Přeskočit na obsah

Kaple Panny Marie (Boušín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kaple Panny Marie (Boušín)
Kaple Panny Marie
Kaple Panny Marie
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký
okresNáchod
ObecSlatina nad Úpou
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézekrálovéhradecká
Vikariátnáchodský
FarnostBoušín
ZasvěceníPanna Maria
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple Panny Marie je římskokatolická kaple na Boušíně, místní části obce Slatina nad Úpou v okrese Náchod. Patří do farnosti Boušín.

Mariánská kaple se studánkou připomíná událost zázračného uzdravení hluchoněmé dcery Jana Litobořského z Chlumu, který nechal v roce 1464 na počest této události vystavět dřevěný kostel Panny Marie na místě původního vypáleného kostela. Ten zanikl v roce 1424 během husitských válek.[1]

Původní dřevěná kaple byla vybudována patrně v roce 1769, na což odkazuje kámen z původní kaple se třemi otvory s dnes již velmi špatně čitelným letopočtem 1769.[1] Studánka bývala krytá pouze šindelovou stříškou a boušínští obyvatelé sem chodili pro vodu. V roce 1924 Potom byla postavena za přispění obce současná zděná kaplička.[1][2]

V kapličce je ve výklenku soška Panny Marie a dole u pramene soška klečícího děvčátka. Interiér získal podobu jeskyně s Pannou Marií Lurdskou v roce 1947. Původní sošky byly z interiéru v roce 2007 ukradeny.[2][3]

Podle pověsti se ze studánky napila hluchoněmá dcerka Jan Litobořského z Chlumu a na Turyni, která se ztratila v hlubokém lese nad divoce pádící řekou Úpou. Ve stráni zahlédla studánku. Unavená pláčem a strachem se z ní napila – a stal se zázrak. Náhle promluvila a uslyšela i štěkot psa, jehož pán ji dovedl zpět k rodičům. Od těch časů se voda boušínské studánky považuje za zázračnou.[2]

Vpředu nad vchodem je umístěna mramorová deska s vylíčením této události. Autorem textu je dřívější ředitel škol v Červeném Kostelci Bohumil Kulíř.[2]

Text pamětní desky zní takto:

"Tam, kde je dnešní fara, stával před časy dvorec turyňského pána. Často sem dojížděl s malou dcerkou. Nebe ji dalo krásu, ale nemoc vzala ubohé se sluchem i řeč. Ovečky však jí rozuměly a ovčákův pes četl ji s očí. Jednou, když ji zlákalo jaro, vydala se k ovečkám sama. Cesty ji vedly, ale také svedly a zavedly v prales nad divou řekou. Temných hlubin se bála, ale studánka ve stráni ji zvábila, pramen osvěžil, a když v pláči sepjala ruce k prosebnému „Zdrávas“, aby ji svatá Paní z lesů vyvedla, stal se div: hluchá slyší, jak němé dosud rty šeptají živá slova. Za štěkotem psů z lesa ven zahlédne dvorec, slyší zvonky oveček a radostně na žasnoucího pastuchu volá: „Bárto, Bárto!“ Na poděkování zázračného uzdravení daroval pán turínský dvorec s poplužím záduší a vybudoval na Bohušíně mariánskou svatyni."[1][4]

O pověsti na Boušíně se nachází zmínka v díle Babička od Boženy Němcové.[5] Stejný motiv je zmiňován také ve filmovém zpracování Babičky z roku 1971 od režiséra Antonína Moskalyka.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c d Stručná kronika Boušína u Slatiny nad Úpou. upload.wikimedia.org [online]. [cit. 2025-10-13]. Dostupné online. 
  2. a b c d Farnost Boušín - Historie. farnostbousin.cz [online]. [cit. 2025-10-13]. Dostupné online. 
  3. Boušín na Náchodsku - kostelík a studánka. www.toulejse.cz [online]. [cit. 2025-10-13]. Dostupné online. 
  4. Poutní místo Boušín. www.cervenokostelecko.cz [online]. [cit. 2025-10-13]. Dostupné online. 
  5. NĚMCOVÁ, Božena. Babička [online]. Praha: 2012 [cit. 2025-10-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]