V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Karel Des Fours Walderode

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Des Fours Walderode
Rodový erb rodu Des Fours
Rodový erb rodu Des Fours
Narození 4. května 1904
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 7. února 2000 (ve věku 95 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Manžel(ka) Johanna Kammerlanderová
Rodiče Mikuláš Desfours-Walderode
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Mikuláš Des Fours Walderode
matka Helena Wydenbrock
manželka Sylvia Gallia
Syn Karel Alfred Des Fours Walderode
manželka Johanna Kammerlanderová
bratr Max Des Fours Walderode
bratr Louis Des Fours Walderode

Karel Friedrich Des Fours Walderode (4. května 1904 Vídeň7. února 2000 Vídeň[1]) byl členem rodu Des Fours Walderode. Byl posledním soukromým majitelem zámku Hrubý Rohozec.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec Mikuláš Vladimír se s matkou Helenou Isabelou, rozenou von Wydenbruck, rozešel již šest týdnů po jeho narození. Chlapec trávil své dětství většinou u otce na zámku Hrubý Rohozec, letní měsíce pak na rodinném panství matky v Korutanech či Gorizii (dnes Chorvatsko).Gymnázium studoval postupně v několika městech, nakonec maturoval v České Lípě. Ačkoli měl zájem o studium psychologie nebo medicíny, na přání otce se dal zapsat na právnickou fakultu v Praze. Toto studium zřejmě absolvoval s nechutí, studoval poměrně dlouho, v letech 1923–1935[2] studoval právnickou fakultu Německé univerzity v Praze (JUDr.).[3] Po ukončení studií pracoval jako překladatel u Svazu německých velkostatkářů. Podle genealoga Petra Stehlíka byl Walderode »od 5. září 1941 příslušníkem německé vojenské tlumočnické čety …, později byl přeložen na Abwehrstelle Prag (Abwehr byla vojenská zpravodajská služba spadající pod Wehrmacht) jako překladatel.[zdroj?] V roce 1943 byl propuštěn do civilu, protože se vyreklamoval ke správě svého velkostatku. Za války tedy působil jako tlumočník u vojenského soudu a na Hrubém Rohozci ukrýval archivní fondy prvního českého odboje a část pražského městského archivu. V roce 1945 mu byl majetek zabaven na základě Benešových dekretů. Na zámku byl 5 měsíců internován. Josef Kunetka publikoval v knize CUI BONO RESTITUCE, Praha 2007, dokument – Fragebogen, čili přihlášku k říšskému občanství podle norimberských rasových zákonů, kde na str.2 tohoto dotazníku dr. Walderode uvádí svou příslušnost („Zugehörigkeit“) ke straně Sudetendeutsche Partei (opus cit., str 72, bod 12 Fragebogenu.). Ministerstvo vnitra jeho žádost o vrácení československého občanství v roce 1947 zamítlo. Snažil se pak o zrušení konfiskace majetku. Než byla záležitost soudy vyřešena, došlo v únoru 1948 k převzetí vlády komunisty. V roce 1949 již měl rakouské občanství, odjel do Vídně. V roce 1956 žil na Sardinii a zde se snažil soudně vymoci majetek, který po 16 letech získal a následně prodal.[zdroj?] V roce 1990 zažádal o uznání občanství, které mu bylo o 2 roky později vráceno. V restituci si zažádal o vrácení majetku.

Po jeho smrti usiluje o vrácení rodových majetků jeho manželka Johanna Kammerlanderová, mj. by chtěla získat zpět státní zámek Hrubý Rohozec.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK. Restituce šlechtického majetku: Rod Des Fours Walderode. ceskenoviny.cz [online]. 2004-1-21. Dostupné online. 
  2. http://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/person/se/1109400333862087/
  3. http://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1588437626346561/402/
  4. TRDLA, Martin; PLUHAŘ, Adam. Dědičce Walderodeho se vrací majetek. Šlechtic nebyl nacista, řekl soud. iDNES.cz [online]. 2015-10-13. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Návraty české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Ladislav Horáček – Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 2002, ISBN 80-7185-506-5, stran 432, 2. vydání, kap. 13