Japonské velvyslanectví v Praze
| Velvyslanectví Japonska v České republice | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Praha,  Česko |
| Ulice | Maltézské náměstí |
| Souřadnice | 50°5′9,6″ s. š., 14°24′18″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web a Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Japonské velvyslanectví v Praze (japonsky 在チェコ日本国大使館) je nejvyšší zastupitelský úřad Japonského císařství v Česku. Sídlí v rokokovém paláci Turbů na adrese Maltézské náměstí 6 na Malé Straně v městské části Praha 1.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Za první českoslovenké republiky vzniklo jako vyslanectví, následně pak bylo generálním konzulátem, po skončení druhé světové války bylo pak po znovuobnovení vzájemných diplomatických vztahů roku 1957 zřízeno jako velvyslanectví.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Japonské císařství uznalo nově vzniklé Československo a následně byly v lednu 1920 navázány oficiální diplomatické vztahy.[1] V Japonsku byl instalován čs. vyslanec Karel Pergler, 18. listopadu 1921 se pak úřadu v Praze ujal první mimořádný a zplnomocněný ministr Haruiči Nagaoka. Roku 1924 se pak japonská mise usídlila v Paláci Turbů na pražské Malé Straně.
Po následné německé okupace Čech, Moravy a Slezska, která započala 15. března 1939, bylo 1. května 1939 bylo pražské vyslanectví Japonska, které spolu s Nacistickým Německem a Itálií tvořilo státy tzv. Osy Tokio-Berlín-Řím, přeměněno na Generální konzulát Japonského císařství v Praze. 28. února 1941 opustil zde úřadující generální konzul Čiune Sugihara z Prahy poté, co dostal příkaz spravovat císařský konzulát v Královci, který byl zřízen po anexi pobaltských států Sovětským svazem roku 1940.[2] Dne 8. prosince 1941 pak, v návaznosti na vstup Spojených států do druhé světové války, vyhlásila československá exilová vláda v Londýně Japonskému císařství válku. 4. listopadu 1942 byla budova japonského konzulátu v Praze převedena pod německou okupační správu a administrativně nahrazena konzulátem v Královci, pod který následně Protektorát Čechy a Morava spadal.
Po osvobození Československa a konci války byly vzájemné vztahy obou zemí přerušeny až do roku 1957. Ty byly obnoveny 6. března 1957, následně bylo rozhodnuto o otevření úřadu japonského velvyslanectví, ke kterému došlo 9. října 1957. 13. února 1959 byl podepsán Protokol o obnovení diplomatických styků mezi Japonskem a ČSR (tzv. Japonsko-chilský protokol), 8. května 1959 došlo v Londýně k výměně ratifikačních listin protokolu.
Po rozdělení Československa uznalo japonsko existenci České a Slovenské republiky a v Praze tak byla zřízena samostatná japonská diplomatická mise.
Služby
[editovat | editovat zdroj]Ambasáda rovněž spravuje Japonské informační a kulturní centrum sídlíci v nedalekém Chotkově paláci v Hellichově 1. Instituce mj. budovu sdíli s kancelářemi Finského[3] a Norského velvyslanectví.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku 在チェコ日本国大使館 na japonské Wikipedii.
- ↑ Česko-japonské vztahy slaví 100 let | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-06-07]. Dostupné online.
- ↑ 田嶋, 信雄. ナチ時代のベルリン駐在日本大使館 : 人と政策 (矢崎光圀先生古稀祝賀記念号). 成城法学. 1995-03, čís. 48, s. 401–421. Dostupné online [cit. 2024-06-07]. (japonsky)
- ↑ Finsko - Velvyslanectví Finské republiky. mzv.gov.cz [online]. [cit. 2024-06-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velvyslanectví Japonska v České republice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Seznam japonských vyslanců a velvyslanců v Praze (japonština)
- Japonsko-české vztahy (diplomová práce)
