Křižovnický dvůr (Hloubětín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Křižovnický dvůr v Hloubětíně
Západní obytná budova Křižovnického dvora
Západní obytná budova Křižovnického dvora
Poloha
AdresaPraha 9-Hloubětín, ČeskoČesko Česko
UliceHloubětínská čp. 5/28, Šestajovická, Klánovická
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky40715/1-1642 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křižovnický dvůr v Hloubětíně je komplex budov hospodářského zázemí pro rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou na mírném návrší ve Starém Hloubětíně v městské části Praze 14 na adrese Hloubětínská čp. 5/28. Od roku 1958 je památkově chráněn.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Komplex hospodářských budov křižovnického řádu pochází ve svém jádru z konce 17. století, kolem roku 1800 byl přestavěn ve stylu klasicismu. Stodola získala svou současnou podobu po roce 1841.[2] Ve dvorci byly stáje, podkovářská, kovářská a kolářská dílna. Nacházel se v něm i špitál a fara.[3] Ke dvoru patřily pozemky o rozloze 216 hektarů.[4] V Hloubětíně stál hospodářský dvůr zcela jistě již před třicetiletou válkou. Dodnes není prokázáno, zda současný dvůr navázal na původní válkou poničené budovy nebo byl postaven na novém místě.[2] V letech 1827–1863 byla jedna místnost v obytné části využívána jako třída místní školy.[2][5] Křižovníci zde buď hospodařili ve vlastní režii nebo dvůr pronajímali. V roce 1881 se nájemcem stal rytíř Bedřich mladší Frey z Freyenfelsu (1835–1901), majitel cukrovaru, mlékárny a starosta v sousedních Vysočanech.[4] V poválečné době využíval dvůr státní statek. V tomto období byla zazděna kolna a do některých budov byly přidány vnitřní příčky. Po Sametové revoluci řád dvůr podle zákona č. 428/2012 Sb. restituoval, k fyzickému předání došlo 15. září 2014.[6]

Na současném území hlavního města Prahy bývaly křižovnické dvory i v Ďáblicích a ve Slivenci.[6]

Popis areálu[editovat | editovat zdroj]

Komplex na obdélníkovém půdoryse se skládá ze čtyř částí. Zachovaly se dvě starší dvoukřídlé budovy na východě a západě, ke kterým na jižní straně přibyla v 19. století stodola, uprostřed dvora je kolna. Přísně symetrický ráz ruší jen k východu vysunutá stodola. K východní straně dříve přiléhala zahrada a sad. Vstup do komplexu je z ulice Klánovická prolukou mezi předzahrádkami, které mají zaoblený půdorys a jejichž zdi byly přistavěny dodatečně. Severní křídlo západní poloviny dvora je obytné.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Památkový katalog: Křižovnický dvůr [online]. NPÚ [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. 
  2. a b c VLČEK, Pavel a kolektiv. Umělecké památky Praha. Velká Praha A/L. Praha: Academia, 2012. 1080 s. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 388. 
  3. PELZBAUEROVÁ, Věra. Dějiny částí Prahy jako dějiny farních obvodů. Praha: Volvox Globator, 2008. 458 s. ISBN 978-80-7207-676-5. S. 60. 
  4. a b Kniha o Praze 14: Hloubětín, Kyje, Černý Most a okolí. Příprava vydání Broncová Dagmar; redakce Šolcová Dominika, Spoustová Jitka, Horníčková Eva. Praha: Milpo, 2000. 104 s. ISBN 80-86098-16-8. S. 19. 
  5. Podle Kniha o Praze 14, s. 19 to bylo v letech 1811–1862.
  6. a b Hospodářské usedlosti navrácené Rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou [online]. Státní pozemkový úřad [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]