Přeskočit na obsah

Jan II. ze Šternberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan II. ze Šternberka na Bechyni
Náhrobek Jana II. v kostele františkánského kláštera v Bechyni
Náhrobek Jana II. v kostele františkánského kláštera v Bechyni
Karlštejnský purkrabí za panský stav
Ve funkci:
1518 – 9. září 1528
PanovníkLudvík Jagellonský, Ferdinand I.
Předchůdcedo roku 1511 Tobiáš Kaplíř ze Sulevic
Nástupceod roku 1530 Vilém Švihovský z Rýzmberka

Narození1468
Úmrtí9. září 1528 (ve věku 59–60 let)
Místo pohřbeníklášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bechyni
ChoťI. (1492) Jitka z Gutštejna
II. (1518) Johana Švihovská z Rýzmberka († 1529)
RodičeJaroslav III. ze Šternberka († 1492) a Alžběta z Gerova († 1505)
DětiAdam I. († 1560)
Příbuzníděd: Zdeněk Konopišťský ze Šternberka († 1476)
bratr: Ladislav ze Šternberka († 1521)
syn: Adam I. ze Šternberka († 1560)
tchán: Půta Švihovský z Rýzmberka († 1504)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan II. ze Šternberka († 9. září 1528)[1] byl český šlechtic z konopišťské větve rodu Šternberků, který po deset let zastával zemský úřad karlštejnského purkrabího. Spolu s bratrem se řadil mezi nejbohatší české šlechtice.[2]

Původ a život

[editovat | editovat zdroj]
Erb Šternberků

Narodil se jako syn Jaroslava III. ze Šternberka († 1492), zemského hejtmana v Lužici, a jeho manželky Alžběty z Gerova († 1505).

Od roku 1518 až do své smrti zastával post karlštejnského purkrabího. V roce 1521 se po smrti bratra Ladislava, nejvyššího kancléře Českého království, stal hlavou konopišťské větve rodu.

Zemřel 9. září 1528 a pochován byl v kostele Nanebevzetí Panny Marie františkánského kláštera v Bechyni.[1] Jeho náhrobní deska i deska jeho druhé manželky Johany Švihovské z Rýzmburka se dochovala.[3]

Společně s bratrem Ladislavem ze Šternberka vlastnil panství Bechyně.[4] V roce 1496 získal od krále Vladislava II. do zástavy hrad a panství Radyně.[4] Patřil k nejbohatším českým pánům. V roce 1505 se společně s bratrem Ladislavem umístil v žebříčku nejbohatších šlechticů na desátém místě. Tehdy probíhala válka proti odbojným Šlikům a žebříček byl sestaven podle rozpisu vojenské povinnosti, která byla urozeným stanovena na základě odhadu majetku.[2]

Oženil se dvakrát. Poprvé si vzal za ženu v roce 1492 Jitku z Gutštejna. Podruhé se oženil v roce 1518 s Johanou Švihovskou z Rýzmberka († 1529), dcerou nejvyššího zemského sudího Půty Švihovského z Rýzmberka († 1504) a jeho manželky Bohunky Meziříčské z Lomnice († po 1505). Všech šest dětí pocházelo z prvního manželství.[1]

  1. a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-29 [cit. 2019-03-18]. Dostupné online. 
  2. a b MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526). 2. Šlechta. Praha: Academia, 1994. 230 s. ISBN 80-200-0356-8. S. 37. 
  3. Klášter s kostelem Nanebevzetí panny Marie [online]. Bechyně – oficiální stránky města [cit. 2019-03-18]. Dostupné online. 
  4. a b JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 62. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]