Jan Pelikán (1889)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Jan Pelikán
Jan Pelikán v sokolském
Jan Pelikán v sokolském
Narození16. října 1889
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. února 1942 (ve věku 52 let)
koncentrační tábor Osvětim
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtíumučen v KT Osvětim
Vzdělánívysokoškolské (Filozofická fakulta)
TitulPhDr.
RodičeJosef Pelikán
Příbuznísestra: Antonie Pelikánová; bratr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Pelikán (16. října 1889 – 15. února 1942 koncentrační tábor Osvětim) byl sokolský činovník, redaktor sokolského tisku, autor publikací o sokolském cvičení, o osobnostech Sokola a o historii sokolské organizace.[1][2][3] Byl též tajemníkem Československé obce sokolské (ČOS), členem jejího předsednictva, vzdělavatelského sboru ČOS a Komise pro styk se župami.[4]

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodinný původ[editovat | editovat zdroj]

Jan Pelikán se narodil dne 16. října 1889 v Praze do sokolské rodiny. Jeho otcem by Josef Pelikán – jeden z prvních výrobců a obchodníků se sportovním náčiním v Praze.[5] Josef Pelikán nejprve pracoval v Sokole na Menším městě pražském, posléze se stal členem výboru v Sokole Pražském. V období příprav a konání všesokolských sletů byl rovněž členem pořadatelského odboru a pomáhal při pořádání sokolských dnů, které se konaly v Praze na výstavišti.[5]

Počátky v Sokole[editovat | editovat zdroj]

Již od svých pěti let chodil Jan Pelikán cvičit spolu se svojí starší sestrou Antonií do Spolku paní a dívek. Když trochu povyrostl, navštěvoval cvičení v Tyršově tělocvičném ústavu pro hochy v Sokole Pražském. Sem docházel až do roku 1901, tj. do svých dvanácti let věku.[5]

Když mu bylo 17 let (v roce 1906) stal se Jan Pelikán členem Sokola Pražského a o rok později (1907) již vykonával funkci vedoucího dorosteneckého družstva.[5] Do Národní jednoty severočeské vstoupil v roce 1908 s úkolem organizovat výpravy místní sokolské mládeže do Prahy.[5] V jedenadvaceti letech (od roku 1910) začal Jan Pelikán spolupráci s časopisem Sokolské besedy (periodikum určené pro dorost od 14 do 18 let), o dva roky později (1912) se stal členem výboru Sokola Pražského pověřeným správou budov vlastněných touto organizací.[5] Někdy před rokem 1912 už ale působil jako člen vzdělávacího odboru Sokola Pražského, kde se blíže spřátelil se sokolským písmákem Karlem Vaníčkem.[5][6][p. 1] V sokolském výboru měl Jan Pelikán funkci zapisovatele a také byl zástupcem jednatele. Titul doktor filozofie (PhDr.) získal po ukončení studia Filozofické fakulty pražské univerzity.[8]

Práce pro sokolská periodika[editovat | editovat zdroj]

Během období první světové války (1914 až 1918) vykonával funkci jednatele a zároveň vedl samostatně Sokolské besedy.[5] Členem cvičitelského sboru byl od roku 1913, když v předchozím období byl členem závodního družstva v nižším oddíle.[5] Publikoval články s tematikou menšin, zabývajícími se tělocvičnou problematikou a sokolskými otázkami v Sokolských besedách, ale i v jiných časopisech.[5] Tajemníkem Národní jednoty pro východní Moravu v Olomouci se Jan Pelikán stal v roce 1918, ve věstníku Národní jednoty zastával funkci redaktora a byl též vedoucím redaktorem týdeníku Proudy.[5] V roce 1918 byl zařazen do vzdělávacího odboru ČOS a práci zde se Jan Pelikán prakticky nepřetržitě věnoval až do 12. dubna 1941, kdy byla sokolská organizace v Protektorátu Čechy a Morava úředně Němci zakázána a rozpuštěna. Stálým spolupracovníkem časopisu Sokol byl od roku 1920, také se stal spoluredaktorem Věstníku sokolského.[5][8] Při redakční práci na tomto periodiku spolupracoval s Janem Hillerem[9][10] a Karlem Hellerem.[11][12][5] Od roku 1924 vedl Jan Pelikán rubriku Sokolská hlídka, která vycházela v tištěném deníku České slovo. Všeobecně je Jan Pelikán řazen k významným propagátorům sokolských myšlenek.[5]

Knižní tvorba (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Jan Pelikán napsal a knižně vydal řadu publikací, které se zabývají historií sokolské organizace.[8][5]

