Josef Šimonek
| Josef Šimonek | |
|---|---|
.jpg) Josef Šimonek | |
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1925 – 1934 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | agrární strana |
| Narození | 26. března 1862 Stránka u Mělníka  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 18. dubna 1934 (ve věku 72 let) Lobeč  Československo |
| Místo pohřbení | hřbitov Lobeč |
| Příbuzní | Jaromír Šimonek (pravnuk)[1] |
| Profese | bankéř, průmyslník, politik, státní úředník a manažer |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Šimonek (26. března 1862 Stránka u Mělníka[2] – 18. dubna 1934 Lobeč[3][4]) byl český a československý průmyslník, politik a senátor Národního shromáždění ČSR za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z rolnické rodiny. Absolvoval gymnázium v České Lípě a Českoslovanskou obchodní akademii v Praze. Ve věku dvaceti let odešel do Ruska, kde začal pracovat pro pobočku Škodových závodů. Roku 1885 přešel do centrály podniku v Plzni, kde byl od roku 1891 prokuristou. V 90. letech 19. století se stal vrchním komerčním ředitelem tohoto podniku a podílel se na expanzi Škodových závodů. Později podnik zastupoval v novém ústředí ve Vídni. Ještě v březnu 1918 byl za zásluhy povýšen do šlechtického stavu. Po roce 1918 se stal předsedou správní rady podniku, nyní klíčového v nově vzniklém Československu. Třebaže již 1. ledna 1918 oficiálně odešel do penze, nyní se vrátil do výkonných funkcí a zajišťoval přechod Škody Plzeň na mírovou výrobu a zabýval se vstupem francouzského kapitálu do této společnosti. Roku 1919 se rovněž stal prezidentem Hospodářské úvěrní banky pro Čechy a provedl její fúzi s Českou průmyslovou bankou.[5][4]
V parlamentních volbách v roce 1925 získal Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu senátorské křeslo v Národním shromáždění.[6] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929. V senátu zasedal až do své smrti v roce 1934. Pak ho nahradil Pavel Rejmon.[7]
Profesí byl statkářem v Lobči.[8] Tento velkostatek koupil v roce 1912, v roce 1917 zakoupil zámek Stránov a později přikoupil i další statky, včetně hradu Houska.[9]
Zemřel v dubnu 1934. Smuteční obřad se konal v Lobči, zpopelnění pak v krematoriu v Praze-Strašnicích.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Spojení Škodovky s Laurinkou. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1314.
- ↑ a b c Josef Šimonek. Národní politika. Duben 1934, roč. 52, čís. 108, s. 5. Dostupné online.
- ↑ 260. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-15.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-26.
- ↑ 21. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14.
- ↑ DURCOVÁ, Lucie. Josef Šimonek-Prezident Škodových závodů. Brno, 2009 [cit. 2022-03-19]. 94 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lukáš Fasora. s. 60. Dostupné online.
