Přeskočit na obsah

Jaromír Hnilička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaromír Hnilička
Jaromír Hnilička (2011)
Jaromír Hnilička (2011)
Základní informace
Narození11. února 1932
Bratislava, Československo
Úmrtí7. prosince 2016 (ve věku 84 let)
Brno, Česko
Žánryjazz
Povolánítrumpetista
Nástrojetrubka, hnilofon
Aktivní roky1956–2016
VydavateléColumbia Records
Sony Music
Příbuzná témataOrchestr Gustava Broma
OceněníCena Svazu českých skladatelů a koncertních umělců (1982)
Cena města Brna (2009)
Artis Bohemiae Amicis (2012)
Cena Jihomoravského kraje (2014)
PříbuzníPřemysl Hnilička (synovec)
SídloLesná
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír Hnilička (11. února 1932 Bratislava7. prosince 2016 Brno) byl český trumpetista, hudební aranžér, skladatel, jazzový hudebník, hudební pedagog a od roku 1956 člen Orchestru Gustava Broma. Je vynálezcem hudebního nástroje hnilofonu, který byl představen v roce 1971.[1]

Narodil se v Bratislavě českým rodičům. V osmi letech se začal učit hrát na harfu a souběžně docházel na hodiny klavíru. Hniličkovi se záhy stěhovali do Jičína a v roce 1945 do Kroměříže, kam byl převelen jeho otec, který byl v důsledku své služby u americké jednotky v Itálii o necelé tři roky později vězněn a týrán. Po maturitě na kroměřížském gymnáziu v roce 1951 (jeho spolužákem byl dramaturg Miloš Smetana[2] a dalším jeho kroměřížským kamarádem byl „Smutný muž“ Jaroslav Válek)[3] chtěl studovat elektrotechniku, což mu tehdejší režim neumožnil. Jediná škola, kde mohl udělat přijímací zkoušky, byla Konzervatoř v Bratislavě. Přijímačky na klavír absolvoval úspěšně, ale pro velký počet uchazečů na tento nástroj mu byla nabídnuta trubka. V Bratislavě začal téměř ihned účinkovat s malou instrumentální skupinou; vrcholem jeho raných muzikantských snah bylo účinkování ve Slovenské filharmonii. V roce 1956 nastoupil do Orchestru Gustava Broma.[4] Delší dobu učil na Letní jazzové dílně ve Frýdlantu.

Jeho nejslavnější skladbou je „Jazzová mše“, kterou složil koncem 60. let.[5] V roce 2012 uvedl v brněnském Besedním domě svou poslední velkou skladbu, Brněnskou suitu.[6]

Složil několik skladeb, které časem zlidověly nebo se staly velmi populárními – mj. je autorem hudby k písni „Pozdrav astronautovi“ (známá jako Dobrý den, majore Gagarine). Dne 22. 8. 1968 se zřekl autorských práv na tuto skladbu na protest proti okupaci.[6]

Uctění památky a zneuctění památky

[editovat | editovat zdroj]

Dne 15. června 2020 byla na bílovické louce U Buku, kam Jaromír Hnilička rád chodíval, odhalena Lavička Jaromíra Hniličky. Stalo se tak v den 80. výročí zahájení činnosti Orchestru Gustava Broma. Akci zorganizoval Ing. Vladimír Koudelka, účastnili se jí bývalí členové Bromova orchestru Tibor Lenský, Mojmír Bártek, Milan Kašuba, Helena Blehárová a hosté Laďa Kerndl, Felix Slováček a členové Hniličkovy rodiny.[7]