  • PELIKÁN, Jan. O Sokole. 2. opravené vydání V Praze: Česká obec sokolská, 1920; 47 stran; Sokolská osvěta; svazek číslo 6.
  • TYRŠ, Miroslav; (100 citátů z prací dra. Miroslava Tyrše: vybral, uspořádal a úvodem opatřil Jan Pelikán) . Živá slova Tyršova. V Praze: A. Srdce, 1920. 79 stran
  • Josef Tvrdý. Jest filosofie Tyršova positivismem?.; Jan Hiller. Tyršova studia ke cvičením pořadovým.; Jan Pelikán. Historický vývoj Tyršova sokolství.; R. B. Mácha. Poznámky o Tyršovi : nákladem České obce sokolské, 1920. 32 stran. Tyršův sborník; I.
  • PELIKÁN, Jan. Sokolstvo v dnešní době. Praha: Československá obec sokolská, 1921; 40 stran; Tyršův sborník; 3.
  • BENDA, Antonín a PELIKÁN, Jan. Tělocvičné hry. Díl II., Hry s náčiním. V Praze: nákladem Matice Sokola pražského, 1922; 84 stran. Knihovna cvičitelů sokolských; číslo 39.
  • PELIKÁN, Jan. Sokolský vzdělavatel. Praha: Československá obec sokolská, 1923; 75 stran; Sokolská osvěta; svazek 15.
  • PELIKÁN, Jan. Slovanské poslání československého Sokolstva: ke sjezdu činovníků jihoslovanského a československého Sokolstva v Praze 23. května 1925. Praha: Československá obec sokolská, 1925; 31 stran; Sbírka sokolských přednášek; číslo 14.
  • PELIKÁN, Jan. Dr. T.G. Masaryk a sokolský program: k 75. narozeninám presidenta Československé republiky. Druhé vydání. V Praze: nákladem Československé obce sokolské, 1925; 23 stran; Sbírka sokolských přednášek; číslo 12.
  • PELIKÁN, Jan. Člověk a krajina: myšlenky o české krajině a o životě Dr. M. Tyrše. Praha: Československá obec sokolská, 1925; 45 stran, 1 l.
  • PELIKÁN, Jan. VIII. slet všesokolský v Praze 1926: jeho účel, význam a organisace: podává jednatelský odbor VIII. sletu všesokolského v Praze. V Praze: Nákladem Československé obce sokolské, 1925; 31 stran; Sbírka sokolských přednášek; 15.
  • PELIKÁN, Jan. Náboženství, církev, klerikalismus, Orel a Sokol. Druhé, opravené vydání. V Praha: Nákladem Československé obce sokolské, 1925; 25 stran, 1 list, 2 ins. listy. Sbírka sokolských přednášek; číslo 5.
  • PELIKÁN, Jan. Náš bratr Jindra: knížka o vůdci československého sokolstva bratru JUDru Jindřichu Vaníčkovi. Praha: F. Žďárský, 1926; 72 stran.
  • PELIKÁN, Jan. Sokolská Praha. Praha: Československá obec sokolská, 1926; 83 stran
  • PELIKÁN, Jan. V hovoru se stromy: čtení o československém národním programu a též o jiných věcech. Praha: Československá obec sokolská, 1927; 69 stran
  • PELIKÁN, Jan. Vznik, vývoj a cíle sokolské práce vzdělávací. Praha: Československá obec sokolská, 1927; 110 stran; Sokolská osvěta; svazek 20.
  • PELIKÁN, Jan. Sokolská myšlenka. 5. vydání Praha: Československá obec sokolská, 1927; 13 stran; Sbírka sokolských přednášek; číslo 8.
  • PELIKÁN, Jan. Dvanáct pohádek z Tyršova domu. Praha: Československá obec sokolská, 1928; 61 stran
  • PELIKÁN, Jan. O řečnictví: příručka pro župní školy vzdělávací. Typ. B, Pro doplnění povinných knihoven sokolských. V Praze: Československá Obec Sokolská, 1930; 61 stran; Sokolská osvěta; svazek 25.
  • PELIKÁN, Jan. Sokolská hesla. Praha: Československá obec sokolská, 1928; 17 stran; Sbírka sokolských přednášek; číslo 21.
  • PELIKÁN, Jan. Dr. Miroslav Tyrš: jeho život a dílo. Praha: Československá obec sokolská, 1931; 31 stran; Sbírka sokolských přednášek; číslo 32.
  • PELIKÁN, Jan. IX. slet všesokolský v Praze 1932: na oslavu stých narozenin Dr. Miroslava Tyrše za účasti svazu "Slovanské Sokolstvo". Praha: Československá obec sokolská, 1931; 26 stran; Sbírka sokolských přednášek; číslo 35.
  • PELIKÁN, Jan. Sokolstvo a sport. Praha: Československá obec sokolská, 1931; 30 stran; Sbírka sokolských přednášek; číslo 37.
  • PELIKÁN, Jan. Do Sokola: příručka pro nové členy: typ A. 2. vydání. Praha: Č.O.S., 1932. 80 stran; Sokolská osvěta; svazek 28.
  • KŘIČKA, Jaroslav; PROVAZNÍKOVÁ, Marie (základní myšlenka a cvičení); PELIKAN Jan (spolupráce a slova). Napodobivá cvičení nejmladšího žactva: (žactvo od 6 do 9 let): IX. slet všesokolský v Praze 1932: na oslavu stých narozenin dr. Miroslava Tyrše za účasti svazu "Slovanské sokolstvo" [hudebnina]. [Praha]: Československá Obec Sokolská, 1932. 1 partitura (7 stran). Sokolská cvičení při hudbě; svazek 141.
  • PELIKÁN, Jan. Sokolstvo a pobyt v přírodě. Praha: Československá obec sokolská, 1933; 35 stran; Sbírka sokolských přednášek; číslo 39.
  • PELIKÁN, Jan; (společně s F. Kadeřábkem a Vojtěchem Minaříkem). Dvě velká alba obrazů ze života Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera.

