Karel Hansa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Hansa
Hansa small.jpg
Narození 25. listopadu 1890
Vídeň
Úmrtí 1951 (ve věku 60–61 let)
Povolání spisovatel a objevitel
Témata Arménská genocida
Významná díla Hrůzy východu
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Hansa (25. listopadu 1890, Vídeň4. června 1967, Praha) byl český cestovatel a spisovatel a stal se prvním, kdo se pokoušel v Československu upozornit na genocidu Arménů v Osmanské říši.

Život[editovat | editovat zdroj]

O jeho životě se mnoho informací nedochovalo. Narodil se ve Vídni v rodině Karla Hansy a Josefíny Hansové (roz. Zbořilové). Roku 1919 se přestěhoval do Prahy, avšak předtím zřejmě ještě pobýval v Českých Budějovicích. V Praze bydlel nejprve v Libušině ulici, později se přestěhoval na Smíchov do ulice Na Valentince. Původně se živil jako odpovědný redaktor časopisů o lesnictví a myslivosti (Les a luh, Lesní a lovčí zřízenec). V roce 1922 podnikl cestu na Blízký východ a zkušenosti z ní posléze zapracoval do knih Hrůzy východu (1923)[1] a Z potulek Orientem a Harémy ve světle pravdy (1925).[2]

Období jeho cestovatelské aktivity se váže k období První republiky, kdy podnikl cesty do Jugoslávie, na Zakarpatskou Ukrajinu či do Bretaně. Své cesty zachytil ve svých cestopisech, k nimž pořádal často osvětové přednášky.

Nebyl ženatý a není ani známo místo pochování. Archivní záznamy o něm končí rokem 1951.

Cesta na Blízký východ[editovat | editovat zdroj]

Roku 1922 uskutečnil svoji první velkou cestu. Z Istanbulu se plavil přes Smyrnu do Bejrútu, odkud jel do syrského Aleppa. Zde narazil na arménské uprchlíky, kteří přežili arménskou genocidu a živořili ve stanech na ulicích. To jej přivedlo k americké humanitární organizaci[zdroj?], k jejímž akcím se přidal (například k přepravě arménských sirotků od tureckých hranic do amerických sirotčinců v Aleppu).

Po návratu do vlasti založil při Československém Červeném kříži "Hansův fond pro arménské sirotky" a uspořádal sbírku na pomoc arménským dětem. Souběžně sepsal knihu Hrůzy východu, do dnešní doby nejucelenější přehled o arménské genocidě v českém jazyce. V publikaci shrnul také arménské dějiny a připojil svá vlastní zjištění a zážitky z cesty. Knihu doplnil řadou vlastnoručně pořízených fotografií.

Cestopis Z potulek Orientem a Harémy ve světle pravdy pak pojednává o jeho cestě jako takové, avšak i zde se na konci knihy odkazuje k fondu pro arménské sirotky.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Hansa
  • Hrůzy východu (1923)
  • Z potulek Orientem a Harémy ve světle pravdy (1925)
  • Léto pod jihoslovanským nebem (1930)
  • Stero črt a obrázků z Podkarpatské Rusi (1935)
  • Podkarpatská vánoční idyla (1937)
  • Obrázky z Bretonska a pobřeží Atlantského oceánu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HANSA, Karel. Hrůzy východu (se 60 původními fotografiemi). Josef Šefl, Beroun 1923. Reprint- Praha 2006 (ISBN 80-239-8157-9).
  2. a b HANSA, Karel. Z potulek Orientem a Harémy ve světle pravdy. České Budějovice 1925.