Jan II. ze Šternberka
| Jan II. ze Šternberka na Bechyni | |
|---|---|
 Náhrobek Jana II. v kostele františkánského kláštera v Bechyni | |
| Karlštejnský purkrabí za panský stav | |
| Ve funkci: 1518 – 9. září 1528 | |
| Panovník | Ludvík Jagellonský, Ferdinand I. |
| Předchůdce | do roku 1511 Tobiáš Kaplíř ze Sulevic |
| Nástupce | od roku 1530 Vilém Švihovský z Rýzmberka |
| Narození | 1468 |
| Úmrtí | 9. září 1528 |
| Místo pohřbení | klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bechyni |
| Choť | I. (1492) Jitka z Gutštejna II. (1518) Johana Švihovská z Rýzmberka († 1529) |
| Rodiče | Jaroslav III. ze Šternberka († 1492) a Alžběta z Gerova († 1505) |
| Děti | Adam I. († 1560) |
| Příbuzní | děd: Zdeněk Konopišťský ze Šternberka († 1476) bratr: Ladislav ze Šternberka († 1521) syn: Adam I. ze Šternberka († 1560) tchán: Půta Švihovský z Rýzmberka († 1504) |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan II. ze Šternberka († 9. září 1528)[1] byl český šlechtic z konopišťské větve rodu Šternberků, který po deset let zastával zemský úřad karlštejnského purkrabího. Spolu s bratrem se řadil mezi nejbohatší české šlechtice.[2]
Původ a život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako syn Jaroslava III. ze Šternberka († 1492), zemského hejtmana v Lužici, a jeho manželky Alžběty z Gerova († 1505).
Od roku 1518 až do své smrti zastával post karlštejnského purkrabího. V roce 1521 se po smrti bratra Ladislava, nejvyššího kancléře Českého království, stal hlavou konopišťské větve rodu.
Zemřel 9. září 1528 a pochován byl v kostele Nanebevzetí Panny Marie františkánského kláštera v Bechyni.[1] Jeho náhrobní deska i deska jeho druhé manželky Johany Švihovské z Rýzmburka se dochovala.[3]
Majetek[editovat | editovat zdroj]
Společně s bratrem Ladislavem ze Šternberka vlastnil panství Bechyně.[4] V roce 1496 získal od krále Vladislava II. do zástavy hrad a panství Radyně.[4] Patřil k nejbohatším českým pánům. V roce 1505 se společně s bratrem Ladislavem umístil v žebříčku nejbohatších šlechticů na desátém místě. Tehdy probíhala válka proti odbojným Šlikům a žebříček byl sestaven podle rozpisu vojenské povinnosti, která byla urozeným stanovena na základě odhadu majetku.[2]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Oženil se dvakrát. Poprvé si vzal za ženu v roce 1492 Jitku z Gutštejna. Podruhé se oženil v roce 1518 s Johanou Švihovskou z Rýzmberka († 1529), dcerou nejvyššího zemského sudího Půty Švihovského z Rýzmberka († 1504) a jeho manželky Bohunky Meziříčské z Lomnice († po 1505). Všech šest dětí pocházelo z prvního manželství.[1]
- 1. Johana († 1550)
- 2. Anna († 1553)
- ∞ Petr Krabice z Veitmile († 1542)
- 3. Adam I. († 6. 2.1560), karlštejnský purkrabí 1546–1549, nejvyšší dvorský sudí 1549–1554), nejvyšší zemský komoří Českého království 1554–1560
- ∞ (1519) Markéta Malovcová z Pacova († po 1572)
- 4. Jaroslav († 1530/1535)
- 5. Magdalena († 1572)
- ∞ Jan starší ze Švamberka († 12. 1. 1559)
- 6. Bohunka († 3. 3. 1588), abatyše klarisek v Českém Krumlově
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-29 [cit. 2019-03-18]. Dostupné online.
- ↑ a b MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526). 2. Šlechta. Praha: Academia, 1994. 230 s. ISBN 80-200-0356-8. S. 37.
- ↑ Klášter s kostelem Nanebevzetí panny Marie [online]. Bechyně – oficiální stránky města [cit. 2019-03-18]. Dostupné online.
- ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 62.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 62.