Další aktivity[editovat | editovat zdroj]

V roce 1920 zastával funkci člena Slavnostního výboru VII. Všesokolského sletu, později byl zvolen tajemníkem Československé obce sokolské (v letech 1921 až 1935 byl členem náčelnictva ČOS).[8] Jako tělocvičný zpravodaj byl Jan Pelikán vyslán Československou obcí sokolskou do různých míst v zahraničí:[5]

  • V roce 1921 to bylo do chorvatského Osijeku;
  • v roce 1921 pak do Spojených států severoamerických;
  • v roce 1924 byl v Paříži na olympiádě a
  • v roce 1928 byl v Německu v Kolíně nad Rýnem na sjezdu německých turnerů.[5] Jako vynikající řečník vystupoval na nejrůznějších místech po celé republice a časté byly i jeho přednášky na školách pořádaných ČOS.[5] Mezi prvními pochopil důležitost sokolských zpravodajů a byl členem direktoria sokolských novinářů.[5] Jan Pelikán se zabýval problematikou sokolského vzdělávání (byl členem odboru pro vzdělávací otázky), také fungoval jako člen zkušební komise.[5] Sám vedl komisi zabývající se problematikou pobytu sokolských cvičenců v přírodě.[5] V Masarykově lidovýchovném ústavu zastupoval Československou obec sokolskou a zde mu byla svěřena funkce vedoucího rekreační komise.[5]

Když byl v roce 1927 založen sokolský rodinný obrázkový týdeník Jas stal se jeho přispěvatelem.[5] Jan Pelikán pracoval ve výkonných výborech sestavovaných účelově k přípravě a řízení konání všesokolských sletů, dále navrhoval co mají a nemají obsahovat různé sokolské výstavy a byl i vedoucím sletové kanceláře.[5]

Ve funkci tajemníka ČOS zažil přestavbu Michnova paláce na sokolský Tyršův dům (od 30. dubna 1921 do května 1925) a byl účasten celé řady sokolských aktivit.[5] Jeho osoba figurovala v komisi, která (v čele se sokolským starostou Josefem Scheinerem) na VII. Valném sjezdu formulovala veškeré zásadní rezoluce.[5] Jan Pelikán také pracoval ve výboru pro přípravu a vedení oslav 100. narozenin Dr. Miroslava Tyrše v září 1932 a byl to on, kdo vypracovával podrobný harmonogram těchto důstojných oslav.[5] Jan Pelikán měl na starosti i řízení kooperací ČOS s ostatními sportovními svazy, za ČOS připravoval smlouvy s těmito subjekty a spolupracoval i na založení Tyršových her v roce 1932.[5]

