Jiří Chmelnický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jiří Chmelnický
Jurij Chmelnitskij.jpg
Narození 1641
Subotiv
Úmrtí 1685 (ve věku 43–44 let)
Kamenec Podolský
Příčina úmrtí dušení
Alma mater Kyjevsko-mohylanská akademie
Rodiče Bohdan Chmelnický a Anna Semyonovna
Funkce Hejtman záporožského vojska
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Chmelnický (ukrajinsky: Юрій Хмельницький, polsky: Jerzy Chmielnicki, rusky: Юрий Хмельницкий) (1641, Subotiv –1685, Kamenec Podolský), mladší syn slavného ukrajinského hejtmana Bohdana Chmelnického a bratr Timofeje Chmelnického, byl politickým a vojenským vůdcem záporožských kozáků. Ačkoli strávil polovinu svého dospělého života jako mnich, byl také hejtmanem Ukrajiny v letech 1659–1660 a 1678–1681 a navíc i starostou Haďače.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hejtman Ukrajiny[editovat | editovat zdroj]

Jiří Chmelnický se narodil v roce 1641[1] v Subotivi nedaleko Čyhyryna na střední Ukrajině. V roce 1659 zvolila kozácká rada tehdy teprve sedmnáctiletého Jiřího za hejtmana v Bile Cerkvě namísto sesazeného Ivana Vyhovského. Mladý hejtman čelil mnoha problémům. Spojenectví s ruským carem bylo nestabilní a probíhaly války proti Polsko-litevské unii a Krymskému chanátu.

V roce 1659 ho sejm Polsko-litevské unie povýšil do šlechtického stavu.[1] 24. března 1661 se stal starostou Haďače.

Během války s Polsko-litevskou unií byli Chmelnického kozáci poraženi u města Korsuň. Sám Chmelnický byl zajat Poláky a musel přísahat věrnost králi Janu Kazimírovi II. (vládl 1648–1668). To vyvolalo občanskou válku na Ukrajině. Roku 1661 vedl nový ataman Jakim Somko pro-moskevské kozáky proti Chmelnickému a jeho novým polským spojencům. V bitvě u Perejaslavi v létě 1662 zvítězili Somkovi kozáci a Rusové pod vedením Grigorije Romodanovského.

Po porážce Chmelnický uzavřel spojenectví s Krymským chanátem, ale to pouze umožnilo Tatarům hromadné rabování a útoky na ukrajinská města a vesnice. Poté se Chmelnický vzdal svého hejtmanství a na podzim roku 1662 se stal mnichem v Mgarském klášteře. V letech 1664 až 1667 ho ve Lvově věznil hejtman Pavlo Teteria.

Hejtman pravobřežní Ukrajiny[editovat | editovat zdroj]

Po svém propuštění se roku 1672 účastnil tažení proti Tatarům, při kterém byl zajat poblíž Umaně a odveden do Konstantinopole, kde mu bylo umožněno žít v řeckém pravoslavném klášteře. V roce 1676, poté co se sultánův spojenec Petro Dorošenko vzdal Rusům, se Porta rozhodla využít Chmelnického známého jména k posílení svého nároku na Pravobřežní Ukrajinu. Tak započala rusko-turecká válka (1676–1681).

V roce 1678 osmanská armáda dobyla Čyhyryn a Jiří Chmelnický byl prohlášen novým hejtmanem Ukrajiny, i když ve skutečnosti byl pouze loutkou osmanského sultána. Osmanská turecká armáda s Jiřím dobyla a vypálila Kaniv a další ukrajinská města. Poté se Chmelnický vrátil do svého sídelního města Nemyriv v Turky okupované části Ukrajiny. Zde vládl jako vazal sultána Mehmeda IV. až do roku 1681, kdy ho Turci kvůli špatnému duševnímu zdraví a neuvěřitelné krutosti odstavili od moci. O dva roky později ho na chvíli znovu ustanovili hejtmanem Poláci. Nakonec Jiřího Chmelnického v roce 1685 Turci zajali a uškrtili[1]</ref> v Kamenci Podolském.

Na rozdíl od svého otce nebyl Jiří schopen zvládnout velmi složitou situaci na Ukrajině a stal se loutkou cizích mocností.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yurii Khmelnytsky na anglické Wikipedii.

  1. a b c [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]