Přeskočit na obsah

Jindřich II. z Lipé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřich II. z Lipé
Jindřich II. z Lipé (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Jindřich II. z Lipé (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Úmrtí1336
Povolánívojevůdce
ChoťAnežka z Blankenheimu[1]
DětiJindřich III. z Lipé
RodičeJindřich z Lipé
Rodpáni z Lipé
PříbuzníBertold z Lipé a Čeněk z Lipé (sourozenci)
Hanuš z Lipé (vnuk)
FunkceNejvyšší maršálek (od 1329)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich II. z Lipé, zvaný též Jindřich Železný († 1336) byl český šlechtic, syn Jindřicha z Lipé, nejvýraznější politické osobnosti z prvních let vlády Jana Lucemburského. Poté, co se jeho otec jako moravský hejtman usadil v Brně, mu král několikrát svěřil správu země po dobu své nepřítomnosti. Po otcově smrti převzal i úřad nejvyššího maršálka, který se pak stal v rodě pánů z Lipé dědičným.

Jindřich byl nejstarším ze sedmi dětí Jindřicha z Lipé a Scholastiky, pravděpodobně pocházející z rodu pánů z Kamence.[2] Měl mladší bratry Jana, Pertolda a Čeňka, kteří stejně jako on později zastávali významné zemské úřady. V roce 1321 se Jindřich oženil s Anežkou z Blankenheimu, vzdálenou příbuznou krále Jana Lucemburského. (Jako Anežčino věno mu král zastavil Tovačov, zástavu později přenesl na moravskotřebovské panství).[3] Z jejich dětí je znám nejstarší syn jménem Jindřich.

V letech 1322-1326 a 1329-1331 byl králem opakovaně ustanoven českým zemským hejtmanem. Krále také několikrát doprovázel při jeho cestách po Evropě, byl členem královských poselství nebo patřil ke šlechtickým ručitelům při panovnických dohodách. V roce 1329 se zúčastnil tažení na Litvu a v roce 1333 patřil k delegaci českých šlechticů, která pozvala do Čech budoucího Karla IV. Od roku 1329 až do své smrti zastával úřad nejvyššího maršálka.

V roce 1332 velel Jindřich Železný vojskům soustředěným na obranu Moravy proti rakouským a uherským útokům. Když české oddíly vyrazily plenit do Rakouska, byly přepadeny početnějším vojskem vedeným Albrechtem z Halsu, utrpěly poblíž Mailbergu těžkou porážku a Jindřich i jeho bratr Jan upadli do zajetí. Byli pak propuštěni za nemalé výkupné.[4] Při další válečné akci v roce 1336 byl Jindřich úspěšnější, podařilo se mu město Mailberg dobýt a naopak zajmout 33 rakouských šlechticů.[3]

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. SOVADINA, Miloslav. Jindřich z Lipé. I. První muž království. Část 1. Časopis Matice moravské. 2001, roč. 120, s. 8. ISSN 0323-052X. 
  3. a b Rod pánů z Lipé v datech. Vinařství pánů z Lipé s.r.o. [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  4. ŠUSTA, Josef. České dějiny, Dílu II. část 2: Král cizinec.. Praha: Laichter, 1939. S. 545–546.