Přeskočit na obsah

Juan del Encina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Juan del Encina
Titulní strana zpěvníku
Titulní strana zpěvníku
Rodné jménoJuan de Fermoselle
Narození1468
Encina de San Silvestre, provincie Salamanca
Úmrtí1529
León
Národnostšpanělská
Alma materUniverzita v Salamance
Povoláníbásník a hudebník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juan de la Encina, vlastním jménem Juan de Fermoselle (1469 – asi 1529, Salamanca) byl španělský hudební skladatel, básník a dramatik, často označovaný za zakladatele španělského dramatu.

Narodil se v roce 1469 poblíž Salamancy. Byl potomkem pokřtěných Židů. Po dokončení univerzity v Salamance (v 90. letech 15. století) se stal členem domácnosti Dona Fadriqua de Toledo, vévody z Alby.

V roce 1492 předvedl svému patronovi dramatické dílo, nazvané Triunfo de la fama, oslavující pád Granady. V roce 1495 publikoval svůj Zpěvník (Cancionero), sbírku dramatických a lyrických básní. Kolem roku 1500 se přestěhoval do Říma, kde sloužil jako hudebník u několika kardinálů a šlechticů.

Kolem roku 1518 vstoupil do řeholního řádu a vykonal pouť do Jeruzaléma, kde odsloužil svou první mši. Od roku 1509 byl kanovníkem v Málaze, v roce 1519 byl jmenován převorem v Léonu a podle všeho zemřel v Salamance kolem roku 1533.

Jeho Zpěvník je doprovázen prozaickým traktátem, nazvaným Arte de trobar, líčícím postavení básnictví ve Španělsku. Jeho čtrnáct dramatických děl zahrnuje jak díla čistě náboženská, tak čistě sekulární. Hry Aucto del Repelón a Égloga de Fileno líčí dobrodružství pastýřů, pozdější díla, jako Pládcida y Vitoriano, jsou silně olvivněna Celestinou Fernanda de Rojas.

Umělecká hodnota Encinova díla není výjimečná, nicméně z historického pohledu je důležité, jelikož předznamenává drama 17. století. Jeho lyrické básně jsou zajímavé svou upřímností a vroucností.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juan del Encina na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]