Jaroslav Václav Vacek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaroslav Václav Vacek
Narození 27. března 1865
Jindřichův Hradec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. června 1935 (ve věku 70 let)
Teplá
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Povolání český kněz, hudební skladatel a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Jaroslav Václav Vacek (27. března 1865, Jindřichův Hradec[1]19. června 1935, Teplá[2]) byl český kněz, hudební skladatel a spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Otec skladatele byl varhaník, ředitel kůru a bývalý vojenský kapelník František Karel Vacek. U něho získal hudební základy, ale otec brzy zemřel. Dalšího hudebního vzdělávání se ujal bývalý dvorní rada z Hierschů, který žil v Jindřichově Hradci na odpočinku a byl výborný houslista.

Po maturitě na gymnáziu vstoupil do řádu premonstrátů v klášteře v Teplé. Studoval teologii, nejprve v Teplé a studia dokončil v Innsbrucku, kde byl také 6. srpna 1888 vysvěcen na kněze. Stal se katechetou na gymnáziu v Doupově a varhaníkem tepelského kláštera. V roce 1900 byl povolán zcela do kláštera a jmenován kantorem, učitelem sborového zpěvu a druhým knihovníkem. V té době dal tamější opat Dr. Gilbert Helmer postavit novou budovu knihovny a Vacek byl pověřen nejen stěhováním, ale novou úplnou katalogizací knihovny a uspořádáním hudebního archivu. Při té příležitosti objevil vzácné rukopisy z 15. století, Husův výklad Otčenáše a neznámé vánoční písně českého humanisty 16. století Petra Codicilla. V této funkci setrval po více než 30 let, až do roku 1933, kdy se knihovnictví i řízení chrámového zpěvu ze zdravotních důvodů vzdal. Vzácné sbírky i knihovna byly v roce 1950 zásahem komunistické moci v rámci Akce K dílem rozptýleny a dílem zcela zničeny.

Ve skladbě byl Vacek samouk, nicméně vlastní pílí dosáhl pozoruhodných výsledků. Své první skladby vydal vlastním nákladem, později však vycházely v přílohách časopisů Česká hudba, Zlatá Praha a Cyril. Řada prací zůstala v rukopise. Kromě skladatelské činnosti byl činný i literárně. Publikoval životopisné studie českých i světových hudebníků a výsledky své badatelské činnosti v tepelském klášteře. Písemná pozůstalost skladatele je uložena v Památníku národního písemnictví v Praze, v Archivu města Plzně a ve Státním okresním archivu v Jindřichově Hradci.

Jeho práce se dočkala řady ocenění. Roku 1904 byl vyznamenán rytířským křížem bulharského řádu pro civilní zásluhy. V roce 1922 byl jmenován arcibiskupským notářem a roku 1925 čestným členem pěvecké jednoty „Čech” v Plzni. V témže roce byl vyznamenán diplomem uznání díku „Národní jednoty severočeské” za obětavou a účinnou spolupráci a roku 1930 byl jmenován dopisujícím členem Masarykovy akademie práce. Byl rovněž oceněn čestným členstvím Klubu skladatelů v Plzni.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Chrámové skladby[editovat | editovat zdroj]

Klášter Teplá
  • Missa in honorem S. Angeli Custodis pro spojené mužské a ženské hlasy s průvodem varhan
  • Missa in honorem B. Hroznatae pro smíšený sbor bez varhan
  • Vánoční offertorium „Laetentur coeli“
  • Svatodušní ofertorium „Potvrdiž toho, ó Bože“
  • Litanie lauretanae pro mužský a ženský sbor bez varhan
  • Dum aurora (mužský sbor)
  • Modlitba za vlast pro zpěv a varhany
  • Ave Maria pro smíšený sbor
  • 3 písně k májové pobožnosti s průvodem varhan
  • 4 Pange lingua pro smíšený a mužský sbor
  • Pohřební sbor „Bože, Bože”
  • Responsoria sv. Týdne
  • Vánoční píseň Petra Codicilla, podle nalezeného v archivu Tepelském rukopisu harmonisoval a pro 1 hlas, varhany, trubku a tympany upravil
  • Hymnus B. Hroznatae pro zpěv a varhany
  • Dorický hymnus

