Katalpa trubačovitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Katalpa trubačovitá

Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides)
Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď: trubačovité (Bignoniaceae)
Rod: katalpa (Bignoniaceae)
Scop.
Binomické jméno
Catalpa bignonioides
Walter, 1788
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides) je opadavý listnatý strom. Vyrůstá do výšky až 20 metrů.[1]

Vzhled – popis[editovat | editovat zdroj]

Větve vyrůstají z kmene již nízko nad zemí. Nebývají rovné, jsou nejčastěji vzpřímené, ve spodní části stromu jsou často také zahnuté a rozložené. Na povrchu kmene se borka zbarvuje do hněda až šedohněda. U mladších stromů je povrch kůry hladký, u starších stromů vytváří malé šupiny (oválné či hranaté). Listy jsou nápadně světlezelené, vejčité až srdčité, a zřetelně široké a velmi dlouhé (až 20 cm). Většinou vyrůstají vstřícně, ale také mohou vytvářet přeslen až po třech listech. Líc listů je matný, na rubu jsou patrné chloupky. Typickým znakem jsou laloky, které mohou být na jedné či obou stranách listu. Není to však pravidlem a laloky se nemusí vytvořit vůbec. Květy jsou až 5 cm široké, oboupohlavné, korunkovitého tvaru, skládající se z pěti okvětních plátků. Jsou bílé, jen uvnitř jsou patrné červené skvrnky. Vyrůstají na až 20 cm latách, které jsou téměř vždy vztyčené. Tento strom kvete během červnasrpna. Tobolkovité úzké plody jsou dlouhé až 40 cm.[1][2]

Nároky na stanoviště a půdu[editovat | editovat zdroj]

Katalapa trubačovitá je náročná na živiny v půdě. Dokáže překonávat i tužší zimní období, avšak vadí jí pozdní mrazíky. Je tedy nutné ji vysazovat na chráněná místa mírnějších oblastí.[2]

Původní a současné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tento strom pochází ze Severní Ameriky. V současnosti se hojně vysazován v jižní Evropě, ve střední Evropě jich tolik neroste.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KREMER, Bruno. Stromy - průvodce přírodou. [s.l.] : Ikar, 1995. 289 s. ISBN 80-85830-92-2. Kapitola Katalpa trubačovitá, s. 264-265.  
  2. a b c AAS, Gregor. Stromy - kapesní atlas. [s.l.] : Slovart, 1997. ISBN 80-7209-007-0. Kapitola Katalpa trubačovitá, s. 126-127.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]