Přeskočit na obsah

Karel Švanda ze Semčic

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Karel Švanda ze Semčic
Karel Švanda ze Semčic
Karel Švanda ze Semčic
Narození12. září 1867
Vršovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. listopadu 1928 (ve věku 61 let)
Praha-Smíchov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníprávník
Národnostčeská
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Manžel(ka)Ema Švandová (1902–1925)
RodičePavel Švanda, Eliška Pešková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Švanda ze Semčic (12. září 1867 Vršovice[1] – 5. listopadu 1928 Praha-Smíchov[2][p 1]) byl český právník, spisovatel, divadelník a překladatel.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině divadelního ředitele Pavla Švandy ze Semčic a herečky Elišky Peškové. Jeho sourozenci byli spisovatel a překladatel Jaroslav Švanda ze Semčic (1851–1879), operní pěvec Pavel Švanda ze Semčic ml. (1855–1923) a Marie Koldinská-Stankovská (1853–1906).

Rodinná hrobka – Vyšehradský hřbitov v Praze

Karel vystudoval r. 1892 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a byl zaměstnán na pražském místodržitelství jako policejní úředník a cenzor, od policie odešel v roce 1896. V Zemském výboru se po propuštění od policie zabýval ochranou kulturních památek. Do výslužby odešel roku 1927.[3]

Jeho první žena Louisa Kaucká (1880–1901) mu záhy zemřela, s druhou ženou, herečkou Emilií Jelínkovou (1882–1971), se oženil 28. 4. 1902.[4] Měli spolu tři dcery: Elisabeth (1902), Marii Kacerovou[5] (1905–2002)[p 2] a Emmu Dejlovou (1907–1968)[6]; v roce 1925 se rozvedli[4].

Působení v divadle

[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Karlovy matky r. 1895 se ujala vedení smíchovského Švandova divadla Karlova sestra, Marie Koldinská. Karel se od roku 1897 na vedení divadla podílel jako umělecký správce, později jako člen správní rady. Po smrti sestry Marie se držitelkou divadelní koncese stala jeho manželka Emilie. Rozvodem manželů Švandových v roce 1913 zaniklo i rodinné vlastnictví divadla.[7]

Karel Švanda ze Semčic založil nadaci pro přestárlé herce a v březnu 1918 věnoval pro její potřeby 100 000 korun.

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

V prvorepublikovém tisku i v současné literatuře se uvádí, že byl Karel Švanda ze Semčic ze služeb policie propuštěn, protože jako cenzor umožnil, aby byly vydány Písně otroka Svatopluka Čecha. Podle vzpomínek Josefa Vejvary, zveřejněných v Národních listech roku 1930, údajně Karel Švanda ze Semčic text neposuzoval a vydání básnické sbírky umožnil úředník Viktor Chum.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1888–1897 přispíval do časopisů Květy, Lumír, Švanda dudák, Podřipan a Zlatá Praha. Publikoval i v Národních listech.[3] Překládal z němčiny.

V literární tvorbě se zjevně nechal inspirovat Ernstem Hoffmannem. Do svých povídek převzal některé jeho postavy a části jeho děl.[8] Ve dvou povídkách ze sbírky Fantastické Povídky dokonce použil Hoffmanna samého jako hlavní postavu (Prázdná Lenoška, Adolfina).

Próza

[editovat | editovat zdroj]
  • Fantastické povídky – ilustroval Artuš Scheiner. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1892
  • Bizarní povídky – ilustroval A. Scheiner. Praha: J. Pospíšil, 1897
  • Adolfína – v souboru Fantastický dekameron. Praha: Československý spisovatel, 1987
  • Adolfína – v souboru České horory. Praha: Plejáda, 2001

Překlady

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Karel Švanda ze Semčic: Fantastické povídky, 1892, titulní strana
    Karel Švanda ze Semčic: Fantastické povídky, 1892, titulní strana
  • Artuš Scheiner: Ilustrace k povídce Růžena (Fantastické povídky, 1892)
    Artuš Scheiner: Ilustrace k povídce Růžena (Fantastické povídky, 1892)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Literatura též uvádí datum úmrtí 6. listopadu 1928.
  2. ↑ Budoucí herečka Marie Švandová

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Smíchov (kostel sv.Václava)
  3. ↑ a b MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Karel Švanda ze Semčic, s. 829–830. 
  4. ↑ a b Matriční záznam o sňatku Karla Švandy ze Semčic s Emilií Jelínkovou farnosti při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
  5. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Marie Švandové farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově v Praze
  6. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ O divadle | Švandovo divadlo. www.svandovodivadlo.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ STŘELEČKOVÁ, Alena. FANTASKNÍ MODIFIKACE REALISMU V DROBNÉ PRÓZE ZLOMU 19. A 20. STOLETÍ. České Budějovice, 2010. Diplomová práce. JIHOČESKÁ UNIVERZITA, FILOZOFICKÁ FAKULTA, ÚSTAV BOHEMISTIKY. Vedoucí práce Dalibor Tureček. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Karel Švanda ze Semčic, s. 829–830. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Švanda_ze_Semčic&oldid=24466108“