Pravděpodobně v první půlce února 2023 pietní lavička Jaromíra Hniličky zmizela – někdo ji ukradl. Lavička s četnými kovovými prvky, jež připomínaly trumpetu, nesla mj. nápis Toto je louka a lavička, kam chodil mistr Hnilička.[8]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Ve stati „Mezi experimentem a recesí“ uvádí Vladimír Strakoš, autor příspěvku „Cesta do hlubin podivuhodného díla Jaromíra Hniličky“: „Kolem roku 1968 z recese dohromady smontoval hornu kolegy Jana Kulíška z orchestru se svou trumpetou, a byl výsledkem nadšen. Objednal si tedy podle přesného plánu u firmy Lídl v Brně nástroj se šesti písty a čtyřmi korpusy. Jeden byl trumpetový, další hornový, klaxonový a poslední byla takzvaná zpátečka (korpus vyvedený za záda hráče).“ Jaromír Hnilička pojmenoval nástroj hnilofon a představil jej na Mezinárodním jazzovém festivalu v Praze (1971). „Teoretickou úvahou přišel Hnilička také na princip čtvrttónové trumpety. Stačilo přidat jeden ventil snižující tón o čtvrtinu a »nástroj hrající nejfalešněji na celém světě« byl hotov. Pavel Blatný byl touto odkrytou novou cestou tak fascinován, že napsal pro Hniličku „Studii pro čtvrttónovou trubku“ (1964), která získala ocenění v zahraničí a ještě v roce 1965 se dočkala provedení a nahrání orchestrem Gustava Broma s Jaromírem Hniličkou jako sólistou. Hnilička vzpomíná: »Potřeštěný vynález se dostal až do Ameriky, kde si známý trumpetista Don Ellis nechal postavit podobný exemplář a úspěšně děsil několik let své posluchače.«[1]

  1. a b STRAKOŠ, Vladimír. Cesta do hlubin podivuhodného díla Jaromíra Hniličky. Zemřel autor známé jazzové mše. Harmonie: klasická hudba, jazz a world music [online]. 7. prosinec 2016 [cit. 19. 5. 2023]. ISSN 1210-8081. Dostupné z: https://www.casopisharmonie.cz/jazz/studakova-cesta-do-hlubin-podivuhodneho-dila-jaromira-hnilicky.html
  2. 120 let českého gymnázia v Kroměříži. Redakce Zdeňka Malcherová. Kroměříž: Sdružení rodičů a přátel gymnázia Kroměříž, 2002. 126 s. 
  3. SUCHÝ, Ondřej. Známí – neznámí: VÁLEK Jaroslav (1932–1982) [online]. www semanovice cz (Oficiální stránky Ondřeje Suchého) [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  4. Týdeník Kroměřížska 28.11.2017 Kroměřížská zastavení Jaromíra Hniličky
  5. Jaromír Hnilička: Jazzová mše (Ars Brunensis) [online]. NME magazine – First For Music News [cit. 2010-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky) 
  6. a b Jazzman Hnilička slaví osmdesátiny. Česká televize, Televizní studio Brno [online]. 28. 2. 2012 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. 
  7. Slavnostní umístění lavičky Jaromíra Hniličky v den 80. výročí prvního vystoupení Orchestru Gustava Broma. Brno [online]. 15. června 2020 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. 
  8. BLAŽKOVÁ. Magdaléna. Ukradli lavičku Jaromíra Hniličky z louky u Brna. Měla unikátní trumpetové prvky. Brněnský Deník.cz [online]. 9. 3. 2023 [cit. 19. 5. 2023]. Dostupné z: https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/lavicka-jaromira-hnilicka-jzzman-zmizela-kradez-sobesice-brno-pocta-nova-kopie.html

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 198. 
  • MRVA, Jiří. Jaromír Hnilička. Poklona od Benny Goodmana. In: MRVA, Jiří. Zlatá stopa. 4., rozš. a upr. vyd. [Kroměříž]: J. Mrva, 2013, s. 105–120. ISBN 978-80-260-5121-3 [v knize neuvedeno].
  • MRVA, Jiří. Zlatá stopa. 3. dopl. a rozš. vyd. Kroměříž: POSPA – Jiří Pospíšil, 2000. 395 s. ISBN 80-238-6618-4. 
  • Osobnosti – Česko: Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 227. 
  • TOMEŠ, Josef a kol. Český biografický slovník XX. století. I. díl, A–J. Praha: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 470. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]