Kečovo
| Kečovo | |
|---|---|
 Kostel v Kečovu | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°29′30″ s. š., 20°29′ v. d. |
| Nadmořská výška | 277 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Košický |
| Okres | Rožňava |
| Tradiční region | Gemer |
  Kečovo | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 397 (31. prosince 2010) |
| Správa | |
| Status | vesnice |
| Starosta | Július Lőrincz |
| Vznik | 1272 |
| Oficiální web | www |
| kecovo | |
| Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Kečovo Kečovo 78 049 55 Dlhá Ves |
| Telefonní předvolba | 058 |
| PSČ | 049 55 (pošta Dlhá Ves) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | RV |
| NUTS | 525821 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kečovo (maďarsky Kecső) je obec na Slovensku v okrese Rožňava ve Slovenském krasu. Obec leží na jižním okraji Silické planiny, nedaleko hranic s Maďarskem.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Okolní jeskyně byly osídleny již od paleolitu, u bývalého mlýna stálo římské sídliště. Obec je osídlená od 12. století, první zmínka o obci je z roku 1272. V době po tureckých nájezdech roku 1564 se obec na dvě století vylidnila. Ves byla znovu osídlena v druhé polovině 18. století. Tehdy patřila Ragályiům a Fáyovům. V roce 1828 zde žilo 238 obyvatel, kteří se zabývali hlavně uhlířstvím, kovářstvím, pálením vápna a chovem dobytka. Tradiční řemesla se zachovali i během první československé republiky. V letech 1938–1945 byla obec připojena k Maďarsku.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Obec leží na území národního parku Slovenský kras. Na východním okraji vesnice se nachází národní přírodní rezervace Kečovské škrapy a severně od ní rozsáhlé pastviny zvané Kečovské louky s Jeskyní na Kečovských loukách, jeskyně v úbočí Maliníku (východně od vesnice) nebo jeskyně Domica.
|
| |||
| Dlhá Ves | 
|
Jósvafő | ||
 Kečovo 
| ||||
| ||||
| Domica | Aggtelek |
Kečovská vyvěračka
[editovat | editovat zdroj]V údolí cca 500 metrů severně od obce leží Kečovská vyvěračka s několika vývěry v různých výškových úrovních. První (velká) vyvěračka vyvěrá zpod skalního výklenku a teče dvěma proudy. První, menší, s vydaností 23 l/s je zachycen do vodovodu, druhý, větší, v nadm. výšce 345 m n. m. má vydatnost 458 l/s a volně odtéká, čím vytváří pramenný úsek potoka Jóšva. Potok protéká Kečovem a odtéká do Maďarska do obce Jósvafő. Když voda nestačí odtékat, je v provozu druhá vyvěračka, tzv. stará. Při zvýšené stavu vody začíná fungovat třetí vyvěračka, nejníže položená, ležící přímo v korytě potoka. Vyvěračka je zakončením podzemního systému potoka, který teče od jeskyně Milada přes propast Bezednou lednici.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ĎURČEK, Jozef. Slovenský kras. Bratislava: Šport, 1989. 221 s. ISBN 80-7096-020-5.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kečovo na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
