Josef Schraffl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Schraffl
Josef Schraffl, foto z doby před r. 1907

poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1901 – 1918

poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska
Ve funkci:
21. října 1918 – 16. února 1919

poslanec Ústavodár. nár. shromáždění Rakouska
Ve funkci:
4. dubna 1919 – 28. července 1919

poslanec rakouské Spolkové rady
Ve funkci:
1. prosince 1920 – 11. ledna 1922

poslanec Tyrolského zemského sněmu
Ve funkci:
1897 – ???

zemský hejtman Tyrolska
Ve funkci:
1917 – 1921
Předchůdce Aemilian Schoepfer (pověřený)
Nástupce Franz Stumpf
Stranická příslušnost
Členství Křesťansko sociální str. (Tyrol. lidová str.)

Narození 13. června 1855
Sillian
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. ledna 1922 (ve věku 66 let)
Innsbruck
RakouskoRakousko Rakousko
Ocenění Řád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Schraffl (13. června 1855 Sillian11. ledna 1922 Innsbruck[1][2]), byl rakouský křesťansko sociální politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady a zemský hejtman Tyrolska, v poválečném období poslanec rakouské Národní rady a člen Spolkové rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Byl synem hostinského a obchodníka. Chodil na národní školu v rodném Sillianu, v jihotyroském Roveretu a Trentu. Po tři roky pracoval v innsbrucké bance a roku 1874 převzal po smrti rodičů provoz hostince a obchodu. V roce 1887 se živnosti vzdal a provozoval pak zemědělské hospodářství. Od roku 1884 do roku 1908 byl starostou Sillianu. Angažoval se v Křesťansko sociální straně Rakouska, jejíž organizaci v Tyrolsku roku 1898 zakládal společně s Aemilianem Schoepferem. Od roku 1897 byl poslancem Tyrolského zemského sněmu. V letech 1908–1914 byl členem tyrolského zemského výboru. Předsedal zemské zemědělské radě. V roce 1902 se podílel na založení listu Tiroler Bauern-Zeitung. V roce 1904 spoluzakládal Tyrolský selský svaz a byl jeho prvním předsedou. V roce 1906 pak založil Tyrolskou rolnickou spořitelnu. V roce 1908 se mu podařilo ve volbách na zemský sněm docílit rozhodující křesťansko sociální většiny, čímž byla ukončena převaha konzervativců na Tyrolském zemském sněmu. Následujícího roku se mu podařilo docílit u katolických hodnostářů revize jejich předchozího zákazu činnosti katolických kněží v Tyrolském selském svazu. Za jeho činnost na zemské úrovni mu byl udělan Řád Františka Josefa. V letech 1917–1921 působil jako zemský hejtman Tyrolska, předtím od roku 1914 byl náměstkem hejtmana.[1][2]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1901 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za všeobecnou kurii, obvod Bolzano, Merano, Schlanders atd.[3] Porazil tehdy konzervativce Josefa von Dipauliho. V roce 1907 se stal místopředsedou strany na celostátní úrovni a zástupcem Karla Luegera.[2] Mandát v parlamentu obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, kdy byl zvolen za obvod Tyrolsko 18. Usedl do poslanecké frakce Křesťansko-sociální sjednocení. Mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a byl členem klubu Křesťansko-sociální klub německých poslanců. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[3] Profesně byl k roku 1911 uváděn jako starosta a zemědělec.[4]

Za světové války musel coby hejtman uvádět do praxe některá nepopulární opatření ve vztahu k zemědělskému stavu a potřebám zásobování, čímž ztratil část své popularity. V roce 1918 skončila dlouhodobá rivalita křesťanských sociálů a konzervativců Tyrolsku, když sloučením obou směrů vznikla Tyrolská lidová strana. Schraffl byl zvolen jejím prvním předsedou.[2]

V době rozpadu monarchie byl Schraffl předsedou Tyrolské národní rady, která po krátkou dobu fungovala jako zemská vláda a která se marně snažila zamezit odtržení Jižního Tyrolska. Neúspěšně navrhoval vytvoření samostatné neutrální Tyrolské republiky. V roce 1919 po zemských volbách byl potvrzen na postu hejtmana, přičemž podporu mu vyjadřoval i německý konzul v Innsbrucku.[2]

Po válce zasedal v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung). Pak od 4. dubna 1919 do 28. července 1919 v Ústavodárném národním shromáždění Rakouska a od 1. prosince 1920 do své smrti byl členem rakouské Spolkové rady (horní komora rakouského parlamentu).[1][2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Josef Schraffl [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-02-28]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 11. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Schraffl, Joseph (1855-1922), Politiker, s. 158. (německy) 
  3. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=387&size=45