X. Všesokolský slet[editovat | editovat zdroj]

Hlavní cvičení na jubilejním X. Všesokolském sletu se uskutečnila na pražském Strahově počátkem července 1938 za účasti 348 tisíc cvičenců před 2,3 miliony diváků. Celé události předcházely rozsáhlé župní slety a krajské slety. Letní sletový program trvající 5 týdnů v sobě zahrnoval řadu cvičebních dnů pro žactvo, dorost, IV. středoškolské hry (i na Strahově), I. slet sokolského žactva (50 000 cvičících), pak červnové vystoupení 60 000 dorostenek a dorostenců a další akce jak celostátního rozsahu, tak i s přesahem do zahraničí. Slet byl ovlivněn napjatou politickou situací panující v prvorepublikovém Československu před podepsáním Mnichovské dohody (29. září 1938) v ovzduší vyhrocených německo-českých politických vztahů, v době narůstajících aktivit Sudetoněmecké strany Konráda Henleina v Sudetech a pod tlakem vyvíjeným německým kancléřem Adolfem Hitlerem o rozbití demokratického Československa. Proto se nelze divit, že se celá atmosféra X. Všesokolského sletu nesla v duchu národní manifestace odhodlání Sokolů k aktivnímu odporu před nastupujícím nacismem. Tomu odpovídala i dominantní skladba hlavního strahovského cvičení. Tou byla sestava „Přísaha republice“, jejímž autorem byl sokolský cvičitel František Pecháček. Při předvedení této sestavy veřejnosti byla celá plocha Masarykova státního stadionu zaplněna více než 30 tisíci cvičenci Sokola.[p. 2]

  • IX. a X. Všesokolský slet
  • Sletová hra – „Tyršův sen“ předvedená na IX. Všesokolském sletu v roce 1932
    Sletová hra – „Tyršův sen“ předvedená na IX. Všesokolském sletu v roce 1932
  • X. Všesokolský slet, ženy (nebo dorostenky)
    X. Všesokolský slet, ženy (nebo dorostenky)
  • X. Všesokolský slet, dorostenci (prostná)
    X. Všesokolský slet, dorostenci (prostná)
  • X. Všesokolský slet, muži, Pecháčkova sestava „Přísaha republice“
    X. Všesokolský slet, muži, Pecháčkova sestava „Přísaha republice“

Protektorát Čechy a Morava[editovat | editovat zdroj]

Po nastolení protektorátu (15. března 1939) a německé okupaci Čechy a Moravy se finanční výtěžek z X. Všesokolského sjezdu jevil lákavým „soustem“ pro případnou konfiskaci německými protektorátními úřady. A byl to právě Jan Pelikán – jeden z hlavních sokolských činovníků, který prozíravě inicializoval financování výstavby nových činžovních domů na Malé Straně ze „sokolských peněz“, díky čemuž nepadly tyto prostředky do nacistických rukou.[5][8]

V sokolském ústředí se Jan Pelikán po německé okupaci stal hybnou silou odporu.[5] V rámci sokolského odboje podporoval rodiny zatčených a pronásledovaných sokolů a stanul i v ilegálním vedení sokolské organizace.[8] Byl též autorem protiněmecky orientovaných letáků a organizoval jejich distribuci.[5] Na základě rozhlasových relací 'vysílaných z mimoprotektorátních zemí) sestavoval zprávy do domácích ilegálních tiskovin.[5] Společně s Františkem Pecháčkem a Štěpánem Drásalem[p. 3] patřil k významným sokolským odbojářům.[4]

Během německé represivní Akce Sokol (namířené k likvidaci sokolských funkcionářů) byl 8. října 1941[5] zatčen gestapem. Byl vězněn nejprve v Praze, poté ve věznici gestapa v malé pevnosti v Terezíně, kde byl 14. ledna 1942 zařazen do transportu (deportován) směr koncentrační tábor Osvětim.[14] Po měsíc trvajícím věznění tam byl 15. února 1942 umučen.[4][5]

