Johann Karl Hennequin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Johann Karl hrabě Hennequin
Generál Hennequin (litografie, Josef Kriehuber, 1830)
Generál Hennequin (litografie, Josef Kriehuber, 1830)
Velitel v Rakousku
Ve funkci:
1827 – 1829
Velitel v Haliči
Ve funkci:
1824 – 1827
Vojenská služba
SlužbaRakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Hodnostgenerál jezdectva (1817), polní podmaršál (1807), generálmajor (1799)

Narození1762
Pikardie
Úmrtí25. února 1831 (ve věku 68–69 let)
Lvov
Titulhrabě
Profesedůstojník
OceněníŘád sv. Anny 1. třídy
Vojenský řád Maxe Josefa
Řád svatého Ludvíka
Císařský rakouský řád Leopoldův
Řád sv. Jiří 3. třídy
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Karl Peter Ferdinand hrabě Hennequin von Fresnel und Curel (francouzsky Jean Charles Pierre Ferdinand comte Hennequin de Fresnel et Curel) [pozn. 1](1762 Curel, Francie25. února 1831 Lvov) byl rakouský generál. Pocházel z Francie, kde byl v mládí důstojníkem královské armády, za velké francouzské revoluce emigroval a vstoupil do rakouské armády. Vyznamenal se jako důstojník jezdectva v napoleonských válkách, v Rakousku nakonec dosáhl hodnosti generála jezdectva a svou kariéru završil ve vysokých funkcích jako velící generál v Haliči a velitel jedné z císařských gard.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze staré francouzské šlechtické rodiny, narodil se na zámku Curel jako nejmladší syn Nicolase Françoise Hennequina, který byl důstojníkem královské armády a v roce 1789 poslancem Generálních stavů za šlechtický stav.[1][2] Johann Karl byl v té době důstojníkem francouzské královské armády, během revoluce emigroval a v roce 1793 vstoupil do císařské armády, kde mu hned byla přiznána hodnost plukovníka. V roce 1799 byl již generálmajorem a vyznamenal se v bitvě u Hohenlindenu (1800).[3]

Zúčastnil se tažení v roce 1805 a v roce 1807 byl povýšen na polního podmaršála. V roce 1809 bojoval v bitvách u Wagramu, Aspernu a Znojma, kdy byl dočasně velitelem 1. armádního sboru. V roce 1813 byl velitelem v obsazeném Bavorsku a znovu se vyznamenal v závěrečné fázi napoleonských válek. Podílel se na vítězství u Arcis-sur-Aube (1814) a poté velel v Haliči. V roce 1817 dosáhl hodnosti generála jezdectva a následně byl vrchním velitelem v Haliči (1824-1827).[4] Poté byl velitelem pro rakouské země (1827–1829)[5] a nakonec zastával čestnou hodnost velitele císařské gardy trabantů (Kaiserlich-königliche Trabantenleibgarde, 1829–1831).[6]

Proslul jako vynikajicí jezdec s rytířskou povahou. K velení větších vojenských jednotek mu chyběly strategické schopnosti, ale díky statečnosti a osobnímu nasazení během napoleonských válek získal vysoké postavení v rakouské armádě až do konce života, i když se nikdy pořádně nenaučil německy.

V roce 1802 byl vyznamenán komandérským křížem Řádu Marie Terezie[7][8] a v roce 1803 získal titul c. k. komořího.[9] Na konci napoleonských válek získal bavorský Vojenský řád Maxe Josefa, ruský Řád sv. Anny I. třídy a Řád sv. Jiří III. třídy. V Rakousku byl také nositelem Leopoldova řádu. V roce 1820 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[10] Od roku 1809 do smrti byl čestným majitelem kyrysnického pluku č. 4.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Vzhledem k vyššímu počtu křestních jmen, šlechtických titulů a službě v různých zemích bývá jeho jméno uváděno v různých podobách. Moderní historiografie upřednostňuje formu Johann Karl Hennequin, ve starších pramenech býval ale uváděn též jako Peter Ferdinand. Ve vojenských a dvorských ročenkách v Rakousku v 19. století byl zmiňován také jako Carl Graf von Fresnel, případně Frenel s úplným vypuštěním rodového příjmení Hennequin (respektive Hennecquin). Což ve finále znamená, že se to na googlu dost blbě hledá.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie rodu Hennequin in: ROTHIOT, Jean-Paul: Les noblesses françaises dans l'Europe de la Révolution s. 295–309 dostupné online
  2. Rodokmen rodu Hennequin dostupné online
  3. ŠŤOVÍČEK, Michal: Francie proti Evropě. Války revoluční Francie 1792–1802; Praha, 2017; s. 444–445
  4. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes Vídeň, 1825; s. 40 dostupné online
  5. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1828; s. 37 dostupné online
  6. Seznam velitelů císařské gardy trabantů in: Schematismus für das k.u.k. Her für 1914; Vídeň, 1914; s. 57 dostupné online
  7. MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 59
  8. Přehled nositelů Řádu Marie Terezie in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 39 dostupné online
  9. Hof- und staats-schematismus der österreichischen kaiserthums 1812; Vídeň, 1812; s. 46 dostupné online
  10. Hof- und staats-schematismus der österreichischen kaiserthums, Vídeň, 1827; s. 57 dostupné online
  11. Seznam majitelů dragounského pluku č. 4 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]