Jaroslav Bruner-Dvořák

Jaroslav Bruner-Dvořák
Narození	15. listopadu 1881; Přelouč ; Rakouské císařství
Úmrtí	2. dubna 1942 (ve věku 60 let); Praha ; Protektorát Čechy a Morava
Povolání	fotograf a podnikatel
Příbuzní	Václav Bruner (otec); František Bruner-Dvořák (bratr); Rudolf Bruner-Dvořák (bratr); Jaroslav Rijaček (synovec)
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Bruner-Dvořák^[1], narozený jako Jaroslav Bruner, (15. listopadu 1881 Přelouč – 2. dubna 1942 Praha^[2]) byl český fotograf.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Přelouči v rodině krejčího Václava Brunera. Byl nejmladším synem z celkem 12 dětí, z nichž se dospělosti dožilo jen osm. Do Prahy přišel s rodiči a spolu s bratrem Rudolfem. Po studiu na reálce se vyučil u svého bratra fotografem. Poté nastoupil na tři roky vojenskou službu a od roku 1905 byl trvale zaměstnán v rodinném podniku „Atelier Bruner-Dvořák“. Jaroslav získával stále významnější postavení jako Rudolfův pomocník a posléze jako neoficiální partner. V roce 1908 se spolupodílel na dokumentu, který souvisel s návštěvou parlamentní delegace u válečného loďstva v Terstu. Fotografie vyšly^[3] 24. ledna 1908 v časopise Český svět v počtu 21 snímků. V lednu 1909 pořídil bratr Rudolf závěť, podle níž se měl stát jediným dědicem Jaroslav. V roce 1914 fotografoval v Sarajevu následníka trůnu, během válečných let fotografoval pro chirurgické oddělení pražské Všeobecné nemocnice a krátce také pro armádu dokumentoval obsazené území v Srbsku. V roce 1918 spolu s bratrem zaznamenal říjnové a listopadové události v Praze. Po smrti bratra Rudolfa v roce 1921 se stal dědicem jeho díla a zavedené firmy. Pokračoval ve fotografování architektury a interiérů a rovněž se věnoval fotografování různých událostí, a to i v okolí prezidenta Masaryka. V roce 1935 se firma Jaroslav Brunera-Dvořáka i s celým archivem negativů přestěhovala z Palacké ulice čp. 720 do Pařížské čp. 209. Po Jaroslavově smrti v roce 1942 firma Bruner-Dvořák zanikla.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Fotograf Rudolf Bruner-Dvořák na palubě válečné lodi
Věž na válečné lodi SMS Erzherzog Friedrich
Štefánikův most v Praze z Letné (před 1928)
Klementinum v Praze, upravené Révové nádvoří s kašnou
Wilsonovo nádraží v Praze – elektrifikace (červenec 1928)
František Ferdinand d'Este s manželkou a doprovodem v den atentátu v Sarajevu (28. 6. 1914)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ okolnosti změny jména z Bruner na Dvořák, kterou posléze přijala část rodiny, nejsou zcela jasné. Předpokládá se za pravděpodobné, že změna z německého Bruner na české Dvořák byla provedena z vlasteneckých pohnutek
↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve Všeobecné nemocnici, sign. NEM Z17, s. 180
↑ Časopis Nový svět 24.1.1908

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Bruner-Dvořák na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Bruner-Dvořák
Jiří Schaufler, Bruner-Dvořák, Jaroslav
Jaroslav Bruner-Dvořák v informačním systému abART

[1] sti změny jména z Bruner na Dvořák, kterou posléze přijala část rodiny, nejsou zcela jasné. Předpokládá se za pravděpodobné, že změna z německého Bruner na české Dvořák byla provedena z vlasteneckých pohnutek

[MatrikaZ-2] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve Všeobecné nemocnici, sign. NEM Z17, s. 180

[3] Časopis Nový svět 24.1.1908

[1]

[2]

[3]