Kališník běločerný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKališník běločerný
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenívřeckovýtrusé (Ascomycota)
Řádkustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleďchřapáčovité (Helvellaceae)
Rodchřapáč (Helvella)
Binomické jméno
Helvella leucomelaena
(Pers.) Nannf. 1941
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kališník běločerný

Kališník běločerný neboli chřapáč kalíškovitý (Helvella leucomelaena (Pers.) Nannf. 1941) je vzácná vřeckovýtrusá jarní houba, která roste nejčastěji na půdách obohacených vápníkem pod borovicemi. V České republice jde o ohrožený druh.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

česká jména

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Plodnice v dospělosti 40–100 milimetrů široké, 10–50 milimetrů hluboké, pohárovité až miskovité, se stopkou. Okraj je nejprve dovnitř zahrnutý, později laločnatý. Hymenium šedohnědé, tmavě hnědé až černé. Vnější strana strana je v horních partiích bělavá až tmavě šedohnědá, níže má bělavé odstíny a jemně pýřitý povrch. Bělavou stopku brázdí několik žeber se zaoblenými hranami. Žebra nevybíhají na vnější stranu kalichu.[4]

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Výtrusy mají široce elipsovitý tvar, dosahují 20-24 × 11-13 μm.[4]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste vzácně, jen v příznivých letech hojněji, na zásaditých půdách (vápnitých[4], ale i hadcových[7]), spíše na chudších substrátech s příměsí písku, štěrku nebo kamenů. Vyskytuje se v borových lesích (častěji podél cest), ale také na synantropních stanovištích - parcích, lesoparcích a trávnících, kde rostě rovněž pod borovicemi (lesní, méně často černou a klečí). Z České republiky jsou známé i ojedinělé nálezy z listnatých lesů či pastvin a dále pak sběry ze sukcesních stanovišť, jako jsou bývalá odkaliště po průmyslové těžbě.[8] Fruktifikuje od dubna do června.[4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Dospělé plodnice

V rámci chráněných území České republiky byly nálezy kališníku žebernatého publikované mimo jiné z následujících lokalit:

Záměna[editovat | editovat zdroj]

Může být zaměněn za podobné druhy chřapáčů (kališníků):

  • kališník žebernatý (Helvella costifera)[13] – alkalické podloží pod listnáči, postrádá černošedé tóny, žebra nejsou patrná jen na třeni, ale vystupují výše na kalich
  • chřapáč Quéletův (Helvella queletii)[13] – alkalické podloží pod listnáči, vyšší nadzemní třeň (není zapuštěn do substrátu), ze stran smáčklý kalich
  • chřapáč podobný (Helvella confusa) – alkalického podloží pod smrky, drobnější plodnice.[4]
  • kališník obecný (Helvella acetabulum)[13] – kyselé podloží pod listnáči, spíše hnědookrové odstíny, nebývá zapuštěný do substrátu

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Kališník běločerný je veden v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky jako ohrožený druh (EN).[9] O případných nálezech je proto vhodné informovat nejbližší mykologické pracoviště.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Index Fungorum. databáze Index Fungorum [online]. Index Fungorum [cit. 2016-04-10]. Dostupné online. 
  2. a b VELENOVSKÝ, Josef. České houby. Praha: Česká botanická společnost, 1920. 950 s. Dostupné online. Kapitola A. leucomelas, s. 863. 
  3. a b ZÍBAROVÁ, Lucie. Helvella leucomelaena (Chřapáč běločerný) [online]. mykologie.net [cit. 2016-04-10]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. Kapitola Helvella leucomelaena, s. 94. 
  5. HAGARA, Vladislav. Ottova encyklopedie hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2015. 1152 s. ISBN 978-80-7451-407-4. Kapitola Kališník běločerný, s. 31. (česky) 
  6. BioLib.cz – Helvella leucomelaena (Chřapáč kalíškovitý) [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
  7. a b kolektiv autorů. Mohelenská hadcová step [online]. Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky, v. v. i., 2014 [cit. 2016-04-11]. Dostupné online. ISBN 978-80-87189-17-7. [nedostupný zdroj]
  8. DECKEROVÁ, Helena; ŠUHAJ, Jiří. Výskyt chřapáče kalíškovitého (Helvella leucomelaena) ve Slezsku a na severní Moravě (Česká republika). In: SPITZER, Lukáš. Acta Carpathica Occidentalis. Vsetín, Zlín: Muzea regionu Valašsko, p.o. a Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, p.o., 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-20. ISSN 1804-2732. Ročník 5. S. 3–11. Archivováno 20. 4. 2016 na Wayback Machine
  9. a b c d SVRČEK, Mirko. Helvella leucomelaena (Pers.) Nannf.. In: HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online.
  10. anonymus. Plán péče o Národní přírodní rezervaci Koda na období 2013 – 2017 [online]. ochranaprirody.cz [cit. 2016-04-11]. Dostupné online. 
  11. NaturaServis, s.r.o., František Krejča. Plán péče o ZCHÚ „přírodní rezervace Kladrubská hora“ na období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2024 [online]. portal.gov.cz, 2014-06-03 [cit. 2016-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-31. 
  12. Zelený svět. Plán péče pro přírodní památku PETŘÍN na období 2013 – 2022 [online]. envis.praha-mesto.cz, 2011 [cit. 2016-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-24. 
  13. a b c MIKŠÍK, Michal. Poznáváme jarní houby. Praha: Grada, 2013. 208 s. ISBN 978-80-247-4403-2. Kapitola Chřapáč kalíškovitý, s. 110. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]