Karel Švanda ze Semčic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Karel Švanda ze Semčic
Karel Švanda ze Semčic (1867–1928)
Karel Švanda ze Semčic (1867–1928)
Narození 12. září 1867
Vršovice (Praha V.)
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 5. listopadu 1928 (ve věku 61 let)
Smíchov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání překladatel a spisovatel
Národnost Češi
Alma mater Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Švanda ze Semčic (12. září 1867 Vršovice[1]5. listopadu 1928 Smíchov[2][3][p 1]) byl český spisovatel, divadelník a překladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině divadelního ředitele Pavla Švandy ze Semčic a herečky Elišky Peškové. Jeho sourozenci byli spisovatel a překladatel Jaroslav Švanda ze Semčic (1851–1879), operní pěvec Pavel Švanda ze Semčic ml. (1855–1923) a Marie Koldinská (rozená Švandová, provdaná Stankovská, později Koldinská, † 1906).[4]

Vystudoval práva [5] a byl zaměstnán na pražském místodržitelství jako policejní úředník a cenzor, od policie odešel v roce 1896. V Zemském výboru se po propuštění od policie zabýval ochranou kulturních památek. Do výslužby odešel roku 1927.[6]

S manželkou a herečkou Emilií Jelínkovou (1882–1971), s níž se oženil[7] v roce 1902 měl tři dcery, Elisabeth (* 1902), Marii[8] (1905–2002)[p 2] a Emmu (* 1907)[p 3][9]. V roce 1925 se manželé rozvedli[7].

Působení v divadle[editovat | editovat zdroj]

Matka Eliška Pešková zemřela roku 1895;[10] sestra Karla Švandy, Marie Švandová-Koldinská, se po ní ujala vedení smíchovského Švandova divadla. Karel Švanda ze Semčic se od roku 1897 na vedení divadla podílel jako umělecký správce, později jako člen správní rady. Po smrti jeho sestry Marie Koldinské se držitelkou divadelní koncese stala jeho manželka Emilie. Rozvodem manželů Švandových v roce 1913 zaniklo i rodinné vlastnictví divadla.[11]

Karel Švanda ze Semčic založil nadaci pro přestárlé herce a v březnu 1918 věnoval pro její potřeby 100 000 korun.[12]

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

V letech 1888–1897 přispíval do časopisů Květy, Lumír, Švanda dudák, Podřipan a Zlatá Praha.[13] Publikoval i v Národních listech.[6] Překládal z němčiny.[14]

Knižně vydal:

  • Fantastické povídky (ilustroval Artuš Scheiner, vydal Jaroslav Pospíšil, Praha, 1892)
  • Bizarní povídky (vydal Jaroslav Pospíšil, Praha, 1897)
  • Adolfína (v souboru Fantastický dekameron, Československý spisovatel, Praha, 1987, edice Slunovrat)

V literární tvorbě se zjevně nechal inspirovat Ernstem Hoffmannem. Do svých povídek převzal některé jeho postavy a části jeho děl.[15]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V prvorepublikovém tisku i v současné literatuře se uvádí, že byl Karel Švanda ze Semčic ze služeb policie propuštěn, protože jako cenzor umožnil, aby byly vydány Písně otroka Svatopluka Čecha. Podle vzpomínek Josefa Vejvary, zveřejněných v Národních listech roku 1930, údajně Karel Švanda ze Semčic text neposuzoval a vydání básnické sbírky umožnil úředník Viktor Chum.[16][17]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Literatura též uvádí datum úmrtí 6. listopadu 1928.
  2. Budoucí herečka Marie Švandová
  3. Provdána 1929 Dejlová, manželství rozloučeno. Viz Matrika O MGSM Smíchov 1928–1930, snímek 96 [1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kniha narozených, Vršovice N1, 1863-1872, snímek 105
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Smíchov (kostel sv.Václava)
  3. Národní politika, 6.11.1928, s.3, nekrolog Karla Švandy ze Semčic
  4. Policejní přihláška rodiny Pavla Švandy ze Semčic
  5. Národní politika, 23.12.1892, s.3, Promoce
  6. a b MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Karel Švanda ze Semčic, s. 829–830. 
  7. a b Matriční záznam o sňatku Karla Švandy ze Semčic s Emilií Jelínkovou farnosti při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
  8. Matriční záznam o narození a křtu Marie Švandové farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově v Praze
  9. Policejní přihláška rodiny Karla Švandy ze Semčic
  10. Národní listy, 24.5.1895, s.2, nekrolog E. Peškové
  11. Švandovo divadlo, Historie divadla
  12. Národní politika, 24.3.1918, s.5
  13. Např. Zlatá Praha 1890, Adagio
  14. Databáze NK ČR,ˇŠvanda ze Semčic, Karel
  15. STŘELEČKOVÁ, Alena. FANTASKNÍ MODIFIKACE REALISMU V DROBNÉ PRÓZE ZLOMU 19. A 20. STOLETÍ. České Budějovice, 2010. Diplomová práce. JIHOČESKÁ UNIVERZITA, FILOZOFICKÁ FAKULTA, ÚSTAV BOHEMISTIKY. Vedoucí práce Dalibor Tureček. Dostupné online.
  16. Národní listy, 17.11.1930, s.4, Jak to bylo
  17. Národní listy, 1.12.1930, s.4, Jak to bylo

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Karel Švanda ze Semčic, s. 829–830. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]