Jednoduchý opar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Opar na rtu

Jednoduchý opar (lat. Herpes simplex) je virové onemocnění způsobené skupinou herpes simplex virus postihující přirozeně pouze člověka. Přenáší se úzkým kontaktem nebo kapénkami. [1]Nejčastější používané dělení je dle lokality výskytu na orální herpes a genitální herpes. Orální herpes postihuje rty a obličej. Na rtech se projevuje ve formě drobných puchýřků. Častým projevem je také bolest v krku. Genitální herpes se řadí mezi pohlavně přenosná onemocnění a u většiny (až 75 % postižených) je bez jakýchkoliv projevů. [2]Tito nemocní však mohou onemocnění dále přenášet. Mezi projevy se pak řadí puchýřky a drobné vředy. Obě formy se zpravidla hojí do dvou až čtyřech týdnů. Před samotným výskytem onemocnění může docházet k svědění a bolesti.[3]

Původce oparu, virus herpes simplex, má střídavě období aktivní infekce a období klidu, při kterém virus zůstává v axonech nervů v blízkostí svého prvního výskytu. Při vhodných podmínkách, kdy dochází ke snížení imunity se virus může znovu projevit. [1] První výskyt onemocnění bývá zpravidla nejzávažnější a s postupem času se projevy snižují. [3]

Herpes simplex virus má dva podtypy – HSV-1 a HSV-2, které se liší sérologicky (mají jiné antigeny), ale jsou si velmi geneticky podobné a mají nerozlišitelné projevy. [4]HSV-1 častěji postihuje obličej a ústa a HSV-2 se častěji projevuje jako genitální opar. Toto dělení ale není pravidlem a HSV-1 i HSV-2 se mohou vyskytovat v obou lokalitách. Infekcí HSV-1 jsou ohroženi obzvláště jedinci, kteří praktikují orální sex a s tímto onemocněním se dosud nesetkali. [5]

Genitální opar se může přenášet i na novorozence během porodu. Tento stav se označuje jako neonatální (novorozenecký) herpes. [4]

Opar je většinou diagnostikován na základě klinických projevů. Diagnostika může být potvrzena detekcí virové DNA z tekutiny puchýřků. [1]

Léčba je zpravidla zaměřená na jednotlivé příznaky. [6]

Genitální opar není možné zcela vyléčit a pro snížení rizika přenosu je nutné používat antivirotika. Proti tomuto onemocnění není dostupné očkování. [1]

Stádia oparu[editovat | editovat zdroj]

Existuje 5 postupných stádií oparu:

  • 1. den - Fáze brnění, pocit pnutí
  • 2.–3. den - Fáze vřídku, opar se dere na povrch jako shluk malých vřídků. Ty mají nažloutlou barvu a obsahují hnis.
  • 4. den - Vřídky prasknou, vyteče z nich tekutina. Tato fáze může být velmi bolestivá.
  • 5.–8. den - Vytvoří se strup, který však často praská. To může být způsobeno přílišným otevíráním úst. Strup poté svědí, pálí, může z něj vytékat i krev.
  • 8.–12. den - Opar se postupně ztrácí, může však po něm zůstat zarudlé místo nebo jizva.

Diagnostika infekce[editovat | editovat zdroj]

V současné době existují pouze dvě soupravy ELISA-VIDITEST a IF-VIDITEST anti-HSV 1+2, jsou určeny pro diagnostiku chorob vyvolaných nebo spojených s HSV1 nebo HSV2, např. genitálního a labiálního herpesu, herpetické gingivostomatitidy, herpetické keratokonjunktivitidy, včetně infekcí provázených neurologickými komplikacemi (encefalitida, meningitida, zánětlivé neuropatie a polyneuropatie). Soupravu lze též využít pro diferenciální diagnostiku neuroinfekcí, očních infekcí a kožních exantémových onemocnění. Nerozlišuje typ HSV1 a HSV2.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herpes simplex na anglické Wikipedii.

  1. a b c d BEDNÁŘ, Marek; FRAŇKOVÁ, Věra. Lékařská mikrobiologie. První. vyd. Praha: Marvil, 1996. 558 s. S. 402,403. 
  2. GOERING, Richard; DOCKRELL, Hazel. Mimsova lékařská mikrobiologie. Páté. vyd. Praha: Triton, 2016. 568 s. ISBN 978-80-7387-928-0. 
  3. a b Genital Herpes - CDC Fact Sheet [online]. cdc.gov, 2014-12-31 [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. 
  4. a b KUMAR, Vinay; ABBAS, Abul. Robbins and Cotran Pathologic Basis of Disease. Osmé. vyd. China: Saunders Elsevier, 2010. 1450 s. S. 352,353. 
  5. LAFFERTY, WE. The changing epidemiology of HSV-1 and HSV-2 and implications for serological testing. [online]. Europe PMC, 2002-06-01 [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. 
  6. BALASUBRAMANIAM, R. Update on oral herpes virus infections. Dental Clinics of North America. Duben 2014, čís. 58, s. 265-280. 
Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.