Přeskočit na obsah

Kališník obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKališník obecný
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenívřeckovýtrusé (Ascomycota)
Řádkustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleďchřapáčovité (Helvellaceae)
Rodchřapáč (Helvella)
Binomické jméno
Helvella acetabulum
(L.) Quél. 1874
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kališník obecný neboli chřapáč obecný[1] (Helvella acetabulum (L.) Quél. 1874) je jarní vřeckovýtrusá houba. Je jedlá, vyskytuje se však vzácně a nemá proto praktický význam. Kvalitou stojí níže než příbuzné jarní druhy - smrže a destice.[2]

Třeň může být i několik centimetrů dlouhý
Mladé plodnice

Makroskopický

[editovat | editovat zdroj]

Plodnice široké 20 - 80 milimetrů mají pohárovitý tvar, horní část bývá baňkovitá nebo miskovitá, později se rozprostírá. Rouško má hnědou až tmavohnědou barvu, při usychání může získat lehký fialový nádech.

Třeň je výrazně žebernatý, bílý až světle okrový a na pohárovitou část plodnice přisedá žebry, která dosahují 1/3 až 1/2 její výšky. Samotný třeň může být různě vyvinutý, od 10 do 40, někdy až 60 milimetrů na výšku a 10-20 (30) milimetrů v průměru.[4]

Mikroskopický

[editovat | editovat zdroj]

Výtrusný prach je bílý, bezbarvé spóry dosahují 18 - 24 × 12 - 15 μm, mají elipsovitý tvar, hladký povrch.[3]

Roste jednotlivě nebo ve skupinách, objevuje se ve světlých listnatých hájích, keřnatých stráních, okrajích listnatých a jehličnatých lesů,[5], v lužních lesích[3], případně na rybničních hrázích. Objevuje se na humózních, s oblibou vápenitých půdách[1], nejčastěji pod duby, habry a lískami.[6] Fruktifikuje od (konce dubna[3]) května do června, za vhodných podmínek až do července.[5]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

V rámci chráněných území České republiky byl popsán výskyt mimo jiné na následujících lokalitách:

Může být zaměněn za podobné druhy chřapáčů (kališníků), především za vzácný nejedlý kališník žebernatý neboli kosticový či rýhonohý (Helvella costifera)[8], který se vyskytuje spíše později v létě, dosahuje nižších rozměrů, mívá spíše šedavý nádech a žebra třeně zpravidla vystupují výrazně nad 1/2 výšky kalichu. Existuje také možnost záměny za jedlou destici chřapáčovou (Discina ancilis), která se liší přisedlými plodnicemi žlutohnědého zbarvení rostoucími na dřevě.[6]

Přestože kališník obecný není zákonem chráněný ani uvedený v Červeném seznamu hub České republiky, je některými autory uváděn jako vzácný[6] případně doporučený k ochraně.[2]

  1. a b BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 94. 
  2. a b KLUZÁK, Zdeněk; SMOTLACHA, Miroslav; Josef a Marie Erhartovi. Poznáváme houby. [s.l.]: Svépomoc, 1985. 374 s. 38-001-85. S. 42–43. 
  3. a b c d e f DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. 256 s. Kapitola Kališnačka obyčajná, s. 104–105. (slovensky) 
  4. a b PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav; VLASÁK, Josef. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. opravené vydání. vyd. České Budějovice: tiskárna Josef Posekaný, 2010. 819 s. S. 72–73. 
  5. a b HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Houby. Praha: Aventinum, 2005. 416 s. S. 32. 
  6. a b c KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír; POUZAR, Zdeněk, a kol. Houby, česká encyklopedie. Praha: Výběr, 2003. 448 s. ISBN 80-86196-71-2. Kapitola Lidová jména Kališník obecný, s. 112. 
  7. BERAN, Miroslav; ŠPINAR, Pavel. Mykoflóra hráze rybníka Luční na Táborsku. In: Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích - Přírodní vědy. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1996. S. 43.
  8. MIKŠÍK, Michal. Poznáváme jarní houby. Praha: Grada, 2013. 208 s. ISBN 978-80-247-4403-2. Kapitola Kališník obecný, s. 104–105. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]