Přeskočit na obsah

Jan Florian (lékař)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. MUDr. Jan Florian
Narození24. listopadu 1897
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. května 1942 (ve věku 44 let)
koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
BydlištěBrno
Národnostčeská
Alma materMasarykova univerzita
Univerzitní kolej v Londýně
Povoláníprofesor histologie a embryologie
ZaměstnavateléMasarykova univerzita
Univerzita Komenského v Bratislavě
Funkceděkan (Lékařská fakulta Masarykovy univerzity; 1939)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Florian (24. listopadu 1897 Brno[1] – 7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl český lékař, univerzitní profesor, příležitostný básník, popravený za účast v odboji proti nacistům.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studia

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Brně v rodině Valentina Floriana (1854–1941), hospodářského kontrolora na panství hraběte Mitrovského v Sokolnicích, a jeho manželky Antonie, rozené Padevítkové (1872–??).[1]

Maturoval na Prvním českém gymnasiu státním v Brně, poté v letech 1919–1925 vystudoval lékařskou fakultu Masarykovy univerzity. Již za studií vypomáhal na Ústavu histologie, kam po studiích nastoupil a v roce 1928 se zde habilitoval.

Vědecká kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1933 se na Masarykově univerzitě stal mimořádným profesorem. V letech 1933–1935 působil v Bratislavě jako mimořádný profesor histologie a embryologie na lékařské fakultě Univerzity Komenského a přednosta histologicko–embryologického ústavu. Po návratu do Brna se zde stal přednostou histologicko–embryologického ústavu Masarykovy univerzity.[2] Řádným profesorem se na Masarykově univerzitě stal v roce 1937.

Po odborné stránce vyniknul jako embryolog s mezinárodní reputací. V odborných kruzích se proslavil podrobným studiem časného vývoje člověka a vytvořením sbírky mladých lidských zárodků o stáří 13–18 dnů, kterou podrobně popsal a doložil mikrofotografickou dokumentací a modely.[3]

Německá okupace

[editovat | editovat zdroj]

Bezprostředně po zřízení Protektorátu Čechy a Morava do protinacistického odboje v organizaci Obrana národa. Jako jediný z akademických funkcionářů protestoval proti uzavření českých vysokých škol po událostech 17. listopadu 1939, které označil za „...bezprecedentní likvidační akt namířený proti české inteligenci“. Po rozbití Obrany národa v únoru 1940, kdy ještě unikl zatýkání, se Jan Florian zapojil do odbojové organizace Moravská pětka.[3]

Ještě v květnu 1941 ocenily Lidové noviny odbornou úvahu Jana Floriana v časopise Věda a život o buněčné teorii.[4] Bezprostředně po příchodu Reinharda Heydricha do Prahy[p 1] byl Jan Florian 1. října 1941 zatčen. Po zatčení odmítl nabídky na spolupráci s německými vědci, odsouzen k smrti byl 13. ledna a popraven 7. května 1942.[3]

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Dne 27. února 1926 se oženil s Helenou Ondrovou, učitelkou na obecné škole (1898–??).[5] Manželé Florianovi měli dceru Helenu (* 1928), provdanou Pinterovou.[6]

Akademické funkce

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1939–1940 byl posledním děkanem lékařské fakulty Masarykovy univerzity před uzavřením univerzit.[3]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Jan Florian publikoval nejen odborné práce, ale i verše. Byl členem Moravského kola spisovatelů.

Z odborných společností byl členem Československé biologické společnosti, Moravské přírodovědecké společnosti, Přírodovědeckého klubu v Brně, Učené společnosti Šafaříkovy, L´association des anatomistes (Anatomischer Gesellschaft), Československé národní rady badatelské.[6]

Odborné práce (knižní vydání)

[editovat | editovat zdroj]
  • Uspořádání částic v hladkém svalu cév pupečního provazce (Brno, Lékařská fakulta Masarykovy university, 1923)
  • Grafická rekonstrukce velmi mladých lidských zárodků =(Brno, Lékařská fakulta Masarykovy university, 1928)
  • Vývoj primitivního proužku, kloakové membrány a allantoidy u člověka (spolu s O. Volkerem; Brno, Lékařská fakulta Masarykovy university, 1928)
  • Průběh roviny řezu u některých dosud popsaných mladých lidských zárodků (Brno, Lékařská fakulta Masarykovy university, 1930)
  • Vývoj stvolu a rozšiřování amniové dutiny do tkáně stvolu u mladých lidských zárodků (Brno, Lékařská fakulta Masarykovy university, 1930)
  • Embryologie (autor první části Dr. Jan Florian, druhé části Dr. Zdeněk Frankenberger; V Praze, Melantrich, 1936)
  • Od prvoka k člověku (V Praze, Česká grafická Unie, 1939)

Ostatní

[editovat | editovat zdroj]
  • Písně filosofické (V Brně, Moravské kolo spisovatelů, 1941)

Posmrtné připomínky

[editovat | editovat zdroj]
  • Jméno Jana Floriana je uvedeno na pamětní desce umučených brněnských vědců a učitelů vysokých škol v bývalém koncentračním táboře Mauthausen a na desce obětí nacistické okupace ve foyeru budovy Lékařské fakulty Masarykovy univerzity
  • Florianova ulice je v Králově Poli v Brně

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Dne 27. září 1941 přiletěl Heydrich do Prahy a den nato se oficiálně stal zastupujícím říšským protektorem pro Protektorát Čechy a Morava.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Matrika narozených, Brno, sv. Tomáš, 1895-1898, snímek 221, Záznam o narození a křtu [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ K povolání prof. dra Jana Floriana do Brna. Moravská orlice. 26. 8. 1934. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d ČECH, S. 70 let od popravy profesora Jana Floriana. Universitas (revue MU). Čís. 2/2012, s. 61–63. Dostupné online. 
  4. ↑ Naši teoretičtí biologové při práci. Lidové noviny. 24. 5. 1941, s. 7. Dostupné online. 
  5. ↑ Matrika oddaných, Brno-Zábrdovice 1920-1928, snímek 178 [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b LIN. Internetová encyklopedie dějin Brna: Jan Florian [online]. [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Florian_(lékař)&oldid=24125783“