Klášter klarisek v Chebu
| Klášter klarisek v Chebu | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Cheb |
| Ulice | Františkánské náměstí v Chebu |
| Souřadnice | 50°4′39,91″ s. š., 12°22′7,03″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Řád | Chudé sestry svaté Kláry |
| Odkazy | |
| Kód památky | 37952/4-3621 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter klarisek v Chebu je bývalý klášter řádu chudých sester sv. Kláry v západočeském Chebu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Historie konventu klarisek na Chebsku sahá až do doby těsně před rokem 1270. V tomto roce došlo k velkému požár města, což se v kronikách projevilo záznamy s údaji, že klášter byl v roce 1288 přestavěn. Prvním spolehlivým listinným důkazem je dar od krále Přemysla Otakara II. z roku 1273.[1]
Klášter spadal pod správu řezenské diecéze a jeho poloha v privilegovaném městě v Chebsku mu propůjčovala zvláštní postavení. Chebský městský archivář Karl Siegl při prozkoumávání dochovaného urbáře nalezl kopie významných dokumentů.
Již na začátku 14. století klášter zahrnoval četné majetky v okolních vesnicích, například v Novém Drahově (Rohr), Kornau, Povodí (Ensenbruck), Oldřichově (Ulrichsgrün), Stebnici (Stabnitz), Hartoušově (Hartessenreut), Střížově (Triesenhof), Horním a Dolním Pelhřimově (Ober- a Unterpilmersreut), Horní vsi (Oberndorf) a Hájích (Gehag).[2] V roce 1347 následovaly další akvizice, mj. obce Doubrava u Aše (Grün), později přejmenovaná na Nonnengrün (dnes Hluboká, část Milhostova).
Nákupy nebo dary kláštera souvisejí mimo jiné s rodinou Nothaftů, zejména s rodovou linií z Vildštejna.
Kromě tohoto majetku se jeptišky staraly také o další zdroje příjmu.[3] Vyráběly např. skříňky na relikvie a svaté obrázky ze stříbrných a zlatých drátků a svíce. Dále pracovaly v pekárně na cukrovinky, sladké pečivo a perník a vyráběly různé speciality jako bábovky, smažené koblihy, koláče a podobně. Jako léky prodávali také bylinnou a žaludeční vodu a mitridatium. Chebské antependium od zdejších jeptišek je výšivka z románského období, kterou lze vidět v Chebském muzeu.
Seznam abatyší
[editovat | editovat zdroj]První abatyše kláštera lze prokázat pouze na základě jednotlivých listin:[4]
- Adelheid z Lobhausu, 1270
- Markéta, 1313, 1317
- Mechthilda, 1347
- Kateřina, 1351
- Anežka, 1372, 1374
- Markéta z Kornbühlu, 1391, 1392, 1395
- Kateřina Ebranová, 1436
Od roku 1465 je znám sled abatyší až do zániku kláštera:
- Felizitas Trautmannová 1465-1470
- Ursula Pirková, 1470-1474
- Barbara Brumannová 1474-1489
- Kunigunde Gradlová, 1489-1499
- Kateřina ze Seebergu, 1499–1531
- Hraběnka Uršula Šliková, 1531–1554
- Markéta z Au, 1554–1559
- Anna Beylová, 1559-1565
- Apollonia Funková, 1565-1579
- Magdalena Lochnerová, 1579–1593
- Ursula Helmová, 1593-1606
- Katharina Rudischová, 1606–1636
- Margaretha Schmölzová, 1637–1638 / 39
- Helene Imerová, 1638 / 39-1641
- Klara Mayerová, 1641-1652
- Eufrosina Moserová z Öttingenu, 1652–1671
- Caecilia Waltherová, 1671–1679
- Johanna Pentzová, 1679-1688
- Bernhardina Betterleová z Wildenbrunnu, 1688–1723
- Angela Frieselová, 1723-1731
- Praxedis Bruschová, 1731-1741
- Maria Katharina Nonnerová, 1741–1768
- Maria Lucia Zemschová, 1768–1782
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Karl Siegl: Das Salbuch der Egerer Klarissinnen vom Jahr 1476. Sonderdruck der Zeitschrift Mitteilungen des Vereins der Geschichte der Deutschen in Böhmen. Prag 1905.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter klarisek v Chebu na Wikimedia Commons - Historie kláštera v turistickém informačním centru Cheb Archivováno 22. 12. 2015 na Wayback Machine.
- Svatá Klára na galerii galeriecheb.cz[nedostupný zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klarissenkloster Cheb na německé Wikipedii.
