Přeskočit na obsah

Karel Smíšek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Smíšek
Náčelník IX. správy ministerstva vnitra
Ve funkci:
1953 – 1962
Předchůdcenově zřízená funkce
NástupceJan Bokr
Vojenská služba
SlužbaČeskoslovensko Československo
Hodnostgenerálmajor
VyznamenáníLeninův řád (1967), Řád republiky (1962), Řád práce (1958)

Narození13. prosince 1893
Úmrtí25. února 1968 (ve věku 74 let)
Praha
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Profesevoják a úředník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Smíšek (13. prosince 189325. února 1968) byl československý generál a státní úředník. Patřil k zakládajícím členům KSČ, po roce 1945 byl vysokým důstojníkem Státní bezpečnosti a řadu let zastával funkce ve správě bezpečnostních složek na ministerstvu vnitra.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Patřil k zakládajícím členům KSČ, do níž vstoupil v roce 1921. V meziválečném období pracoval jako dělník v Praze-Kbelích, souběžně působil v aparátu Komunistické strany. Za druhé světové války pobýval s vedením KSČ v Moskvě a s Janem Švermou se zúčastnil Slovenského národního povstání. V květnu 1945 se vrátil do Prahy a v hodnosti podplukovníka nastoupil na ministerstvo vnitra. Jako prověřený agent NKVD byl pověřen důležitým úkolem zajišťovat radiové spojení mezi Prahou a Moskvou. Tajná vysílačka do Moskvy byla zprovozňována třikrát v týdnu a kromě Smíška o ní věděli jen Rudolf Slánský a Klement Gottwald.[1][2] Po únorovém převratu v roce 1948 se stal vedoucím technického oddělení na ministerstvu vnitra.[3] Na nově zřízeném ministerstvu národní bezpečnosti převzal v roce 1950 vedení 5. operativně technického sektoru.[4] Jako správce technické sekce Státní bezpečnosti[5] pomáhal po roce 1950 budovat náročný systém rušiček zahraničních rozhlasů v Československu.[6] V letech 1953–1962 zastával na ministerstvu vnitra funkci náčelníka IX. správy.[7][8] a později byl povýšen do hodnosti generálmajora. K datu 30. června 1962 byl penzionován a byl mu vyměřen vysoký důchod 2 500 Kčs.[9]

Obdržel několik vysokých státních vyznamenání, byl nositelem Řádu 25. února, Řádu rudé hvězdy, Řádu rudé zastávy a Vyznamenání Za statečnost. Při příležitosti 10. výročí komunistického převratu obdržel Řád práce (1958)[10] a při odchodu do důchodu získal Řád republiky (1962).[11] K 50. výročí vzniku Sovětského svazu se stal nositelem Leninova řádu (1967).[12]

Zemřel v Praze 25. února 1968 ve věku 74 let, poslední rozloučení se konalo 4. března 1968 ve strašnickém krematoriu[13] a pohřben byl na Olšanských hřbitovech.[14]

  1. PACNER, Karel: Bez činnosti NKVD by KSČ v Československu nezvítězila, tvrdil Stalin na webu idnes.cz, 26.2.2018 dostupné online
  2. PACNER, Karel: Československo ve státních službách; Praha, 2002; s. 26–27 ISBN 80-7312-002-X
  3. LUKEŠ, Igor: Selhání tajných služeb: Československo 1945–1948 na webu Ústavu pro studium totalitních režimů dostupné online
  4. Ministerstvo národní bezpečnosti 1950–1953 na webu valka.cz dostupné online
  5. Komunistická tajná policie v letech 1945 až 1989 dostupné online
  6. TOMEK, Prokop: Rušení zahraničního rozhlasového vysílání pro Československo in: Securitas imperii, sborník Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu; Praha, 2002; s. 2 dostupné online
  7. VI. správa SNB (Správa výkonné zpravodajské techniky) na webu Archivu bezpečnostních složek; Praha, 1986; s. 7 dostupné online
  8. Bezpečnostní aparát ministerstva vnitra na webu Ústavu pro studium totalitních režimů dostupné online
  9. FROLÍK, Jan: Několik příkladů využití písemností, vzniklých z činnosti personálních útvarů Ministerstva národní bezpečnosti a Ministerstva vnitra při zkoumání jejich historického vývoje po roce 1945 in: Sborník archivu bezpečnostních složek 2006; s. 7–8 dostupné online
  10. Seznam nositelů Řádu práce na webu Archivu Kanceláře prezidenta republiky, s. 37 (pořadové číslo 1059) dostupné online
  11. Seznam nositelů Řádu republiky na webu Archivu Kanceláře prezidenta republiky, s. 18 (pořadové číslo 410) dostupné online
  12. Nekrolog Karla Smíška in: Rudé právo, 27.2.1968, s. 1 dostupné online
  13. Pohřeb Karla Smíška in: Rudé právo, 1.3.1968, s. 2 dostupné online
  14. Hrob Karla Smíška na webu Spolku pro vojenská pietní místa dostupné online