Jarmila Kröschlová
| Jarmila Kröschlová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. března 1893 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. ledna 1983 (ve věku 89 let) Praha  Československo |
| Povolání | tanečnice, choreografka, taneční pedagog |
| Manžel(ka) | Oskar Schürer (1924–1938) |
| Děti | Eva Kröschlová |
| Ovlivněná | Émile Jaques-Dalcroze, Bess Mensendieck, Helena Vojáčková |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jarmila Kröschlová (19. března 1893, Praha[1] – 9. ledna 1983, Praha) byla česká tanečnice a choreografka. Po druhé světové válce se věnovala výuce pohybové výchovy.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se na Novém Městě pražském v protestantské rodině jako pátá ze šesti dcer pražského velkoobchodníka Aloise Kröschela a jeho manželky Boženy Marešové [2], nejmladší ze sourozenců byl bratr Alois (* 1899). V mládí onemocněla tuberkulózou. V letech 1912–1914 se léčila na italské Riviéře. Po návratu studovala v letech 1916–1918 rytmickou gymnastiku podle metody Émile Jaques-Dalcroze v pražském česko-německém Spolku Jaques-Dalcroze a pohybovou gymnastiku podle Bess Mensendieck u PhDr. Heleny Vojáčkové. V letech 1919–1921 pak pokračovala ve studiu přímo ve školách Émile Jaques-Dalcroze v Ženevě a v Drážďanech-Hellerau. V roce 1921 měla první veřejné vystoupení Mluva pohybu, s nímž vystoupila v Římě, Florencii, Ženevě, Praze a v Hellerau.
V letech 1921–1923 působila v Ústavu Jaques-Dalcroze v Hellerau jako pedagog. V roce 1923 založila vlastní Skupinu Jarmily Kröschlové, kterou vedla až do roku 1947.
V roce 1924 se vdala za historika umění Dr. Oskara Schürera [3], v roce 1926 se jim narodila dcera Eva († 2019), v dospělosti rovněž choreografka a docentka DAMU, která působila mezi lety 1939 až 1949 ve Skupině Jarmily Kröschlové.[4] Manželé se rozvedli v roce 1939.[5]
Od roku 1927 spolupracovala s celou řadou divadel, například: Moderní studio, Osvobozené divadlo, Národní divadlo, Národní divadlo Brno, divadlo Dada, divadla v Kolíně, Mostě nebo v Trutnově. Spolupracovala s režiséry E. F. Burianem, Jiřím Frejkou, K. H. Hilarem a Jindřichem Honzlem.
Od roku 1931 vedla Studio pohybové a taneční výchovy. To fungovalo na různých místech až do roku 1959, kdy jej přebrala Osvětová beseda a posléze Kulturní dům hl. m. Prahy.
Během druhé světové války se podílela na činnosti Petičního výboru Věrni zůstaneme. V této době se ve své práci inspirovala lidovými motivy. V tomto duchu pokračovala i po válce ve spolupráci s Miroslavem Venhodou.
Od roku 1947 do roku 1958 působila na Divadelní fakultě AMU, v roce 1951 se stala docentkou.
Naposledy vystoupila na veřejnosti v roce 1970.
Zemřela v roce 1983.
Její sestra Naďa Kröschlová byla rovněž tanečnicí.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
- Infantčiny narozeniny – libreto a choreografie podle pohádky Oscara Wilda, 1923 hudbu napsal F. Schrecker (verze 1923) a Iša Krejčí (verze 1926)
- Maurice Maeterlinck: Smrt Tintagilova (1925) – pohybová spolupráce
- Hračkové skříňky (1926) – choreografie
- Bohuslav Martinů: Kuchyňské revue (1927) – libreto a choreografie[6]
- Obrazy z velkoměsta (hudba Modest Petrovič Musorgskij, 1928)
- Manuel de Falla: Čarodějná láska, (1929) – choreografie Saša Machov
- Marionety (1929) – choreografie Saša Machov
- Loupežníci, hudba Jaroslav Křička (1930) – choreografie Saša Machov
- Zelená flétna, hudba Wolfgang Amadeus Mozart, (1931) – libreto a choreografie
- Nikolaj Nikolajevič Jevrejnov: Veselá smrt (1931) – role Pierota
- Václav Smetáček: Podvečer parného dne (1932) – toto představení bylo oceněno bronzovou medailí Académie Internationale de le Danse v choreografické soutěži v Paříži, 1932.
- Kolumbus taneční drama, libreto: Miloš Hlávka, hudba: E. Hohag – choreografie a titulní role
- Jaroslav Teklý: Královničky – libreto, choreografie
- František Bartoš: Škola žen, 1940 – libreto, choreografie
- Julius Zeyer: Radúz a Mahulena 1943, pohybová spolupráce a role Runy
hrála i v činohře:
- Karel a Josef Čapkové: Ze života hmyzu – role Tuláka 1938
Spisy
[editovat | editovat zdroj]- Výrazový tanec : taneční tvorba, Praha : IPOS-ARTAMA, 2002, ISBN 80-7068-106-3 – druhé vydání, včetně biografických a bibliografických údajů
- Nauka o pohybu : Odb. učeb. text pro pedagogy tance, Praha : SPN, 1975
- Výrazový tanec, Praha : Orbis, 1964
- Pantomima v tanci, Praha : Ústř. dům lid. umělec. tvořivosti, 1962
- Základy pohybové průpravy tanečníka a herce, Praha : Orbis, 1956
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Výrazový tanec : taneční tvorba. 2.. vyd. Praha: IPOS-ARTAMA, 2002. Dostupné online. ISBN 80-7068-106-3. Kapitola biografická poznámka. Archivováno 9. 7. 2017 na Wayback Machine.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených evangelické církve u sv. Klimenta, sign. EVK N4, s. 213. Dostupné online.
- ↑ http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=BEE3FC8A217B11E18187002215111B5A&scan=1#scan1
- ↑ Oskar Schürer
- ↑ Zemřela významná osobnost české taneční kultury Eva Kröschlová. Opera Plus [online]. 11.7.2019 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných evangelické církve u sv. Klimenta, sign. EVK O8, s. 87. Dostupné online.
- ↑ Kuchyňská revue v archivu Bohuslava Martinů[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jarmila Kröschlová na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jarmila Kröschlová
- Jarmila Kröschlová v databázi Archivu Národního divadla
- Jarmila Kröschlová v České divadelní encyklopedii
- Jarmila Kröschlová Archivováno 17. 6. 2020 na Wayback Machine. v KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století
