Jindřich Bubeníček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřich Bubeníček
Jindřich Bubeníček
Jindřich Bubeníček
Narození13. července 1856
Dolní Kšely Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. srpna 1935 (ve věku 79 let)
Svratka ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníUhříněvský hřbitov
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povoláníilustrátor, malíř a loutkař
Příbuzníbratr Ota Bubeníček
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Bubeníček (13. července 1856 Dolní Kšely (dnes část obce Kšely)[1]9. srpna 1935 Svratka[2]) byl český ilustrátor, malíř a loutkář. Byl starším bratrem Oty Bubeníčka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jindřich Bubeníček pocházel ze šesti dětí v umělecky založené rodině učitele Josefa Bubeníčka a jeho manželky Barbory, rozené Švarcerové.[1] Absolvoval vyšší reálku a v letech 1874 – 1882 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Jana Swertse a Antonína Lhoty. Patřil mezi organizátory vystoupení studentů proti německému profesoru dějin umění Alfredu Woltmannovi.

Jako učitel působil na střední odborné škole grafické a na Českém vysokém učení technickém v Praze. V letech 1914 – 1935 žil v Uhříněvsi.[3] Ovlivnil svého mladšího bratra Otu Bubeníčka a přivedl ho k malířství.

Byl členem Jednoty umělců výtvarných a patřil do zakladatelské generace výtvarníků Národního divadla.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. prosince 1883 se v Uhříněvsi oženil.[4] První manželkou Jindřicha Bubeníčka byla Klára, rozená Filippová (1857–1903), se kterou měl čtyři děti.[5] V roce 1903 ovdověl a dne 20. února 1909 se v Praze podruhé oženil s Marií (též Magda) Pazourkovou (1879–??).[6] Z druhého manželství pocházel syn Jaroslav (podle Soupisu pražských obyvatel dcera Jaroslava).[5][4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jako představitel romantické malby se zajímal o stavební, venkovské a městské památky[7] a českou krajinu. Byl zaměstnán v Haasově grafickém závodě jako malíř. Ilustroval poslední část Sedláčkova díla "Hrady, zámky a tvrze Království českého". V roce 1924 vystavoval vlastní loutkové divadlo na Třetí loutkářské výstavě v Praze na Vinohradech. V letech 1927-31 namaloval 25 obrazů pro městskou spořitelnu ve Slaném. [8] Jezdil také malovat lidovou architekturu na Slovensko. Ministerstvem národní osvěty byl vyslán na Slovensko, kde pro Národopisné muzeum vytvořil 250 kreseb.[9] V roce 1934 pobýval v Domažlicích a maloval krajinné motivy v okolí Babylonu.[10] Do Svratky, kde v létě 1935 zemřel, jezdil na letní byt a malovat v plenéru.[11][12]

Své dílo souborně vystavoval v Uhřiněvsi v l. 1923 a 1934 a rovněž větší soubor prací s Jednotou umělců výtvarných v r. 1926.

Autor publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Jindřich Bubeníček: Dřevěné stavby lidové, Masarykova akademie práce, 1924

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

  • Galerie výtvarného umění v Chebu
  • Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
  • Muzeum umění a designu Benešov
  • Památník národního písemnictví
  • Národní muzeum v Praze
  • Městská galerie, Svratka

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených, Dolní Kšely 1855-1905, snímek 6
  2. Malíř Jindřich Bubeníček zemřel. Lidové noviny. 10. 8. 1935, s. 7. Dostupné online. 
  3. Uhříněves, pamětní deska. www.pametnidesky.estranky.cz [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-30. 
  4. a b Soupis pražských obyvatel, Bubeníček Jindřich
  5. a b Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 56, obraz 204
  6. Matrika oddaných, P. Marie Vítězná, 1904-1917, snímek 133
  7. Jindřich Bubeníček, Ulice v Českém Krumlově
  8. Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Bubeníček, Jindřich, 1856-1935
  9. Vařeka J, 2007, s. 24
  10. Městská knihovna Boženy Němcové Domažlice. www.mekbn.cz [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-14. 
  11. Město Svratka: Před 75 lety zemřel malíř Jindřich Bubeníček (2010). web.svratka.cz [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-30. 
  12. Jež, Štěpán, Deset let od smrti Jindřicha Bubeníčka, Lidová demokracie 9. 8. 1945

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Vařeka, Lidová architektura, Grada Publishing a.s., 2007
  • Šejnost Josef, XXXVII. řádná jarní výstava Jednoty umělců výtvarných v Praze se souborem prací Stanislava Lolka k jeho padesátinám, Jednota umělců výtvarných v Praze 1924
  • jr.: Malíř Jindřich Bubeníček zemřel. Národní listy, roč. 75, č. 217, s. 3, 10. 8. 1935.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]