Kalabovité
Kalabovité | |
---|---|
Kalaba Calophyllum inophyllum | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
Čeleď | kalabovité (Calophyllaceae) J.Agardh, 1858 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kalabovité (Calophyllaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales). Jsou to dřeviny s jednoduchými, vstřícnými nebo střídavými listy se zpeřenou žilnatinou. Květy jsou čtyř nebo pětičetné, s mnoha tyčinkami. Čeleď zahrnuje asi 460 druhů ve 14 rodech a je rozšířena v tropech celého světa. Některé druhy poskytují jedlé plody nebo jsou těženy pro dřevo.
Kalabovité jsou nová čeleď, který byla v roce 2009 na základě výsledků molekulárních výzkumů vyčleněna z čeledi klusiovité.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Keře a stromy se vstřícnými nebo střídavými jednoduchými listy bez palistů. Listy jsou celokrajné, se zpeřenou žilnatinou, často s prosvítavými tečkami nebo kanálky. Kmeny při poranění obvykle roní latex. Květy jsou většinou pravidelné, čtyř nebo pětičetné. Tyčinek je mnoho, nejsou uspořádány ve svazečcích. Semeník je svrchní, srostlý nejčastěji ze 2 až 5 plodolistů (1 plodolist u rodu Calophyllum). Plodem je jedno až mnohosemenná bobule nebo peckovice.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Čeleď zahrnuje asi 460 druhů ve 14 rodech a je rozšířena v tropech celého světa. Největším rodem je pantropický rod kalaba (Calophyllum), zahrnující asi 190 druhů.
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Čeleď Calophyllaceae se poprvé objevuje v systému APG III z roku 2009. V předchozích systémech byly rody této čeledi součástí čeledi klusiovité (Clusiaceae), některé rody se střídavými listy byly nezřídka řazeny do čeledi čajovníkovité (Theaceae).[1]
Taxonomické poměry kolem čeledi klusiovité (Clusiaceae) a příbuzných čeledí prošly s nástupem molekulárních metod celou sérií změn. V roce 2009 bylo zjištěno, že čeleď klusiovité (Clusiaceae), od níž byla již v systému APG I oddělena čeleď třezalkovité (Hypericaceae), je stále parafyletická. Část rodů byla proto přesunuta do nově ustanovené čeledi Calophyllaceae.
Podle kladogramů APG je sesterskou větví Calophyllaceae dvojice čeledí třezalkovité (Hypericaceae) a nohonitcovité (Podostemaceae).
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]Význam
[editovat | editovat zdroj]Lehké a pevné dřevo jihoamerického stromu Calophyllum brasiliense je ceněno a používáno např. na stěžně lodí, výrobu dlabaných kánoí, stavbu domů a pod. Dřevo asijského druhu Calophyllum kajewskii, vyvážené především z Malajsie, je obchodováno pod názvem bintangor.
Listy, olej ze semen a latex některých druhů rodu Calophyllum jsou používány v etnomedicíně. Látka zvaná kalanolid A, izolovaná ze stromu Calophyllum lanigerum, je používána proti viru HIV.
Plody karibského stromu Mammea americana poskytují méně známé tropické ovoce.
Seznam rodů
[editovat | editovat zdroj]Agasthiyamalaia, Astrotheca, Calophyllum, Caraipa, Clusiella, Endodesmia, Haploclathra, Kielmeyera, Lebrunia, Mahurea, Mammea, Marila, Mesua, Neotatea, Nouhuysia, Poeciloneuron[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BREMER, B. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG III. Botanical Journal of the Linnean Society. Říjen 2009, roč. 161, čís. 2. ISSN 1095-8339.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ Biolib [online]. Dostupné online.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Calophyllaceae na Wikimedia Commons
- Taxon Calophyllaceae ve Wikidruzích