Karel Scheinpflug (právník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte Karel Scheinpflug (otec JUDr. Karla Scheinpfluga)

JUDr. Karel Scheinpflug
Karel Scheinpflug jun.
Karel Scheinpflug jun.
Narození 28. srpna 1899
Slaný
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 15. prosince 1987 (ve věku 88 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Manžel(ka)
Rodiče
Příbuzní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

JUDr. Karel Scheinpflug (28. srpna 1899 ve Slaném[1]15. prosince 1987 v Praze)[2] byl český právník, přítel, švagr a ochránce autorských práv Karla Čapka.

Václav Palivec, Olga Scheinpflugová a JUDr. Karel Scheinpflug (vpravo) na pohřbu Karla Čapka (1939)

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Otec Karel Scheinpflug (1869–1948), byl český novinář, kritik a spisovatel.[3] Matka Božena, rozená Fričová, zemřela v roce 1911. Otec se později znovu oženil s Miladou Krinerovou (1871–1955).[4]

Karel Scheinfplug syn byl nejstarší ze tří sourozenců. Jeho sestrami byly herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová a Božena Scheinpflugová (provdaná později za spisovatele Edmonda Konráda. Vyrůstal ve Slaném, kde vystudoval gymnázium a pracoval v rodinné strojírenské továrně. Odvodu do první světové války se vyhnul, jak vzpomínala sestra Olga, za cenu hladovění a v důsledku tělesné slabosti.[5]

Počátky v Praze[editovat | editovat zdroj]

V roce 1918 odešel s otcem do Prahy, kde začal studovat práva. Sestra Olga žila v Praze již od roku 1917 a druhá otcova manželka se s nejmladší Karlovou sestrou Boženou do Prahy přistěhovala v roce 1919. Otec také seznámil sourozence Karla a Olgu Scheinpflugovy s Karlem Čapkem, se kterým pracoval v redakci Národních listů.[6] V roce 1922 ukončil Karel Scheinpflug studia promocí jako doktor práv na právnické fakultě Univerzity Karlovy.[7]

Advokát[editovat | editovat zdroj]

Po roční praxi na Podkarpatské Rusi se vrátil do Prahy. Vykonal advokátské zkoušky a otevřel si vlastní kancelář v pražské Ječné ulici. Zhruba v polovině třicátých let se stal literárním agentem svého švagra Karla Čapka. Na doporučení svého otce Karla Scheinpfluga, předsedy Syndikátu českých spisovatelů, převzal počátkem války právní agendu Syndikátu.[8] Syndikát českých spisovatelů byl literární spolek, který existoval od roku 1918. V roce 1949 zanikl po sloučení se Svazem slovenských spisovatelů do Svazu československých spisovatelů.[9])

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1929 se oženil a koncem roku se mu narodil syn. V roce 1948 se rozvedl a znovu oženil se spisovatelkou Jaroslavou Reitmannovou.[10]

Poválečná činnost[editovat | editovat zdroj]

V poválečných letech byl Karel Scheinpflug tajemníkem, od roku 1947 ředitelem Syndikátu českých spisovatelů[11] a jeho činnost řídil až do roku 1949, kdy Syndikát i Scheinpflugova advokátní kancelář zanikly. Krátce též ve školním roce 1947-1948 přednášel autorské právo na Karlově univerzitě. Po roce 1950 pracoval převážně jako podnikových právník. Po smrti Olgy Scheinpflugové v roce 1968 se přestěhoval do bývalého domu Karla Čapka; spravoval jeho literární pozůstalost a se svou ženou se staral o údržbu domu i zahrady.[8][p 1]

Vydání vzpomínkové knihy Můj švagr Karel Čapek se nedočkal. Je pochován na pražských Olšanských hřbitovech (část 1ob, odd. 2, hrob č. 50).

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Na dům v Ječné ulici č. 6, který byl sídlem Scheinpflugovy advokátní kanceláře, spadla v únoru 1945 letecká puma. Po opravě poškozených bytů je Karel Scheinpflug využil k činnosti Syndikátu českých spisovatelů.[8]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Problémy kinematografie v autorském právu (vydal Čs. Kompas, Praha, 1945)
  • Můj švagr Karel Čapek (k vydání připravil a doslov napsal Jiří Opelík ; vydal Kruh, Hradec Králové 1991)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Polovina dvojdomu, která patřila Karlu Čapkovi, je dnes po prodeji v majetku Prahy 10.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu Karla Scheinpfluga farnost Slaný
  2. Databáze NK ČR, autoritní záznam: Scheinpflug Karel (1899-1987)
  3. MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S–T. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Karel Scheinpflug, s. 105-107. 
  4. Knihovna Národního muzea: Scheinpflug Karel, st.. opac.nm.cz [online]. [cit. 2016-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-11. 
  5. SCHEINPFLUGOVÁ, Olga. Byla jsem na světě. Praha: Mladá fronta, 1994. ISBN 80-204-0421-X. 
  6. SCHEINPFLUG, Karel. Můj švagr Karel Čapek. Hradec Králové: Kruh, 1991. ISBN 80-7031-492-3. Kapitola 1. 
  7. Národní listy, 2.2.1923, s.4, Zprávy osobní a rodinné
  8. a b c SCHEINPFLUG, Karel. Můj švagr Karel Čapek. Hradec Králové: Kruh, 1991. ISBN 80-7031-492-3. Kapitola Doslov Jiřího Opelíka. 
  9. Kateřina Piorecká: Literatura bez střechy nad hlavou
  10. OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, M-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Jaroslava Reitmannová, s. 1228-1229. 
  11. Naše pravda, 20. února 1948, s. 5 (dostupné online v NK ČR).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SCHEINPFLUG, Karel. Můj švagr Karel Čapek. Hradec Králové: Kruh, 1991. ISBN 80-7031-492-3. Kapitola Doslov Jiřího Opelíka. 

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]