Jindřich Blyssem
| Jindřich Blyssem | |
|---|---|
| Rektor jezuitské koleje Ferdinandovy univerzity v Praze (poprvé) | |
| Ve funkci: 1561 – 1574 | |
| Předchůdce | Pavel Hoffae |
| Nástupce | Jan Pavel Campani |
| Narození | 1526 Bonn |
| Úmrtí | 24. dubna 1586 (ve věku 59–60 let) Štýrský Hradec  Habsburská monarchie |
| Profese | katolický kněz |
| Náboženství | katolicismus |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jindřich Blyssem (latinsky Henricus Blissemius, německy Heinrich Blyssem, 1526 Bonn – 24. dubna 1586 Štýrský Hradec) byl německý jezuita a bojovník proti protestantství v Čechách. V letech 1561–1574 působil jako její rektor jezuitské koleje Ferdinandovy univerzity v Praze (Univerzita Karlova), krátce před koncem života pak jako provinciál Tovaryšstva Ježíšova v Rakousku.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Bonnu. Studoval církevní školy v Kolíně nad Rýnem a v Římě. Již v mládí vstoupil do nově založeného jezuitského řádu. Ignác Loyola, jeho spoluzakladatel, ho s jedenácti dalšími jezuity poslal do Čech, aby zde založili kolej s církevní školou[1] a vedli veřejnou diskusi s přívrženci protestantství, především s učeními Martina Luthera a Jana Husa.
V roce 1556 se stal profesorem teologie a hebrejštiny na jezuitské koleji v Praze. Aby pokračoval v práci veřejných přednášek, které začal, uspořádal nedělní kurz polemiky pro duchovenstvo a laiky. V roce 1561 byl jmenován rektorem koleje v Praze,[2] během svého zdejšího působení také kázal v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.
V roce 1574 byl přeložen na kolej v Štýrském Hradci, kde rovněž působil jako rektor[3] a pokračoval v přednáškách teologie. Od roku 1586 až do své smrti působil jako provinciál rakouské provincie Tovaryšstva Ježíšova.
Zemřel roku 1586 ve Štýrském Hradci.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Vedl vleklý polemický spor s českými kacíři a vydal soubor tezí: De ciborum delectu atque jejunio (Praha 1559). Po kritice Jacobem Heerbrandem ohledně jeho doktríny o církvi publikoval obhajobu své teze v díle Defensio statement theologicarum de verâ et sacrosanctâ Christi, quam habet in terris, Ecclesiâ militante (v Ingolstadtu, 1577). Jeho poslední a hlavní dílo, De uno geminoque sacrae eucharistiae synaxeos salubriter percipiendae ritu ac usu, bylo publikováno v Ingolstadtu roku 1585, když vykonával úřad jezuitského provinciála Rakouska.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heinrich Blyssen na anglické Wikipedii.
- ↑ Sborník historický. [s.l.]: Nakl. Československé akademie věd 222 s. Dostupné online. Google-Books-ID: QBONAAAAIAAJ.
- ↑ BLYSSEMIUS Heinrich 1526-24.4.1586 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2023-02-10]. Dostupné online.
- ↑ RUPEL, Mirko; SARIA, Balduin. Primus Truber: Leben und Werk des slowensichen Reformators. [s.l.]: Südosteuropa-Verlagsgesellschaft 350 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: nJ4JAQAAIAAJ.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- kol. Dějiny Univerzity Karlovy I. 1347/48–1662. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1995. ISBN 80-7066-968-3. S. 290–295.
- HERBERMANN, Charles. Catholic Encyclopedia. New York: Robert Appleton Company. 1913. (anglicky)
- VÁVRA, Josef. Počátky reformace katolické v Čechách. V Praze: J. Vávra, 1894. s. 20. Dostupné online
