Joseph Gergonne
| Joseph Gergonne | |
|---|---|
 Joseph Diez Gergonne (1771-1859) | |
| Narození | 19. června 1771 Nancy |
| Úmrtí | 4. května 1859 (ve věku 87 let) nebo 4. dubna 1859 (ve věku 87 let) Montpellier |
| Místo pohřbení | Hérault |
| Povolání | matematik, filozof a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Univerzita v Montpellier |
| Funkce | rektor Montpellierské akademie (1830–1844) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Joseph Diez Gergonne (19. června 1771 Nancy, Francie – 4. dubna[? také květen – podle wikidat a jiných jazykových verzí] 1859 Montpellier, Francie) byl francouzský matematik.[1][2]
Byl synem malíře a architekta. Navštěvoval školu v Nancy. V roce 1792 se jako jeden z mnoha dobrovolníků zúčastnil francouzských revolučních válek (1792–1802) a byl mimo jiné při vítězství francouzské revoluční armády v bitvě u Valmy. Po krátkém působení v Paříži se stal roku 1793 tajemníkem generálního štábu francouzské moselské armády. Po měsíčním navštěvování dělostřelecké školy se stal poručíkem a v roce 1794 odešel s francouzskou armádou do Španělska, kde se zúčastnil dobytí Figueres.
Po separátním míru s Prusy v roce 1795 opustil armádu, stal se profesorem matematiky v Nimes a oženil se. V roce 1810 založil matematické periodikum Annales de mathématiques pures et appliquées, obecně pojmenované jako „Annales de Gergonne“. Existovalo až do roku 1832 a publikovali zde mimo jiné Jean-Victor Poncelet, Michel Chasles, Jakob Steiner, Julius Plücker a Évariste Galois. V roce 1816 se stal profesorem astronomie v Montpellier. V roce 1830 se zde stal tamním rektorem a do penze odešel v roce 1844. V roce 1830 se stal dopisujícím členem Francouzské akademie věd v Paříži.[1] Roku 1832 byl přijat jako člen korespondent Pruské akademie věd.[2]
Zabýval se hlavně geometrií. V projektivní geometrii zavedl pojem polární a princip duality (od roku 1810, zejména 1824 až 1827). Všiml si, že věty rovinné projektivní geometrie (viz projektivní rovina) lze vzájemně převádět jednu na druhou (transformovat) záměnou pojmů bod a přímka. V roce 1816 podal elegantní řešení Apolloniova problému – úlohy konstrukce kružnice dotýkající se tří daných kružnic. V trojúhelníkové geometrii je po něm pojmenován Gergonnův bod.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Gergonne na německé Wikipedii.
- ↑ a b Les membres du passé dont le nom commence par G | Liste des membres depuis la création de l'Académie des sciences | Membres | Nous connaître. www.academie-sciences.fr [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ a b Joseph-Diez Gergonne – Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften. www.bbaw.de [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ BAPTIST, Peter. Historische Anmerkungen zu Gergonne- und Nagel-Punkt. Sudhoffs Archiv. 1987, roč. 71, čís. 2, s. 230–233. Dostupné online [cit. 2022-01-21]. ISSN 0039-4564. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Joseph Gergonne na Wikimedia Commons - (anglicky) Joseph Gergonne na MacTutor Biography
