Karel Pecháček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mgr. Karel Pecháček
Narození8. dubna 1941 (81 let)
Praha
BydlištěPrachatice
Alma materVysoká škola pedagogická
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně
Povolánístředoškolský učitel, politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Pecháček (* 8. dubna 1941, Praha) je český bývalý středoškolský pedagog, disident komunistického režimu, který v roce 1977 odmítl podepsat Antichartu. V roce 1990 byl zvolen poslancem České národní rady za Občanské fórum.[1]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska k 30. výročí sametové revoluce v Zahradní ulici v Prachaticích

Karel Pecháček vystudoval biologii a chemii na Vysoké škole pedagogické v Praze a posléze postgaraduálně geologii na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Po studiu v roce 1963 dostal umístěnku na gymnázium v Prachaticích, kde působil jako pedagog do roku 1977, kdy musel ze dne na den odejít, protože odmítl podepsat protest proti Chartě 77, stejně jako jeho kolega Jan Urban. Začal pracovat v dělnických profesích, nejprve jako závozník a pak jako řidič. Od roku 1985 se živil jako technolog biologické ochrany skleníkových rostlin v JZD Chelčice.[2]

Po sametové revoluci byl rehabilitován a ve volbách v roce 1990 byl zvolen poslancem České národní rady za Občanské fórum.[3]

Po skončení mandátu v roce 1992 se vrátil do prachatického gymnázia, kde působil až do roku 2002, kdy odešel do důchodu. Svoji pedagogickou dráhu ukončil v ZŠ Vodňanská Prachatice, kde jako důchodce po dobu jednoho roku vyučoval chemii.[2]

V listopadu v roce 2019 u příležitosti 30. výročí sametové revoluce odhalil pamětní kamennou desku v Zahradní ulici v Prachaticích s nápisem „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“.[4][5]

Mezi jeho koníčky patří vodácký sport.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. prom.biol. Karel Pecháček. www.psp.cz [online]. [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 
  2. a b c MALINA, Václav. Představujeme: Karel Pecháček přišel do Prachatic nalehko, odcházel na hodinu. S. 3. Radniční list [online]. Město Prachatice, červenec 2010 [cit. 2022-12-17]. Roč. XII, čís. 7, s. 3. Dostupné online. 
  3. Jmenné seznamy a přehledy. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 
  4. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 
  5. PRACHATICKOnews.cz. www.prachatickonews.cz [online]. [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]