Jaroslav Skopal
| Ing. Jaroslav Skopal | |
|---|---|
| poslanec České národní rady | |
| Ve funkci: 1969 – 1969 | |
| poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
| Ve funkci: 1969 – 1969 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ČSS |
| Narození | 24. září 1936 Košice  Československo |
| Alma mater | ČVUT |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaroslav Skopal (* 24. září 1936 Košice[1]) byl český a československý politik Československé strany socialistické, poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na počátku normalizace.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Jeho otec byl Čech, matka Slovenka. Narodil se v Košicích, ale již roku 1938 jeho rodina přesídlila do Přerova. Zde absolvoval gymnázium, později vystudoval ČVUT v Praze. Pracoval v Přerovských strojírnách ve výzkumu a vývoji. Publikoval v odborných časopisech a byl dopisovatelem listu Nové Přerovsko. Byl činný v přerovském Sokolu. Publikoval články v odborných časopisech, v regionálním tisku.[2] V říjnu 1967 vstoupil do Československé strany socialistické. K roku 1969 se uvádí původní profesí strojní inženýr, bytem Přerov. Absolvoval VUT a v době svého nástupu do parlamentu pracoval jako strojní inženýr v Přerovských strojírnách. Byl členem POV ČSS, předsedou ZO ČSS na závodě a členem Závodního výboru ROH.[3]
Po provedení federalizace Československa usedl v lednu 1969 do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Do federálního parlamentu ho nominovala Česká národní rada, kde rovněž zasedal. Ve federálním parlamentu setrval do prosince 1969, kdy rezignoval na mandát.[4] Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa ho Krajský výbor Komunistické strany Československa v Severomoravském kraji zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“. V té době je uváděn jako samostatný výzkumný pracovník Přerovských strojíren, n. p., Přerov.[5]
Dle stavu k roku 2012 stále žije v Přerově, angažuje se v Sokolu a komentuje politické dění. Zabývá se jako publicista dokumentací dějin Československé strany socialistické (kniha Konec jedné velké strany?).[6][2]
Knihy[editovat | editovat zdroj]
Jaroslav Skopal je rovněž autorem těchto knih:
- Konec jedné velké strany? (2007)
- Proti proudu času (2010)
- Zápasy s totalitou a útěky za svobodou (2013)
- Generál František Moravec: jeho boj, rodina, vzpomínky (2018)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jaroslav Skopal [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Záhlaví : Skopal, Jaroslav Ing., 1936- [online]. knihovnaprerov.cz [cit. 2012-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Návrh poslanců dr. Štrougala, dr. Kučery, Pospíšila, Erbana, dr. Císaře a druhů na volbu sedmdesáti pěti poslanců Sněmovny národů Federálního shromáždění podle čl. 147 písm. b) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-05]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice severomoravským KV KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2012-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Profil [online]. skopal-jaroslav.blog.cz [cit. 2012-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-22.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- (česky) Jaroslav Skopal v parlamentu
