Katalpa trubačovitá
 Katalpa trubačovitá | |
|---|---|
 Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
| chybí údaje[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | trubačovité (Bignoniaceae) |
| Rod | katalpa (Catalpa) |
| Binomické jméno | |
| Catalpa bignonioides Walter, 1788 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides) je opadavý listnatý strom. Vyrůstá do výšky až 20 metrů.[2]
Vzhled – popis[editovat | editovat zdroj]
Větve vyrůstají z kmene již nízko nad zemí. Nebývají rovné, jsou nejčastěji vzpřímené, ve spodní části stromu jsou často také zahnuté a rozložené. Na povrchu kmene se borka zbarvuje do hněda až šedohněda. U mladších stromů je povrch kůry hladký, u starších stromů vytváří malé šupiny (oválné či hranaté). Listy jsou nápadně světlezelené, vejčité až srdčité, a zřetelně široké a velmi dlouhé (až 20 cm). Většinou vyrůstají vstřícně, ale také mohou vytvářet přeslen až po třech listech. Líc listů je matný, na rubu jsou patrné chloupky. Typickým znakem jsou laloky, které mohou být na jedné či obou stranách listu. Není to však pravidlem a laloky se nemusí vytvořit vůbec. Květy jsou až 5 cm široké, oboupohlavné, korunkovitého tvaru, skládající se z pěti okvětních plátků. Jsou bílé, jen uvnitř jsou patrné červené skvrnky. Vyrůstají na až 20 cm latách, které jsou téměř vždy vztyčené. Tento strom kvete během června až srpna. Tobolkovité úzké plody jsou dlouhé až 40 cm.[2][3]
Nároky na stanoviště a půdu[editovat | editovat zdroj]
Katalapa trubačovitá je náročná na živiny v půdě. Dokáže překonávat i tužší zimní období, avšak vadí jí pozdní mrazíky. Je tedy nutné ji vysazovat na chráněná místa mírnějších oblastí.[3]
Původní a současné rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Tento strom pochází ze Severní Ameriky. V současnosti se hojně vysazován v jižní Evropě, ve střední Evropě jich tolik neroste.[3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Květenství -
Plody -
Strom s plody -
Kmen -
Listy
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ a b KREMER, Bruno. Stromy - průvodce přírodou. [s.l.]: Ikar, 1995. 289 s. ISBN 80-85830-92-2. Kapitola Katalpa trubačovitá, s. 264–265.
- ↑ a b c AAS, Gregor. Stromy - kapesní atlas. [s.l.]: Slovart, 1997. ISBN 80-7209-007-0. Kapitola Katalpa trubačovitá, s. 126–127.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kolektiv autorů (hl. Andreas Bärtels). Stromy (přeloženo z německého originálu Bäume), průvodce přírodou. Praha: Knižní klub a Ikar, 1995. ISBN 80-85830-92-2.
- Kolektiv autorů (hl. Gregor Aas). Kapesní atlas - STROMY. Praha: Slovart, 1997. ISBN 80-7209-007-0.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu katalpa trubačovitá na Wikimedia Commons 
Taxon Catalpa bignonioides ve Wikidruzích
