Přeskočit na obsah

Jaroslav Dubnický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jaroslav Dubnický (původní příjmení Honza; 28. května 1916, New York20. října 1979 v Bratislavě) byl slovenský historik a vysokoškolský pedagog orientovaný na slovenské národní obrození a slovenskou politiku v první polovině 19. století. Studoval historii a dějiny umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na Filozofické fakultě UK v Bratislavě. Roku 1947 se habilitoval a v roce 1958 se stal univerzitním profesorem. V letech 1950–1951 byl děkanem Filosofické fakulty UK. Zastával funkci vedoucího Historického ústavu Slovenské akademii věd. Byl přisluhovačem Komunistického režimu v Československu a horoval proti „náboženskému fantomu“, brzdícímu socialistické povědomí mas, ve kterém, pokud existuje náboženství, pak je tedy odůvodněná i protináboženská propaganda, aktuální, třebaže se už nalomily jeho přirozené a sociální kořeny.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jaroslav Dubnický na slovenské Wikipedii.

  1. Haľko, s. 150.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]