Kamenice (zámek)
| Zámek Kamenice | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Kamenice,  Česko |
| Ulice | Ringhofferova |
| Souřadnice | 49°53′53,76″ s. š., 14°35′1,78″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 36188/2-2075 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kamenice je novogotický zámek v stejnojmenné obci v okrese Praha-východ. V blízkosti se nachází kostel sv. Františka Serafinského. Zámek stojí na místě někdejší středověké tvrze. Je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1266 je jako jeden z prvních majitelů zmiňován vladyka Ratmír z Kamenice. V 15. století patřila tvrz Novému Městu pražskému, kterému ji však po odboji roku 1547 zkonfiskoval Ferdinand I. Kamenický statek pak koupil Jan Frejnar z Branova.[2]
Tvrz pak střídala majitele, mezi nimiž byli Lobkovicové, Pavel Michna z Vacínova, Přehořovští z Kvasejovic nebo Karel Arnošt z Valdštejna.[3] Od roku 1763 byla Kamenice téměř sto let oblíbeným letním sídlem pražských arcibiskupů. Během této doby nechali tvrz přestavět na zámek.[2]
V roce 1860 koupil zámek pražský průmyslník František Ringhoffer II. Jeho syn, František Ringhoffer III., ho nechal v letech 1875–1880 přestavět podle návrhu architekta Jiřího Stibrala v reprezentativní sídlo ve stylu novoanglické gotiky, obklopené lesoparkem.
V roce 1945 byl majetky Ringhofferů zkonfiskovány. V letech 1945–1947 kamenický zámek (a také zámky ve Štiříně, Olešovicích, Lojovicích a penzion v Ládví) využil Přemysl Pitter v rámci „Akce Zámky“ k záchraně židovských, českých i německých dětí z německých koncentračních a českých internačních táborů. Při této akci bylo zachráněno 810 dětí. Na kamenickém zámku byly ubytovány hlavně německé děti.[4]
V letech 1949–1997 byl zámek využíván jako základní škola. Poté jej obec prodala do soukromého vlastnictví. Vlastní jej společnost Strojmetal Kamenice, která v něm chce vybudovat učiliště pro své budoucí zaměstnance.[5]
Kostel sv. Františka Serafinského, který je chráněn jako kulturní památka v rámci jednoho celku se zámkem, vlastní katolická církev. Raně gotický kostel pochází už ze 14. století, v závěru 19. století byl však přestavěn rovněž podle návrhu Jiřího Stibrala. Každou sobotu se v něm konají bohoslužby.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-29]. Identifikátor záznamu 148029 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Zámek Kamenice [online]. Atlas Česka. Dostupné online.
- ↑ DZURNÝ, Daniel. Zámek Kamenice [online]. Středočeské zámky. Dostupné online.
- ↑ Pittrovy děti [online]. Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, 2014-10-. Dostupné online.
- ↑ Středočeským podnikatelem roku je hliníkový král, své lidi vyučí na zámku. iDNES.cz [online]. 2017-1-18. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Kamenice na Wikimedia Commons
