Česká beseda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Česká beseda je tradiční český salónní řadový tanec pro čtyři páry.

Délka 12 minut.

Generace šedesátých let devatenáctého století se dočkala nového českého národního tance. Stal se jím kontratanec ve formě čtverylky „ČESKÝ SALÓNNÍ TANEC BESEDA“. U jeho zrodu stál básník Jan Neruda, český taneční mistr Karel Link a hudební pedagog a skladatel – spolumajitel hudební školy s Bedřichem SmetanouFerdinand Heller. Poprvé byla tančena 11. listopadu 1863 v Konviktě při společenském večeru tzv. Barákových besed. Zde tančili v ukázce i Smetana a Neruda. O dva měsíce později tančilo Českou besedu na Žofíně již 144 párů na plese Národní besedy. Česká beseda má čtyři díly, každý z nich dvě části. První část v 3/4 taktu, druhá ve 2/4.

Sestava[editovat | editovat zdroj]

Sestava má čtyři části, každá z nich sestává z několika úryvků národních písní a tanců:

I. oddíl[editovat | editovat zdroj]

  • Úvod

Páni, dámy, beseda začíná
Páni, dámy, beseda je.

Počkej, já povím,
žes na mně loudíval,
počkej, já povím,
žes na mně chtěl.
V zahrádce růžičku,
pod okny hubičku.
Počkej, já povím,
žes na mně chtěl!

Sedlák, sedlák, sedlák,
ještě jednou sedlák,
sedlák, sedlák,sedlák
je velkej pán:
on má pás na břiše
a na svým kožiše,
tuli- tuli- tuli-
tu-tulipán.

  • polka (dvojpolka): Alou páni muzikanti:

Alou páni muzikanti,
hrajte z vesela,
že mně moje nejmilejší vypověděla.
Z toho si nic nedělám,
kloubouk na stranu si dám,
protože jsem švarný jonák,
sobě zazpívám.

Počkej holka za tím roštím,
však já ti to neodpustím,
Počkej holka za tím roštím,
však já ti tam dám,
A proč, a zač,
a proč a zač a nač,
dvě hubičky nebo čtyři,
ty já tobě dám.

II. oddíl[editovat | editovat zdroj]

|: Komínku, komínku, komínku můj,
zato já tě prosím, jen pěkně stůj.
Kdybys ty komínku nebyl držel,
dávno bys komínku v písku ležel. :|

Sedlák, sedlák, sedlák,
ještě jednou sedlák, sedlák, sedlák,
je velkej pán:
on má pás na břiše
a na svým kožiše,
tuli- tuli- tuli-
tu-tulipán.

Nechoď tam, poď radš k nám,
já jsem holka vonačejší,
poď radš k nám, nechoď k ní,
já jsem holka vonačí:
jest-li vona bohatější,
za to já jsem upřímnější;
nechoď k ní, poď radš k nám,
já tě ráda uhlídám.

  • polka: Pata, špička, levá noha

Pata, špička, celá noha,
tak se tančí polka nová.
Pata, špička celá noha,
polka nová je.

III. oddíl[editovat | editovat zdroj]

|: Učte se, panenky,
učte se rejdovat,
budou vás mládenci,
budou vás milovat.
Tra la la la… :|

Kdybys byl, Jeníčku, poslouchal matičku,
nebyl bys teď nosil po boku šavličku;
neměl bys šavličku a koně vranýho,
nebyl bys poslouchal člověka cizího.

Kalamajka mik mik mik,
oženil se kominík,
co si to vzal za ženu?
pastejřovic Mařenu.

IV. oddíl[editovat | editovat zdroj]

|: Měla jsem milého parukáře,
on se mně utopil v pivováře :|
Hledejte, hledejte najděte ho,
leží tam paruka vedle něho.
Měla jsem milého parukáře,
on se mně utopil v pivováře.

Sedlák, sedlák, sedlák,
ještě jednou sedlák, sedlák, sedlák,
je velkej pán:
on má pás na břiše
a na svým kožiše,
tuli- tuli- tuli-
tu-tulipán.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]