beylová, 1559-1565
  • Apollonia Funková, 1565-1579
  • Magdalena Lochnerová, 1579–1593
  • Ursula Helmová, 1593-1606
  • Katharina Rudischová, 1606–1636
  • Margaretha Schmölzová, 1637–1638 / 39
  • Helene Imerová, 1638 / 39-1641
  • Klara Mayerová, 1641-1652
  • Eufrosina Moserová z Öttingenu, 1652–1671
  • Caecilia Waltherová, 1671–1679
  • Johanna Pentzová, 1679-1688
  • Bernhardina Betterleová z Wildenbrunnu, 1688–1723
  • Angela Frieselová, 1723-1731
  • Praxedis Bruschová, 1731-1741
  • Maria Katharina Nonnerová, 1741–1768
  • Maria Lucia Zemschová, 1768–1782

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Karl Siegl: Das Salbuch der Egerer Klarissinnen vom Jahr 1476. Sonderdruck der Zeitschrift Mitteilungen des Vereins der Geschichte der Deutschen in Böhmen. Prag 1905.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klarissenkloster Cheb na německé Wikipedii.

  1. Siegl, S. 3–5.
  2. Siegl, S. 6.
  3. Siegl, S. 21
  4. Siegl, S. 16ff.