Kőszegské pohoří
| Kőszegské pohoří Günser Gebirge Kőszegi-hegység | |
|---|---|
 Kőszegské pohoří pohledem od Kőszegu | |
| Nejvyšší bod | 884 m n. m. (Geschriebenstein) |
| Nadřazená jednotka | Hory východně od řeky Mury |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Rakousko (Burgenland) Maďarsko (Vas) |
  Kőszegské pohoří | |
| Povodí | Rába |
| Souřadnice | 47°21′37″ s. š., 16°24′34″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kőszegské (počeštěně Kysecké) pohoří (německy Günser Gebirge či Günser Bergland, maďarsky Kőszegi-hegység; někdy se gramaticky nesprávně uvádí i jako Günserské hory[1]) je malé zalesněné pohoří na hranici mezi Rakouskem a Maďarskem. Hornatá oblast je geologicky spjata přes Centrální krystalické Alpy s Vysokými Taurami, i když už leží na přechodu do Panonské pánve. Je nejvýše položenou oblastí rakouského Burgenlandu i maďarského Zadunají, stoupá od úpatí na úrovni kolem 300 metrů až téměř do 900 metrů nad mořem.
Geologicky se Kőszegské pohoří někdy nazývá Rechnitzer Schiefergebirge („Rechnitzské břidličné pohoří“) a tektonicky Rechnitzer Fenster („Rechnitzské okno“).
Název[editovat | editovat zdroj]
Pohoří se jmenuje podle maďarského města Kőszeg (česky zastarale Kysek), které se nachází na jeho východním úpatí. Německy se město nazývá Güns, stejně jako řeka jím protékající (maďarsky Gyöngyös), takže z rakouského pohledu se hory mohou nazývat i podle ní. Geologické názvy jsou zase odvozeny od rakouské obce Rechnitz na jižní straně.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Mírně zvlněné, místy ale poměrně prudce se zvedající hory mají rozlohu asi 15 × 20 km. Zhruba ¾ území se nachází v rakouském Burgenlandu (okresy Oberpullendorf a Oberwart), východní konec pak v maďarské župě Vas (okres Kőszeg), přičemž pro oba celky se jedná o nejvyšší pohoří. Leží mezi městy Oberwart, Oberpullendorf a Kőszeg. Na severozápadě na něj navazuje dolnorakouský region Bucklige Welt. Z jižní strany je odvodňují řeky Pinka a Répce, zatímco řeka Güns/Gyöngyös, která tvoří severní hranici pohoří, teče na východ přímo do Ráby.
Téměř úplně zalesněný hřbet (47°17'až 47°25' severní šířky, 16°18' až 16° 32' východní délky) je překonáván zemskou silnicí B56 Lockenhaus – Rechnitz, jejíž převýšení od úpatí do sedla je asi 500 metrů. Na západním okraji vede „Schlösserstraße“ z Kirchschlagu, případně Günsecku do Bernsteinu a Stadtschlainingu a dále do okresního města Oberwart. Kromě zmíněné B56 je zde přístupových silnic do hor jen málo.
Nejvyšší vrcholy jsou Geschriebenstein s nadmořskou výškou 884 metrů a s rozhlednou přímo na státní hranici a Große Hirschenstein (862 m) s rádiovým vysílačem. Geschriebenstein je zároveň nejvyšší horou celého Burgenlandu. Západní hranici vlastního pohoří tvoří sedlo mezi Goberlingem a Holzschlagem ve vyšce přibližně 500 m. Na slunných jižních svazích od Rechnitze po Schlaining se nachází sady a vinice, stejně jako plantáže jedlých kaštanů.
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Geologové říkají pohoří také Rechnitzer Schiefergebirge (Rechnitzské břidličné pohoří) a spolu se severně ležícími Bernsteiner Gebirge ho řadí k tzv. Günser Spornu (Günský ostroh). Na jedné straně odděluje střední Burgenland od jižního Burgenlandu a na druhé straně přechází z Malé dunajské nížiny na okraj Alp. Hory jsou složeny z metamorfních, krystalických břidlic (Bündner schist) a vyvřelých hornin (ofiolity), které jsou podobné tzv. Oknu Vysokých Taur, stejně jako Engadinskému a Gargellenově oknu. Obdobné skály jako v Kőszegském pohoří se nacházejí nejen na severu v Bernsteinských horách, ale také 10 km dále na jih u obce Deutsch Schützen-Eisenberg.[2]
Stejně jako Taurské okno zaujímá Kőszegské pohoří, geologicky označované také za Rechnitzské okno, zvláštní postavení. Není to kvůli faktu, že jejich starší geologické horniny vycházejí z mladších terciárních hornin okolí, ale protože se jedná o horniny náležející k penniniku a zde jsou přítomny v tektonickém okně. Geologická stavební jednotka Alp, penninikum, se jinak v Rakousku nenachází na zemském povrchu, s výjimkou výše uvedenou: je pokryta horninami východních Alp, které při tvorbě Alp překryly penninikum z jihu příkrovem tlustým několik set nebo dokonce víc než tisíc metrů.[3] Na severovýchodě se nacházející Semmeringské okno je naproti tomu tektonickým oknem, ale pod staršími identickými stavebními jednotkami jsou mladší jednotky východních Alp.
Kőszegské pohoří má pestré nerostné složení; těžba v nalezištích pyritu u Glashüttenu, chalkopyritů u Schlainingu a azbestu u Rechnitzu je však neekonomická. Na druhou je důležitá těžba antimonu u Stadtschlainingu a serpentinu, a to na svahu Kleine Plischa (639 m), který se vytvořil z penninických ofiolitů.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohoří v zimě -
Pohled na pohoří přes hladinu jezera u Kőszegfalvy -
Duha nad pohořím z rakouské strany -
Pohraniční rozhledna na nejvyšším bodě -
Größer Hirschenstein (862 m), druhý nejvyšší vrchol -
Věž Óház nad Kőszegem -
Vinice na jihovýchodním úpatí u Rechnitz -
Vodní nádrž Rechnitz
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Günser Gebirge na německé Wikipedii.
- ↑ Hora Geschriebenstein – 884 metrů | Burgenland [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-30.
- ↑ Hans Egger et al. Geologische Karte von Österreich 1:1,500.000. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-07. Archivováno 7. 9. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ Reinhard Schönenberg, Joachim Neugebauer. Einführung in die Geologie Europas. 4. vyd. Freiburg: Verlag Rombach, 1981. ISBN 3-7930-0914-9. S. 194.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kőszegské pohoří na Wikimedia Commons - Popis turistického přechodu hor
