Karel Křen
| Karel Křen | |
|---|---|
 Karel Křen | |
| Rodné jméno | František Zgoda |
| Narození | 29. listopadu 1861 Kojetín  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 18. února 1907 (ve věku 45 let) Dubany  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Dubany |
| Alma mater | Arcibiskupský seminář |
| Povolání | spisovatel, humorista, katolický kněz, fejetonista, kněz a romanopisec |
| Znám jako | spisovatel humorista duchovní |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Křen, vlastním jménem František Zgoda (29. listopadu 1861 Kojetín[1] – 18. února 1907 Dubany[2]), byl moravský kněz, spisovatel a humorista.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Kojetíně do krejčovské rodiny. Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Maturoval roku 1883 a rozhodl se spolu s 19 spolužáky z ročníku vstoupit do arcibiskupského semináře. Kněžské svěcení přijal v roce 1888. Poté působil jako kaplan v Branné, roku 1899 se stal dubanským farářem. Krátce působil v Bystročicích načež se vrátil do Duban, kde zastával funkci kaplana až do své smrti 18. února 1907. Je pochován na tamním hřbitově.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Dílo publikované pod pseudonymem Karel Křen je věnováno Hané, kde strávil celý život. Denně se stýkal s Hanáky a zamiloval si jejich životní styl a zvyky. Podařilo se mu zaznamenat hanácký dialekt a folklór. Pro svá díla si vytvořil hanácké osobnostní prototypy např. postavy hanáckých "stréčků" (stréček Čéšek). Povídky začal psát již okolo roku 1885 v kněžském semináři. Vycházely v novinách, časopisech a kalendářích. Knižně vyšel soubor Na té naší Hané v roce 1889. Zanechal po sobě rozsáhlé texty čítající 14 svazků. Redaktorem jeho souborného vydání byl kněz Josef Pavel Vévoda. Nejznámější jsou: Strýčkovy rozumy, Pod hanáckým nebem, Příhody hanáckých strýčků, Z hanáckých rodin, Z kraje hanáckých palem a Z niv Ječmínkových. Roku 1961 vyšel v nakladatelství Lidová demokracie výbor z Křenova díla.[3]
- Na té naší Hané (1889) [4]
- Veselé hanácké příběhy (1923) [5]
- Z hanáckých gruntů a mlýnů (1923) [6]
- Pod hanáckým nebem (1924) [7]
- Příhody hanáckých strýčků (1924) [8]
- Z hanáckých rodin (1924) [9]
- Z kraje hanáckých palem (1925) [10]
- Z niv Ječmínkových (1926) [11]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kojetín
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Dubany
- ↑ Karel Křen | MěKS Kojetín. mekskojetin.cz [online]. [cit. 2018-02-15]. Dostupné online.
- ↑ KŘEN, Karel. Na té naší Hané [online]. Brno: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, 1889 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ KŘEN, Karel. Veselé hanácké příběhy [online]. Brno: Občanská tiskárna, 1923 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ KŘEN, Karel. Z hanáckých gruntů a mlýnů [online]. Brno: Občanská tiskárna, 1923 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ KŘEN, Karel. Pod hanáckým nebem [online]. Brno: Občanská tiskárna, 1924 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ KŘEN, Karel. Příhody hanáckých strýčků [online]. Brno: Občanská tiskárna, 1924 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ KŘEN, Karel. Z hanáckých rodin [online]. Brno: Občanská tiskárna, 1924 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online.
- ↑ KŘEN, Karel. Z kraje hanáckých palem [online]. Brno: Občanská tiskárna, 1925 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ KŘEN, Karel. Z niv Ječmínkových [online]. Brno: Občanská tiskárna, 1926 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Křen na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Křen
- Digitalizovaná díla Karla Křena v České digitální knihovně
- Karel Křen v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
