Jana Sieberová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jana Sieberová
Jana Sieberová v roce 2014
Jana Sieberová v roce 2014
Narození 13. září 1965 (54 let)
Městec Králové
Povolání všeobecná sestra a spisovatelka
Významná díla Hospic: příběh naplněné naděje
Manžel(ka) MUDr. Pavel Sieber
Děti Viktor a Jana
Vlivy Marie Svatošová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Sieberová, roz. Drbohlavová (* 13. září 1965 Městec Králové) je česká zdravotní sestra, aktivistka hospicového hnutí,[1] autorka řady článků o doprovázení terminálně nemocných a spisovatelka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dvacet pět let pracovala v nemocnicích jako anesteziologická zdravotní sestra. V roce 2009 založila Domácí hospic Duha, kde začala působit jako vedoucí a vrchní sestra Centra domácí hospicové péče.[2] Lékař Pavel Sieber, její manžel, se stal ředitelem tohoto domácího hospice a duchovní službu hospicového kaplana zde začal vykonávat kněz královéhradecké diecéze Pavel Rousek, člen hnutí Fokoláre.[3]

V roce 2016 vydala svou první samostatnou knihu Hospic: příběh naplněné naděje. Doprovázela jako hospicová zdravotní sestra kardinála Miloslava Vlka v závěru jeho života.[4] Kardinál Vlk pak podporu hospicovému hnutí vyjádřil ve svém odkaze, když požádal, aby místo květinových darů k jeho rakvi lidé raději přispěli na Domácí hospic Duha v Hořicích, což se objevilo i na jeho smutečním oznámení ve spodní části stránky.[5][6]

V roce 2018 jí vyšla kniha: Naděje na konci cesty: další příběhy hospice Duha, ve které navázala na předchozí knihu. V roce 2019 jí vyšla kniha: Proč máme strach ze smrti? Jak zvládnout její příchod.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOVÁŘOVÁ, Iva. Jana Sieberová: Není dobré, aby člověk umíral osamocen. Jičínský deník.cz [online]. 2015-01-19 [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. 
  2. BEZDĚKOVÁ, Iva. Setkání se smrtí může pomoci zvládnout život. Mladá fronta DNES. 16. březen 2017. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  3. PALÁN, Aleš. Duha Hořice: Blízcí i vzdálení. Katolický týdeník. 28. března – 3. dubna 2017, roč. XXVIII, čís. 13, s. 4. ISSN 0862-5557. 
  4. KUTIL, Tomáš. Kardinál Vlk zažíval Boží blízkost. Katolický týdeník. 21. – 27. března 2017, roč. XXVIII., čís. 12, s. 1. Dostupné online. ISSN 0862-5557. 
  5. Smuteční oznámení - kardinál Miloslav Vlk [online]. Miloslav kardinál Vlk, 2017-03-21 [cit. 2017-03-29]. Dostupné online. 
  6. Parte kardinála Miloslava Vlka [online]. Římskokatolická farnost u kostela Povýšení sv. Kříže v Praze-Vinoři, 2017-03-20 [cit. 2017-03-29]. Dostupné online. 
  7. Knihy nakladatelství Triton [online]. Knižní klub Premium [cit. 2019-05-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]