Mimoděložní těhotenství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ektopické těhotenství
Ectopic.png
Ektopické těhotenství na ilustraci Reiniera de Graafa
Klasifikace
MKN-10 O00.
MeSH D011271

Ektopické jinak též mimoděložní těhotenství je stav, kdy se po početí oplozené vajíčko uhnízdí jinde než v děloze. Z 95 % se jedná o vejcovod, v tom případě mluvíme o tubárním těhotenství, vzácně pak dochází k uhnízdění v děložním hrdle, vaječníku (3 %) či břišní dutině (1,5 %). [1] Jelikož jsou příznivé podmínky pro správný vývoj embrya pouze v děloze, dochází mimo dělohu často k jeho odumření. V případě vývoje embrya hrozí riziko krvácení, prasknutí vejcovodu a sepse. Ektopické těhotenství je pro ženu velmi nebezpečné a pokud není dostatečně rychle podchyceno, může skončit její smrtí.[1] Příznaky jsou bolest břicha a vaginální krvácení. Jen polovina žen s mimoděložním těhotenstvím má oba příznaky najednou. Krvácení do břicha je doprovázeno zvýšením tepové frekvence, mdlobami a dalšími příznaky šoku. Diagnóza mimoděložního těhotenství je potvrzena hladinou choriogonadotropinu a ultrazvukovým vyšetřením, nejlépe provedeným vaginálně.

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Příčiny jsou různé. Patří k nim vrozeně dlouhé, málo pohyblivé vejcovody, stavy po zánětech a operacích vejcovodu, kouření, hormonální antikoncepce, zavedené nitroděložní tělísko, sterilizace a endometrióza, opakované infekty v pánevní oblasti, sexuálně přenosné nemoci. Častá je infekce způsobená bakterií Chlamydia trachomatis. Těhotenství po umělém oplodnění jsou rovněž riziková. Při zavádění více vajíček při umělém oplodnění se vzácně může jedno zahnízdit v děloze a druhé mimo ni.[2]

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Chirurgická terapie[editovat | editovat zdroj]

Chirurgické odstranění je nejčastějším řešením ektopického těhotenství. Nejčastěji se využívá šetrnější laparoskopické odstranění embrya. V celkové narkóze je ženě provedeno několik řezů v oblasti a podbřišku a do břišní dutiny zaveden laparoskop spojený s videokamerou a světlem. Posléze jsou do dutiny břišní zavedeny nástroje, kterými je embryo z nesprávného místa odstraněno. Někdy je ale nutné po zahájení operace laparoskopickou cestou břišní dutinu otevřít a provést zákrok invazivnějším chirurgickým způsobem, tzv. laparotomií.

Alternativní přístupy[editovat | editovat zdroj]

V současnosti existují tři méně časté přístupy, které lze použít k léčbě ektopického těhotenství.

Vyčkávací postup[editovat | editovat zdroj]

Observace, tedy vyčkávání, zda si tělo s nežádoucím těhotenstvím neporadí samo a embryo se nevstřebá. Tato léčba vyžaduje hospitalizaci a průběžné sledování pacientky, aby nedošlo k prasknutí vejcovodu a krvácení do dutiny břišní. Vyčkávací přístup je účinný v 47 – 82 % a je vhodný pro pacientky s koncentrací β–hCG nižší než 1000 IU/l, která postupně klesá, a s mimoděložním útvarem do 3 cm bez přítomnosti srdeční akce. Výhodou je zachování vaječníku, a tedy zvýšení šance ženy na přirozené početí dítěte[3].

Experimentální terapie[editovat | editovat zdroj]

Vzácným přístupem je pokus o transplantaci embrya zpět do dělohy. Provádí se chirurgickým zákrokem, při kterém se chirurg snaží při zachování krevního oběhu embrya o jeho zanoření do děložní sliznice prostřednictvím vytvořeného otvoru v oblasti fundu dělohy. V odborné literatuře existují dva úspěšné zákroky, statisticky ale úspěšnost této metody není sledována. V roce 2019 Nemocnice Vyškov informovala, že provedla už 3. pokus o transplantaci embrya. [4]

Medikamentózní terapie[editovat | editovat zdroj]

V některých zemích se u mimoděložních gravidit, které jsou mladší než šest týdnů, místo operace používá podávání cytostatického léku methotrexát. Lék je podán nitrožilně, do svalu, nebo přímou aplikací do embrya pod ultrazvukovou nebo laparoskopickou kontrolou. Metotrexát může nahradit chirurgickou léčbu a u vhodné indikace je jeho úspěšnost až 94 %. Hodnoty β - hCG klesají k hodnotě 15 IU / l přibližně kolem 35. dne po podání. Asi v 5 % případů se po podání methotrexátu vyskytují nežádoucí účinky (trombocytopenie, leukopenie, ulcerativní stomatitis, gastritis, dermatitis, průjem a hemoragická enteritis).[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Mimoděložní těhotenství může potrápit [online]. Novinky.cz [cit. 2009-09-20]. Dostupné online. 
  2. Williams obstetrics.. 23rd ed.. vyd. New York: McGraw-Hill Medical 1 online resource (xv, 1385 pages) s. Dostupné online. ISBN 9780071702850, ISBN 0071702857. OCLC 495191519 
  3. LOZEAU, Anne-Marie; POTTER, Beth. Diagnosis and management of ectopic pregnancy. American Family Physician. 2005-11-01, roč. 72, čís. 9, s. 1707–1714. PMID: 16300032. Dostupné online [cit. 2019-11-05]. ISSN 0002-838X. PMID 16300032. 
  4. Mimoděložní těhotenství už nemusí končit potratem? Ve Vyškově se pokouší dítě zachránit. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  5. KUČERA, Eduard. Farmakologická terapie ektopické gravidity a farmakologická interrupce : Farmakoterapie v těhotenství. / E. Kučera. Moderní gynekologie a porodnictví. 2004, roč. 13, čís. 2, s. 271-274. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]