  • Vězeňské identifikační fotografie Jana Pelikána (KT Osvětim)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Karel Vaníček, sokolský písmák. Praha: nákladem Československé Obce Sokolské, 1931. 277 stran, 14 nečíslovaných listů obrazových příloh. Naše vzory: knihovna sokolská; svazek III.[7]
  2. ↑ V roce 1938 získal návrh Jana Pelikána na program X. Všesokolského sletu první cenu, a Jan Pelikán byl autorem i doprovodné sokolské výstavy.[5]
  3. ↑ Štěpán Drásal (1885–1957) byl učitelem a sokolským činovníkem. Vykonával funkci starosty Sokola Husovice a náčelníka župy Jindry Vaníčka. Byl též členem načelnického sboru Československé obce sokolské (ČOS). Od léta roku 1939 působil jako zemský velitel Obce sokolské v odboji (OSVO) pro Moravu, od listopadu 1941 zastával tutéž funkci v ilegální sokolské skupině Jindra. Štěpán Drásal byl zatčen 16. září 1942. Následně byl vězněn až do 19. dubna 1945 v Kounicových kolejích v Brně, pak ve Vratislavi, Drážďanech, Míšni a v Lipsku. Po vzpouře vězňů byl osvobozen americkou armádou; druhou světovou válku přežil.[13]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Jan Pelikán (* 16.10.1889 v Praze – 15.2.1942 v koncentračním táboře Osvětim, Polsko) – PhDr., sokolský činitel, sokolská literatura a redakční činnost. [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2023-09-14]. Identifikační číslo: jk01092453. Dostupné online. 
  2. ↑ Jan Pelikán (* 16.10.1889 v Praze, zemřel 15.2.1942 v koncentračním táboře Osvětim): PhDr., sokolský činitel, sokolská literatura a redakční činnost [online]. Bibliografie dějin Českých zemí; Historický ústav AV ČR [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ Jan PELIKÁN (* 16.10.1889 Praha – 15.2.1942 Osvětim) [online]. Biografický slovník Českých zemí [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc. (1939–1941). Příprava vydání Jan Kočudák; redakce Jakub Laxar. 2.., rozšířené vyd. Praha: Ottovo nakladatelství (1. vydání), 2022 (2022 tisk). 496 s. ISBN 978-80-7451-871-3. Kapitola 7. Opus pro smrtihlava, s. 422. První kniha z trilogie. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai ŠPATENKOVÁ, P. bratr Jan Pelikán – jedna z ústředních postav ČOS v období 1910 až 1942 [online]. Nebylo jim souzeno žít (vzdělávací web), 2021-02-15 [cit. 2023-09-14]. FB. Dostupné online. 
  6. ↑ Karel Vaníček (* 10. února 1860 Praha – 24. června 1926 Praha) – úředník, sokolský činitel, práce v oboru [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2023-09-15]. Identifikační číslo: jk01141565. Dostupné online. 
  7. ↑ Karel Vaníček, sokolský písmák [online]. Databáze NK ČR, 1931 [cit. 2023-09-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e f Jan Pelikán (16. 10. 1889 Praha – 15. 2. 1942 koncentrační tábor Osvětim) [online]. Databáze fotografií Langhans [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Jan Hiller (* 15. května 1878 Litomyšl – 25. února 1927 Praha): středoškolský profesor, sokolský pracovník, sokolská literatura, překlad z latiny. [online]. Databáze autorit MK ČR [cit. 2023-09-17]. Identifikační číslo: jk01041054. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Jan Hiller (* 15. 5. 1878 Litomyšl – 25. 2. 1927 Praha) [online]. Fotografická databáze Langhans [cit. 2023-09-18]. Povoláním učitel, vykonával funkci ředitele gymnázia v pražské Křemencově ulici. Referentem ministerstva školství a národní obrany byl v letech 1919 až 1923. Od roku 1921 byl vzdělavatlem v předsednictvu Československé obce sokolské. Byl též redaktorem Věstníku sokolského a Sokolské hlídky, která vycházela v Lidových novinách.. 
  11. ↑ a b JUDr. Karel Heller (* 12. září 1876 Praha – 4. ledna 1931 Praha) – sokolský pracovník, redaktor sokolských publikací [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2023-09-15]. Identifikační číslo: jk01040672. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Karel Heller (právník, jednatel České obce sokolské) [online]. Fotografický archiv Langhans [cit. 2023-09-18]. Dostupné online. 
  13. ↑ UHLÍŘ, Jan Boris. Sokolská odbojová organizace Jindra (závěrečná zpráva gestapa); Dokumenty [online]. Soudobé dějiny VIII/4 [cit. 2023-09-12]. Str 793; str 3 z 21 stran. Dostupné online. 
  14. ↑ Jan Pelikán (* 16. 10. 1889 Praha – + 10.2.1942 Auschwitz) – tajemník ČOS [online]. Databáze: Věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín 1940-1945 [cit. 2023-09-14]. 14. ledna 1942 zařazen do transportu směr KT Auschwitz. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Biographisches Lexikon zur Geschichte der Böhmischen Länder, díly 1–3 (A–S), München, Wien 1979– (díl 3, strana 166);
  • Ottův slovník naučný nové doby. Dodatky k Ottovu slovníku naučnému, díly 1–6, Praha 1930–1943 (díl 4/2, strana 971);
  • TOMEŠ, Josef a kolektiv. Český biografický slovník XX. století. II. díl, K–P. Praha: Paseka, 1999. 649 stran; strana 546; ISBN 80-7185-248-1
  • Časopis Sokol, 20. října 1939, číslo 10, autor: Ladislav Vojáček.
  • Sokolský věstník; ročník: 1946, číslo 7
  • Sokolský věstník; ročník: 1947, číslo 14

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Pelikán_(1889)&oldid=23514699“