Karel Link

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Karel Link
Karel Link v roce 1880
Karel Link v roce 1880
Základní informace
Narození 4. srpna 1832
Praha, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 4. května 1911 (ve věku 78 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánry taneční hudba
Povolání hudební skladatel, pedagog a tanečník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Link (4. srpna 1832 Praha4. května 1911 tamtéž[1]) byl český taneční mistr a hudební skladatel. Dlouhodobě vedl Královskou českou zemskou taneční školu. Tvořil hudbu k tanci; roku 1863 složil společně s Ferdinandem Hellerem salonní tanec Česká beseda. Je autorem několika odborných spisů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Tanečním mistrem[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 4. srpna 1832.[2] Jeho otcem byl známý taneční mistr Hynek Link,[3] který roku 1828 založil vlastní školu.[4] Karel Link navštěvoval v letech 1840-41 pražskou baletní školu, v níž byl tak úspěšný, že ve druhém ročníku už sólově vystupoval v divadle. Potom se přihlásil na novoměstské gymnázium, ale studium předčasně ukončil roku 1848, aby mohl pomáhat otci. Od té doby se věnoval již jen výuce tance a jako učitel získal brzy velký věhlas.[3]

Roku 1855 se stal adjunktem[5] stavovského zemského tanečního učitele.[3] Po smrti otce († 26. května 1870 ve věku 70 let na „ochrnutí plic“)[6] byl nejprve jmenován jeho prozatímním zástupcem a zakrátko královským českým zemským tanečním učitelem.[3][7] Po 25 letech se stal ředitelem. Tanec vyučoval i v c. k. pěší kadetní škole v Praze (1884-92), v ústavu anglických panen, ústavu Sacre Coeur, v městské dívčí škole (10 let), ve významných rodinách[3] a ve Strakově akademii.[4]

Měl pověst přísného a pečlivého tanečního mistra, představitele tradiční solidní školy. Jan Neruda ho žertovně označoval jako „nejvyššího pána“ nebo „tyrana“ pražského masopustu, protože nepropustil žáka, dokud vše důkladně nezvládl.[8] Jeho školou prošly generace.[4]

Link si pro svou taneční školu postavil novorenesanční nárožní Dům s taneční školou Karla Linka čp. 1050 je na Starém Městě v Praze 1 na rohu Divadelní ulice (12) a Krocínovy ulice (1). Dům mu v letech 1875 - 1876 postavil významný český architekt 19. století Antonín Wiehl. [9]

Skladatelem[editovat | editovat zdroj]

Byl rovněž skladatelem. Na podzim 1862 společně s Ferdinandem Hellerem připravil[10] a počátkem následujícího roku během masopustu poprvé uvedl[11] tanec Česká beseda, inspirovaný lidovou tvorbou. Velmi rychle se proslavil; svědčí o tom mimo jiné, že pro mimopražské zájemce a jako upomínka na masopust vyšla ještě v únoru 1863 nákladem slovanského knihkupectví příručka Beseda, český salonní tanec v české a francouzské verzi.[12] Populární byly i další Linkovy tance (čtverylka, rodová, moravěnka aj.).[3]

Další osudy[editovat | editovat zdroj]

Karel Link zemřel 4. května 1911, pohřben byl na Olšanech.[3] Jeho taneční školu převzal syn Karel Jan Link,[13] který v ní působil jako adjunkt pod otcovým vedením již dříve.[14]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Knižně vydal:[15]

  • Beseda : český salonní tanec : (Se čtyřmi zvláštními obrazci) (1863), s řadou reedic
  • La Beseda, danse de salon Bohème : (Avec quatre planches) (1863), francouzská verze předchozí publikace
  • Tanec se stanoviska theoretického a aesthetického : stručný návod co proprava k praktickému vyučování (1872, 1874)
  • Redowa (1880), název je překladem názvu „rejdovák“ do francouzštiny[8]
  • Čtverylka (quadrille française) a dvořanka (quadrille à la cour) : snadno pochopitelné vysvětlení těchto moderních společenských tanců (1884)
  • Kotillon : stručný návod ku porozumění a pořádání (1886)
  • Salonní čtverylka : nový společenský tanec o pěti odděleních (1890)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv .Jiljí na Starém Městě pražském
  2. Databáze autorit NK ČR
  3. a b c d e f g Taneční mistr Karel Link zemřel. Národní listy. 1911-10-05, roč. 51, čís. 123, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-10-30]. 
  4. a b c Král. česká zemská taneční škola…. Národní politika. 1911-05-05, roč. 29, čís. 123, s. 5. Dostupné online [cit. 2011-10-30]. 
  5. Adjunkt = příruční pomocník úředníka, viz např. Adjunkt. In: RIEGER, František Ladislav. Slovník naučný. Praha: Kober & Markgraf, 1860. Dostupné online. Svazek I.. S. 34-35.
  6. Zemřelí v Praze. Národní listy. 1870-06-12, roč. 10, čís. 157, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-10-30]. 
  7. Král. česká zemská taneční škola…. Národní listy. 1870-09-18, roč. 10, čís. 254, s. 6. Dostupné online [cit. 2011-10-30]. 
  8. a b Karel Link. Humoristické listy. 1880-01-24, roč. 22, čís. 2, s. 26. Dostupné online [cit. 2011-10-30]. 
  9. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 22. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  10. Nový národní tanec. Národní listy. 1862-10-13, roč. 2, čís. 241, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-10-30]. 
  11. Velká národní beseda. Národní listy. 1863-02-11, roč. 3, čís. 34, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-10-30]. 
  12. „Beseda, český salonní tanec“. Národní listy. 1863-02-13, roč. 3, čís. 36, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-10-30]. 
  13. Býv. Král. čes. zemská taneční škola. Národní listy. 1912-10-01, roč. 52, čís. 271, s. 10. Dostupné online [cit. 2011-10-30]. 
  14. Král. česká zemská taneční škola. Národní listy. 1905-10-05, roč. 45, čís. 274, s. 7. Dostupné online [cit. 2011-10-30]. 
  15. Podle katalogu NK ČR

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]