Jindřich Kostrba
| Jindřich Kostrba | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 22. října 1883 Kutná Hora  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 24. září 1926 (ve věku 42 let) Praha  Československo |
| Vojenské informace | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřich Kostrba (22. října 1883, Kutná Hora[1] – 24. září 1926, Praha) byl český vojenský pilot, který jako první příslušník rakousko-uherského letectva dosáhl tří vzdušných vítězství během jediného dne, konkrétně 18. února 1916, přičemž stejného skóre docílil i 29. června 1916. Celkem dosáhl 8 sestřelů, čímž se stal leteckým esem.[2][3]
Po skončení první světové války podpořil vznik samostatného Československa a byl jmenován prvním velitelem československého letectva. Jindřich Kostrba zahynul 24. září 1926 při srážce dvou letounů ve vzduchu.
Mládí a vojenská služba[editovat | editovat zdroj]
Jindřich Kostrba se narodil v Kutné Hoře roku 1883 jako Heinrich Kostrba do rodiny nižší české šlechty, Kostrbů ze Skalice. V roce 1903 nastoupil službu u 73. pěšího pluku rakousko-uherské armády. Do května 1911 dosáhl hodnosti nadporučíka (Oberleutnant). Kostrba se intenzivně zajímal o letectví a ještě před vypuknutím první světové války se kvalifikoval jako letecký pozorovatel.[4]
První světová válka[editovat | editovat zdroj]
Dole: Vrak Kostrbova letounu Ab-11 po havárii dne 24. září 1926.
.jpg)
Kostrba se v roce 1914 zapojil do bojů proti Rusku v řadách jednotky Flik 8 (Fliegerkompanie) k.u.k. Luftfahrtruppen. Za svou bojovou činnost obdržel rakouský Vojenský záslužný kříž III. třídy a německý Železný kříž II. třídy. V květnu 1915 byl povýšen do hodnosti kapitána (Hauptmann).[4]
V červenci 1915 byl Kostrba převelen k letecké setnině Flik 4, která se účastnila bojů na Soči v severní Itálii. U této jednotky prošel pilotním výcvikem, který úspěšně ukončil v říjnu 1915, načež sloužil jako zástupce velitele a pilot dvoumístného pozorovacího letounu Hansa-Brandenburg C.I a jednomístného stíhacího letounu Fokker Eindecker. Dne 18. února 1916 dosáhl na Fokkeru sériového čísla 03.51 tří potvrzených vítězství, z nichž byla dvě sdílená s dalšími piloty.[5]
V březnu 1916 byl Kostrba jmenován velitelem jednotky Flik 23, kde létal pouze na letounech Hansa-Brandenburg C.I, ale přesto dokázal mezi 7. červnem a 20. srpnem 1916 sestřelit dalších pět nepřátelských strojů. V listopadu 1916 byl převelen do štábu Fliegerersatzkompanie 2.[5]
S blížícím se koncem války v roce 1918 byl Kostrba jmenován velitelem pražské vojenské policie. Přesný důvod jeho jmenování není znám, každopádně poté, kdy byl českými orgány zadržen generál Paul Kestřanek,[6] poslal Kostrba zpět do kasáren maďarské a rumunské jednotky, připravené zasáhnout proti převratu.[7]
Poválečná služba[editovat | editovat zdroj]
Krátce po vyhlášení samostatného Československa 28. října 1918 již Kostrba organizoval nábor pilotů pro vznikající československé letectvo, do jehož čela byl jmenován jako první velící důstojník. Z této funkce byl následujícího roku odvolán. Důvodem jeho odchodu byly osobní a ideologické neshody s ministrem zahraničí Edvardem Benešem.[7]
V roce 1921 se Kostrba vrátil k letectvu jako velitel letky. V září 1926 se chystal k odchodu z armády a plánoval kariéru u státních aerolinií. Týden před vstupem jeho rezignace v platnost byl pověřen velením přeletu skupiny jugoslávských letců z Prahy do Varšavy. Při vzletu této skupiny se dne 24. září 1926 jeho letoun ve výšce asi 9 metrů srazil s jedním jugoslávským strojem. Jindřich Kostrba havárii nepřežil. O čtyři dny později prošel Prahou pohřební průvod s jeho ostatky uloženými v rakvi na trupu letounu.[8][7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heinrich Kostrba na anglické Wikipedii.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Kutná Hora
- ↑ SOUKUP, Pavel. Jindřich Kostrba [online]. Československé letectví, 2007-01-20 [cit. 2016-06-10]. Dostupné online.
- ↑ VYKOUPIL, Libor. Ecce homo - český pilot Jindřich Kostrba. Český rozhlas [online]. 2013-10-22 [cit. 2016-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-11.
- ↑ a b Franks, Guest, Alegi 1997, s. 188.
- ↑ a b Franks, Guest, Alegi 1997, s. 188-189.
- ↑ KYKAL, Tomáš. Od převratových improvizací ke koncepční práci [online]. Vojenský historický ústav. Dostupné online.
- ↑ a b c O'Connor, s. 110.
- ↑ Franks, Guest, Alegi 1997, s. 189.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Above the War Fronts: The British Two-seater Bomber Pilot and Observer Aces, the British Two-seater Fighter Observer Aces, and the Belgian, Italian, Austro-Hungarian and Russian Fighter Aces, 1914–1918: Volume 4 of Fighting Airmen of WWI Series: Volume 4 of Air Aces of WWI. Norman Franks, Russell Guest, Gregory Alegi. Grub Street, 1997. ISBN 1-898697-56-6, ISBN 978-1-898697-56-5.
- O'Connor, Martin. Air Aces of the Austro-Hungarian Empire, 1914–1918 Paladin Press, 1986 (1994 reprint by Flying Machines Press), ISBN 1-891268-06-6, ISBN 978-1-891268-06-9.