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Legenda
  • 2 pochody
  • Lochotínská pohádka
  • Serenáda
  • Zvonečková královna
  • 3 suity

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Žofínská ukolébavka (septet)
  • Z mé domoviny (kvintet)
  • Lesní pohádky (kvartet)
  • Zingaresca (kvartet)
  • Pohádka máje (kvartet)
  • Kvartet g-moll
  • Andante religioso pro 4 violoncella
  • Berceuse pro klavír, housle a violoncello
  • Loutky, Gavotta, Hroznětínská dumka (smyčcová tria)
  • U mohyly bohatýra (věnováno památce hraběte Liitzowa)
  • Gruzínské melodie pro housle a klavír
  • Rozmarný menuett pro housle a klavír
  • Serenáda pro housle a klavír
  • Želivská ukolébavka pro housle a klavír
  • Romance pro violoncello a klavír
  • Phrygické melodie pro violoncello a klavír
  • Sarabanda, Barcarola, Ukolébavka pro violoncello a klavír

Varhanní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Sonata g-moll
  • Fantasie, Toccata, Idylla, Pastorella
  • Furghetta, Riccordo et Elegia
  • Triste
  • 2 suity
  • Musetta, Pohádky o hvězdičce, Medvědák, Doloroso (psáno pro harmonium)

Písně a sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Čtyři písně v lidovém tónu: „Přiletěl větřík od jihu”, „Královna máje”, „Dudák” „Die Nacht”
  • Dvě písně v národním tónu: „Plakala” a ,Roráty”
  • Dvě písně: „V snění”, „V soumraku”
  • Čtyři mužské sbory k 60. narozeninám N. Kubáta
  • Tři mužské sbory
  • Radyně pro smíšený sbor

Melodram[editovat | editovat zdroj]

  • Holoubek, na slova Erbenova pro klavír a v úpravě orchestrální

Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • V lesní samotě
  • Valse triste
  • Z dávných jar
  • Vesna se blíží
  • Rej konvalinek
  • Květinový tanec
  • Valse mignone
  • Aphorismy hudební
  • U lesních mužíčků
  • Na jezeře
  • 2 poetické obrázky
  • Menuet naší babičky
  • Dumka
  • Na jaře
  • 2 skladby
  • 2 romantické obrázky
  • Idylla
  • Barkarola
  • Ekloga
  • Mazurka
  • Burleska
  • Pochod trpaslíků
  • Smuteční pochod
  • Chrysanthémy
  • Meditace letního večera
  • Espagnoletta
  • Charleton
  • Menuet našeho dědouška
  • Ballada
  • Růžové sny
  • Motýlkové nad Nežárkou
  • Tarantella a valčík malé Růženky
  • Marehe solennnelle
  • Bojgar
  • Valse caprice

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Adam Václav Michna z Ostradovic, varhaník Jindřichohradecký (1914)
  • Profesor Hanuš Trneček (1914)
  • Josef Němec (1914)
  • Tympanista Klouček
  • Dr. Josef Fr. Smetana a Bedřich Smetana (1914)
  • Edvard Max Dowel (1914)
  • Stephen Heller (1914)
  • Po stopách enharmonických diésí (1914)
  • Řezáč z Hvozdova (1913)
  • Dlabač Jan Bohumír (1916)
  • Quilisma (1913)
  • O acordu prvého stupně tóniny měkké (1916)
  • O předehře, mezihře a dohře k písním duchovním (1916)
  • Direktorium chori (1916-1917)
  • Chorální rukopisy kláštera Tepelského (1919)¨
  • Saint Saens (1922)
  • Otokar Ševčík k 70. narozeninám (1922)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník II. (M–Ž), 1965, SHV, Praha
  • Kateřina Šrámková: Hudební život v Jindřichově Hradci. Bakalářská práce, Masarykova Univerzita Brno, 2010
  • Jana Chaloupková: Tepelský knihovník a hudební skladatel Václav Jaroslav Vacek, O. Praem. Sborník Chebského muzea 1998, s. 101-123
  • Památník národního písemnictví
  • L. K.: Jaroslav Václav Vacek. Cyril, roč. 1935, č. 3–4, str. 37–39 (dostupné ZDE)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]