Ježek v kleci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ježek v kleci z roku 1990

Ježek v kleci je patrně v Česku nejznámější hlavolam, protože hraje důležitou roli v dobrodružné knižní stínadelské trilogii od Jaroslava Foglara. Má podobu kuličky s různě dlouhými ostny (ježek), která je uvnitř válcového pouzdra s různě velkými otvory (klec). Smyslem hlavolamu je vyndat ježka ven z klece.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ježek v kleci z roku 1886 v porovnání s Ježkem v kleci ORIGINAL z roku 2013

Ačkoliv se má obecně za to, že hlavolam je vynálezem Jaroslava Foglara, spisovatel se při psaní patrně pouze inspiroval již existujícím hlavolamem. Vůbec poprvé se s ježkem setkáváme ve Spojených státech amerických. Poprvé byl Ježek publikován v katalogu US Trick & Novelty Co. z roku 1886! Následně se ježek objevil v amerických novinách The American Stationer z 18. dubna 1895. Skutečný originál, na pohled zdánlivě jednoduchý, je vyroben z bronzové slitiny s lakovaným povrchem. Má čtyři otvory po obvodu a uvnitř klece ježka se šesti kuželovitými ostny. Klec má dva z otvorů oválné a dva mají navíc jakési zoubky a zářezy. Dalším kdo si nechal hlavolam na principu ježka v kleci patentovat byl jistý Clarence A. Worrall 7. dubna 1896. Foglar byl údajně prvním, kdo přišel s myšlenkou šroubovacího ježka.[1]

Poprvé se příběh o Rychlých šípech a ježkovi v kleci objevuje v časopise Mladý hlasatel v období od 30. srpna 1940 do 8. března 1941. Krátce nato se na trhu objevuje první ježek v kleci. Vyráběla ho firma K. M. Moučky a na rozdíl od své knižní předlohy byl dřevěný a nešel rozšroubovat. Prvního šroubovacího ježka, přesně dle podoby z románu, vyrobila produkce originálních českých hlavolamů RADEMIC PUZZLES v roce 2013.

Hlavolam v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Širší čtenářské veřejnosti hlavolam prvně představil Jaroslav Foglar a to ve stínadelském příběhu Záhada hlavolamu. Původním vlastníkem hlavolamu je v románu zámečnický učeň Jan Tleskač, kterému se podařilo ježka z klece vyndat, rozdělil ho na dvě polokoule spojené závitem a do dutiny uvnitř ukryl plánek vlastního vynálezu – létajícího kola. Po Tleskačově smrti se hlavolam stal odznakem moci vůdce vontské organizace. O získání hlavolamu usilují také Foglarovi hlavní hrdinové, chlapecký klub Rychlé šípy, kteří se náhodou dozvěděli o tajemství, které ukrývá.[1]

Podoba ježka[editovat | editovat zdroj]

Ježek v kleci, který je dnes k dostání v obchodech, je ostnatý kulovitý předmět, jehož ostny mají nestejné rozměry. Ježek je umístěn ve válci s nevyplněnými stěnami, skrze něž je cílem ježka důmyslným natáčením protáhnout.

Hlavolam se dnes dá zakoupit v různých obchodech v kovovém, dřevěném, umělohmotném i jiném provedení. Navíc se můžeme potkat i s variantami, u kterých se v kleci neschovává ježek, ale např. lev nebo kanárek. Hlavolam se stal velmi oblíbenou dovednostní hříčkou v České republice, ale také ve světě.

Obří ježek v kleci v muzeu Zlaté české ručičky[editovat | editovat zdroj]

Největší ježek v kleci v zahradě muzea Zlaté české ručičky v Pelhřimově

Na počest Jaroslava Foglara a jeho legendárního komiksu Rychlé šípy přibyl v roce 2017 k již existujícím obřím exponátům (např. čajová konvice, hrnec, mamut) v zahradě muzea Zlaté české ručičky (samostatná část Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově) také největší ježek v kleci. Jde o patnáctinásobnou zvětšeninu hlavolamu: klec je vysoká 110 centimetrů, s průměrem 73 centimetrů, ježek má průměr 30 centimetrů. Obří hlavolam společně 10 měsíců vyráběly odborné učiliště Horní Slavkov a firma NADE.

V zahradě muzea je kromě toho další informační panel věnovaný památce Jaroslava Foglara a jako poděkování za jeho příběhy byl na zahradu vysazen jinan dvoulaločný (ginkgo biloba).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dvorský, M.: Mýtus zvaný Stínadla. Druhé, rozšířené vydání. Praha, 2011, s. 126-132

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]