Karel Švanda ze Semčic
| JUDr. Karel Švanda ze Semčic | |
|---|---|
 Karel Švanda ze Semčic | |
| Narození | 12. září 1867 Praha-Vršovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 5. listopadu 1928 (ve věku 61 let) Praha-Smíchov  Československo |
| Povolání | právník |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Manžel(ka) | Ema Švandová (1902–1925) |
| Rodiče | Pavel Švanda, Eliška Pešková |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Švanda ze Semčic (12. září 1867 Praha-Vršovice[1] – 5. listopadu 1928 Praha-Smíchov[2][p 1]) byl český právník, spisovatel, divadelník a překladatel.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v rodině divadelního ředitele Pavla Švandy ze Semčic a herečky Elišky Peškové. Jeho sourozenci byli spisovatel a překladatel Jaroslav Švanda ze Semčic (1851–1879), operní pěvec Pavel Švanda ze Semčic ml. (1855–1923) a Marie Koldinská-Stankovská (1853–1906).
Karel vystudoval r. 1892 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a byl zaměstnán na pražském místodržitelství jako policejní úředník a cenzor, od policie odešel v roce 1896. V Zemském výboru se po propuštění od policie zabýval ochranou kulturních památek. Do výslužby odešel roku 1927.[3]
Jeho první žena Louisa Kaucká (1880–1901) mu záhy zemřela, s druhou ženou, herečkou Emilií Jelínkovou (1882–1971), se oženil 28. 4. 1902.[4] Měli spolu tři dcery: Elisabeth (1902), Marii Kacerovou[5] (1905–2002)[p 2] a Emmu Dejlovou (1907–1968)[6]; v roce 1925 se rozvedli[4].
Působení v divadle[editovat | editovat zdroj]
Po smrti Karlovy matky r. 1895 se ujala vedení smíchovského Švandova divadla Karlova sestra, Marie Koldinská. Karel se od roku 1897 na vedení divadla podílel jako umělecký správce, později jako člen správní rady. Po smrti sestry Marie se držitelkou divadelní koncese stala jeho manželka Emilie. Rozvodem manželů Švandových v roce 1913 zaniklo i rodinné vlastnictví divadla.[7]
Karel Švanda ze Semčic založil nadaci pro přestárlé herce a v březnu 1918 věnoval pro její potřeby 100 000 korun.
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
V prvorepublikovém tisku i v současné literatuře se uvádí, že byl Karel Švanda ze Semčic ze služeb policie propuštěn, protože jako cenzor umožnil, aby byly vydány Písně otroka Svatopluka Čecha. Podle vzpomínek Josefa Vejvary, zveřejněných v Národních listech roku 1930, údajně Karel Švanda ze Semčic text neposuzoval a vydání básnické sbírky umožnil úředník Viktor Chum.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
V letech 1888–1897 přispíval do časopisů Květy, Lumír, Švanda dudák, Podřipan a Zlatá Praha. Publikoval i v Národních listech.[3] Překládal z němčiny.
V literární tvorbě se zjevně nechal inspirovat Ernstem Hoffmannem. Do svých povídek převzal některé jeho postavy a části jeho děl.[8] Ve dvou povídkách ze sbírky Fantastické Povídky dokonce použil Hoffmanna samého jako hlavní postavu (Prázdná Lenoška, Adolfina).
Próza[editovat | editovat zdroj]
- Fantastické povídky – ilustroval Artuš Scheiner. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1892
- Bizarní povídky – ilustroval A. Scheiner. Praha: J. Pospíšil, 1897
- Adolfína – v souboru Fantastický dekameron. Praha: Československý spisovatel, 1987
- Adolfína – v souboru České horory. Praha: Plejáda, 2001
Překlady[editovat | editovat zdroj]
- Anatol – Artur Schnitzler. Praha: Josef Richard Vilímek, 1897?
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Karel Švanda ze Semčic: Fantastické povídky, 1892, titulní strana -
Artuš Scheiner: Ilustrace k povídce Růžena (Fantastické povídky, 1892)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Smíchov (kostel sv.Václava)
- ↑ a b MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Karel Švanda ze Semčic, s. 829–830.
- ↑ a b Matriční záznam o sňatku Karla Švandy ze Semčic s Emilií Jelínkovou farnosti při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Marie Švandové farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově v Praze
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online.
- ↑ O divadle | Švandovo divadlo. www.svandovodivadlo.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online.
- ↑ STŘELEČKOVÁ, Alena. FANTASKNÍ MODIFIKACE REALISMU V DROBNÉ PRÓZE ZLOMU 19. A 20. STOLETÍ. České Budějovice, 2010. Diplomová práce. JIHOČESKÁ UNIVERZITA, FILOZOFICKÁ FAKULTA, ÚSTAV BOHEMISTIKY. Vedoucí práce Dalibor Tureček. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Karel Švanda ze Semčic, s. 829–830.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Švanda ze Semčic na Wikimedia Commons 
Autor Karel Švanda ze Semčic ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Švanda ze Semčic
- Digitalizovaná díla Karla Švandy ze Semčic v Národní digitální knihovně.
- Karel Švanda ze Semčic v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Švanda Karel ze Semčic 1867
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Švanda, Karel *1867 s rodinou
- MyHeritage: Karel Švanda ze Semčic
- Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity: Karel Švanda ze Semčic
